Simon Schama: Shakespeare a my

Přední britský historik kultury o největším dramatikovi světové literatury. Simon Schama, autor a průvodce znamenitého osmidílného cyklu „Síla umění" význačný britský historik a kulturní antropolog, působil na předních světových univerzitách, je autorem kroniky francouzské revoluce „Občané" (Prostor, 1966), patnáctidílného televizního seriálu BBC „Historie Británie" (2000) a esejistické obrazové publikace Krajina a paměť (Argo/Dokořán, 2007).
Nikdo nedokáže zahrát hudbu „ostrova s žezlem" lépe než Shakespeare. Ale to není ten pravý důvod, proč Schamovi Shakespearovy „tóny" znějí libozvučně. Ve svých historických hrách – především ve znamenitých mistrovských dílech, jako je Jindřich IV. – nám předkládá Anglii v neredigované formě. Nic neopomíjí; šlehačku na dortu, ani tu nejnižší spodinu. Nevynechá zablešené pajzly na London Road ani studené katedrály, kde rozmrzelí kněží rupají klouby na rukou a kují pikle. Seznamuje nás s vytleskávanými herci a hamižnými velkostatkáři.
Reál je mu svatý, a po tom ostatně lačníme, není-liž pravda? Hltáme špínu i darebáctví. Shakespeare nám tlumočí hlas Anglie pomocí symfonie klepů, mocně se řinoucího přívalu tlachání a štiplavých nadávek. Skutečný zázrak tkví v tom, že obecenstvo prožívá atmosféru Anglie, zachycenou v časech, kdy její reálná podoba v podstatě neexistovala. Ustavičně a pořád dokola na prknech duní slova: „Nic nesklátí nás žalem v žádné době, když bude Anglie jen věrná sobě." (Česká televize)