Čtyři sluhové a čtyři mušketýři

Čtyři sluhové a čtyři mušketýři mne pobavili už jako malého kluka, stejně jako další filmy, v nichž hrála komediální skupina Les Charlots alias Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Gérard Filippelli a Jean-Guy Fechner. Nicméně jsem tento snímek viděl jako dítě školního věku a tak jsem si pochopitelně vůbec nic nepamatoval. Proto jsem se rozhodl shlédnout první díl historické komedie s Les Charlots ještě jednou. V tomto snímku se bláznivá čtveřice stala sluhy čtyř mušketýrů, o které se museli postarat, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachránili život. Nebýt sluhů Plancheta (Gerard Rinaldi), Mousquetona (Gerard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jena-Guy Fechner), tak by se mušketýři nemohli proslavit. Svými úskoky zatápěli všem nepřátelům D'Artagmana (Jena Valmont), Athose (Yvan Tanguy), Porthose (Gib Grossac) a Aramise (Georges Mansart). Film byl plný soubojů, honiček, převleků, střídání jednoho za druhého, vtipných dialogů a krásných dívek. Viděl jsem fascinující koňské dostihy, parodické boje s meči, stejně jako s obušky, hráběmi, raky a kováři. Kochal jsem se také neskutečně krásnou Catherine Jordan, která si zahrála královnu Annu Rakouskou a okouzlující byla i Josephine Chaplin jako Constance. Každopádně jsme se opět pobavili skvělými humornými situacemi, které namíchal režisér André Hunebelle podle knihy Alexandra Dumase. Nicméně jsem se nedokázal zbavit pocitu jisté povrchnosti, na rozdíl od jiného filmu s touto čtveřicí a to Velkým bazarem. Ten se mi líbil mnohem více a dokázal přinést i jakési poslání, o němž jsem psal v komentáři u tohoto filmu. Přesto bych snímek Čtyři sluhové a čtyři mušketýři zařadil mezi ty lepší s Les Charlots a proto mu uděluji tři mušketýrské hvězdy ***. (07.02.2021)

Tři mušketýři nikdy nepatřili mezi moji nejvyhledávanější filmovou „látku“, ale byl jsem zvědavý, jak si s tím poradí čtveřice maníků z Les Charlots. No úplné zklamání to nebylo, ale jak již bylo řečeno, pánové to pojali dosti odlišným způsobem, než jsem byl u jejich předchozích filmů zvyklý, ubylo kvalitních humorných situací a tak to v mých očích vypadalo dost rozpačitě. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se tu párkrát nezasmál (zvláště při soubojích s gardisty), ale jinak jsem se u sledování i dost nudil. Josephine Chaplin byla ale okouzlující a tak mi to alespoň částečně vynahradila. Pořád se to ale udrželo v průměrných vodách. 50% (02.03.2018)

Je to trošku jiné než klasiké filmy s Les charlots jako Bažanti nebo Blázni ze stadionu, důvod je prostý - tento film je víceméně parodií a jakožto parodie konkrétního díla musí mít děj, což pro filmy Les Charlots není zase až tak obvyklé. Ale pořád to má výborné skeče založené na situačním humoru přesně jako v jejich ostatních filmech a má to přesně toho ducha vynikající francouzské komedie 70. let a přesně to mám ráda, protože přesně tyhle komedie mě strašně baví. :-) 95% (16.03.2007)

Ani se mi nějak nezdálo že by Les Charlots sundali nohu z plynu. Samozřejmě Velký bazar byl jen jeden. Čtyři mušketýři ukrývají trošku nový druh zábavy, určitě je dobře že se hrdinové podívali na zoubek takovému klenotu jako jsou Tři mušketýři. Závěrečné kopance jsou přímo geniální a otec Josef je pěknej zvrhlík. (19.08.2009)

Kdo by nechtěl kopnout kardinála do prd...ehm do pozadí!:))) Ale upřímně musím přiznat, že po znovushlédnutí doma a s příšerným dabingem, už to není to, co kdysi. Tenkrát také byl film viděný v kině a atmosféra na celé kolo smějícího se sálu se už nyní doma nevrátila...Původně jsem hodnoti 4*, nyní jednu * ubírám... (02.11.2008)