No Game, No Life

Má to hodně rysů těch anime, které považuju vyloženě za špatné - klišé postavy, vyústění některých situací by nemohlo uspokojit ani děcko ze školky, místo skutečného hraní her se vlastně všichni jenom vykecávají apod. Díky originalitě se to ale dá celkem v klidu dokoukat, každý díl měl nějaký vtipný moment a některé taktiky byly fakt promyšlené. Některé byly na druhou stranu úplně mimo a pouze o štěstí, přičemž snad v každém dílu uslyšíme, že hraní o štěstí není. (01.08.2014)

Naprostá pecka, tohle mi chybělo. K návratu ke sledování anime jsem si nemohl vybrat lepší anime. Povznesení základních principů her do absurdních a ztřeštěně promyšlených výšin. Ústřední dvojice baví svojí nekompromisní inteligencí při překonávání her a zároveň svými sociálními fóbiemi. Hlavní podmínkou světa ve kterém se dvojice ocitne je se především bavit a to seriál splňuje pro mne dokonale. (17.08.2014)

Nejprve One Punch man....a teď tohle...Originalita už v téhle době moc nefrčí a není ani cílem mainstreamového konzumního publika, které jenom vlhne po filmech jako 50 odstínů čehosi, nebo Revešuntovi. Ale pro nekonzumní publikum tu poměrně často zazáří kometa, která (ne)překvapivě míři z Japonska směrem k nám. Jak to sakra ti kluci šikmoocí dělají, že ať už jde o filmy, seriály, anime, nebo hry, tak dokážou stvořit naprosto originální dílo, které se dnešní filmové době naprosto vymyká. Ano přiznávám, nese to sebou nějaké vedlejší účinky. S japonskou originalitou přichází ruku v ruce japonská infantilnost, úchylnost a totální ujetost, která ovšem tak dobře spolupracuje s geniálními až dokonanými dialogy, že člověk jen sedí, přitrouble se usmívá, často otevře pusu při what the fuck scénách. Co ale je nejultimátnější je logika, kterou jsou vysvětlovány hry, jednotlivé tahy hráčů a celkově rozhovory a motivy, proč jednotlivé postavy jednají jak jednají. Neuvěřitelný. Sfouknul sem to za jedno odpoledne...100%!! (07.09.2017)

Popravde ja veľmi neznesiem túto farebnú a rozprávkovú kresbu, avšak v zopár prípadoch mi naopak úplne sadne. Jedným z tých prípadov je aj No Game No Life, veľmi nadpriemerné anime a dokonca aj jedno z najlepších zo žánru ecchi. Lepšie hlavné duo, ako sú Prázdni si snáď divák ani nemôže predstaviť - sú to geniálne stvorenia, ktoré sa z nudného a nijak zvlášť zaujímavého prostredia dostávajú do geniálneho sveta, v ktorom na nich čakajú rôzne hry. A keďže pravidlom Prázdnych je nikdy neprehrať, byť prví na priečke a vždy si stáť bok po boku, rozhodnú sa ovládnuť tento svet a vyzvať Boha. Príbeh odohrávajúci sa v hre mal už aj Sword Art Online, ale nenechajte sa zmiasť, toto je úplne o niečom inom. Zatiaľ čo v SAO vládol strach a chaos, NGNL je čisto len o hrách s trochou toho fan-servisu. A ten mi tu absolútne nevadil, pretože toto je príklad toho, ako má ecchi vyzerať a ako do toho vykompenzovať humor. Bavil som sa a sadlo mi úplne všetko - od postáv cez hudbu až po animáciu. Priemer zhliadnutých epizód: 93% edit (15.10.2018): Po konečnom uvážení odčítavam jednu hviezdu (slabší štart, menej uspokojivý záver, zopár stereotypov). (15.05.2018)

,,Stefí, packu“ - ,,Haf“. Když si rozkliknete profil No Game, No Life, vidíte cover hýříci barvami v čele s růžovou, pak mrknete do galerie a všechno je stále tak nablýskané a růžovoučké, že si říkáte ,,Tohle asi nebude nic pro mě.“ Jop, taky jsem si to říkal, ale ten název mi stejně ze zvědavosti nedal a musím říct.... Takhle jsem se nebavil u anime už nějakou dobu. Jak moc zábavné je sledovat šachovou partii? Nebo kámen, nůžky, papír? Nebo dokonce obyčejný hod mincí? Tvůrci berou jakoukoliv známou deskovou, karetní nebo klidně video hru a udělají z ni neskutečně zábavnou podívanou. Vše je samozřejmě protkané notnou dávkou fantasy a nakonec každou hru detailně rozeberou a ukáží vám, jak Sora a Shiro došli k vítězství, což je někdy tak zatraceně promyšlené, až člověk nevěří svým očím. Nejsou to samozřejmě jen hry, které baví, ale v první řadě je to humor. Ten je typicky plný sexuálních narážek, ale to vůbec nejzábavnější je gradace vážných momentů. Seriál se dokáže třeba 10 minut tvářit jako ta nejvážnější věc na světě a ve zlomku sekundy vše pošlou do kytek tou nejméně hodící se hláškou, která diváka jednoduše dostane. No Game, No Life je Japonsko po všech směrech, především humorem, na který je potřeba si zvyknout. Pokud vám nedělá problém, tak směle do toho. (26.03.2018)