Lída Baarová

Taky mi moc nesedí Renč. Po všech stránkách a ta filmařská je jen jednou z nich. Budu ale objektivní a nebudu tu metat ODPADY jen proto, že to točil prezidentův mazánek. Baarová dopadla všelijak to říkám na rovinu. Těšil jsem se na ni asi jako většina lidí zde. Film o krásné ženě, která zmámila nejvlivnější muže předválečné Evropy, která měla pletky i s leckým od filmu u nás i v zahraničí a která pak jako nebeská hvězda náhle pohasla... Již v úvodu mi nesedly zpomalené rozmazané záběry na tančící páry za zpěvu ,,R. A. Dvorského'' - Petra Hanzlíka. Zřejmě to mělo zakrýt nedostatek lidí na place, parket zel prázdnotou. Až komicky působila návštěva prvního města Třetí říše, kde Táňa se Stašovou působily jak vsazené postavičky do studiových pohádek z osmdesátých let. Tohle se musí umět a když se to neumí, ať se to raději nedělá. Jedna věc jsou statické ateliéry na zahliněném statickém kopci Barrandova a jiná přihlížení pochodu esesmanů na dobovém filmu... Nebudu se to rozplývat či naopak hanět podobu toho či onoho herce jeho historickému protějšku. Co bylo ale strašné byl Kříž snažící se imitovat způsob projevu Hitlera... Hudba mi také zrovna nesedla. Nechápu proč když na obraze vystupoval nějaký nacista či když starostlivý otec nabádal Lidušku, že si hraje s ohněm vypůjčil si Soukup od Wagnera ony známé smyčce... To asi aby hloupý divák věděl - že to je klíčový moment v osudu herečky ! Táňa se snažila a i ona je opravdu krásná. Stašová mi ve filmu nesedla. Hubu mám rád, ale už mne unavují ty jeho role starých zralých mužů. Jeho projev je stále stejný, sice stejně příjemný a chtělo by to nějakou ostřejší změnu! Přínos filmu vidím alespoň pro mne v odhalení osudů rodiny Baarové, netušil jsem, že onen pád z výsluní tak tvrdě zasáhl i nevinné z jejího okolí. Kladně hodnotím také snahu o historickou věrnost prostředí. Interiéry, exteriéry, auta... Zde bych jen podotkl, že se Hitler bál výšek a proto Orlí hnízdo - Kehlstein navštívil jen párkrát a raději dlel v rozlehlém domě dole pod kopcem. Nechce se tedy věřit, že by zrovna tam káral Goebbelse kvůli nevěře... ----- Renč si tentokráte vzal do úst sakra velké sousto. Bohužel, tam kde v rádoby šedesátkových Rebelech stačila mlaďounká Norisová v promočených šatečkách s deštníkem, tady to chtělo mnohem více. Když jsem na film koukal, nebyl jsem zkrátka tam v té době jak to cítívám u jiných filmů (naposledy např. u Dámy ve zlatém). A když TAM nejsem, není to ono. Kdyby se mi někdo zeptal jaká scéna se mi z filmu nejvíce líbila, řekl bych po pravdě, že to byly ty krásné průlety nad parním vlakem jedoucím zelenou krajinou. Jenže tohle byl film o jedné z nejkrásnějších žen předválečné Evropy... Takže toliko asi. * * * (07.07.2016)

Všechny okolnosti vzniku tohoto filmu, neonacisté v komparzu a další drobnosti mi nedávají jinou možnost, než udělit odpad. Z Filipa Renče se stal angažovaný umělec pro proruskou pakáž. Návštěva prezidenta Zemana na premiéře byla směšná a opět jen potvrdila chování papalášů, kteří nejdou na film, sportovní zápas či jiné kulturní akce z důvodu zábavy, ale aby tam reprezentovali svoje zájmy. Film je jinak historicky zcela nepřesný, Táňa Pauhofová je jediný světlý moment filmu, ale její postava (i všechny další) je neskutečně trapně napsaná. Německé postavy mluvící česky působí směšně a neautenticky, ale jedná se od Filipa Renče o komerční kalkul. Diváci Babovřesek přece na film mluvící německy nepůjdou. A pro ně je film určený prioritně. Místo silného dramatu tady proto máme zápletku hodící se na titulní stranu deníku Blesk, postavy jsou neuvěřitelně stereotypní. Tyto skutečnosti nejvíce dopadly na Pavla Kříže, který se sice snaží, ale všechno vyznívá do neuvěřitelné parodie. Místo aby Hitler po vzoru například filmu Kmotr si s Goebbelsem sedl do temné místnosti a tam mu tiše ale důrazně řekl, že vztah s Lídou Baarovou je u konce, což mělo potenciál k projevení hereckých kvalit obou herců, tak tam Hitler řve a prská jak malé dítě přesně podle svého stereotypního zobrazení. A to diváci Babovřesek přece vidět chtějí, jinak by je film nebavil. (05.09.2018)

Čekal jsem to lepší. Čekal jsem minimálně, že na technické úrovni to bude ohlídané. Není a vypadá to šíleně lacině. Jinak se zážitek nese na vlně nechtěně vtipných scén od Křížova Hitlera po šíleně přehrávající Stašovou. V příběhu tupé nány, která má, co si zasloužila, ale tvůrci by z nějakého důvodu chtěli vzbudit aspoň kus lítosti. Renčova přepjatost a doslovnost každopádně rozesmává, ale bohužel ne dost často. (21.01.2016)

Ohnivá soulož mezi Lídou Baarovou a doktorem Goebbelsem mě bude strašit ještě hodně dlouho. Vážně - Filip Renč a lidi z UPP to absolutně nezvládli. Lída Baarová je přehlídkou všelijakých bizarností od začátku až do konce. S hnusnou kamerou a divnými trhavými pohyby herců a hereček. Nemluvě o dabingu - dabing obou rakouských herců je zlo, hlavně nadabování Karla Markovicse. Namluvil ho Viktor Preiss, vůbec to nesedělo a kdykoli doktůrek promluvil - další smích. (24.01.2016)

Fenomén Lída Baarová skýtá potenciál na velký historický film, ale také na reflexi esenciálně českého, ale doposud pořád neotevřeného tématu morálních ohledů života v totalitě, potažmo pak celonárodní viny z každodenního eticky ambivalentního existování v minulých režimech. Na nic z toho ovšem v této sice velmi směšné, ale pořád ubíjející slátanině nedojde. V několika málo scénách, kde se film dotýká Baarové a její kariéry v nacistickém Německu, si vystačí v lepším případě s jalovou ilustrací, ale spíše spoléhá na prvoplánově exploatační konvenování předsudkům publika. Nacističtí pohlavárové, čeští fízlové, ale nakonec i vyšinutá matka či mladá novinářka mají asi být velkými hereckými party, jenže nikdy nepřekročí rovinu směšně křečovitých karikatur. Vedle propíraných pasáží s Göbelsem, které díky přemrštěnosti herecké, scenáristické i režijní trůní daleko za hranicí campu, film obsahuje nesmyslné sekvence, které příběh Baarové svádí do nečekaných žánrových poloh. Z nich nejvíce vyčnívá etuda jak vystřižená z prasácké teen komedie, náležitě castingově zdůrazněná angažováním Mádla. Samostatnou kapitolu představuje vyprávění, které má nakročeno ke konceptu nespolehlivé vypravěčky, ale ve své nesystematičnosti končí prostě jako snůška nesmyslných, impotentně doslovných a zhůvěřile fantasmagorických výjevů, které smrdí papírem, koksem a pitomostí. "Lída Baarová" ve výsledku není ani velkým životopisným filmem, ani říznou nazisploitation, ani etickým dramatem, ani prachobyčejným brakem, ale prostě jen odzbrojujícím fiaskem, jehož hlavní konstantu představují nesoudnost a nekompetentnost. Na druhou stranu projekt, který evidentně měl alespoň z části ambice ukázat kontroverzní persónu českého dvacátého století v jiném světle než coby démonizovanou kolaborantku (byť obraz láskou a vlastní slávou zaslepené hvězdičky není o moc přínosnější), se paradoxně sám stal kontroverzní položkou moderní české kultury skrze angažování neonácků, prolustrování horentních sum, které rozhodně neskončily na plátně, i podivným zaprodáním se v podobě honorací vypolstrované premiéry, která podle hesla „life imitates art“ zrcadlila scénu z premiéry v přítomnosti Goebelse. Ale třeba za několik desetiletí poslouží kauza Renče, Hubače a Landy jako předobraz podobně rozháraného filmu, který nám je ukáže jako tragické velikány zaslepené láskou k tyranům a sobě samým. (14.05.2016)