Čtyři sluhové a čtyři mušketýři

Já jsem byl překvapený, že skupina Les Charlots toho na svém kontě, co se týče filmů, nemá zase tolik. Nejslavnější jsou asi Bažanti. Režisér dělal mj. i trilogii Fantomase stejně jako scénárista, který má na kontě kromě toho třeba Piti Piti Pa, Oskara, Grand restaurant pana Septima. Takže všichni nejhlavnější zúčastnění mají s komedií bohaté zkušenosti. Parodii na Tři mušketýři pojali trochu svérázně, kdy vlastně nejde o tyto slavné postavy, ale o jejich sluhy.  Film je z mého pohledu dost opozitní. Na jedné straně jsou výborné scénky a vtipy, na druhé plno hluchých míst, které spíše nebaví. Ta první část naštěstí převažuje. Ale pravdou je, že čemu se diváci smáli dneska, dnes už se tolik nesmějí. To samozřejmě neplatí o všech komediích, některé jsou nesmrtelné, ale v tomto případě určitě ano. I když se mladí herci snaží, já jsem vždy měl trochu pocit, že kolektivně přehrávají a to hlavně platí o jejich grimasách. A podle mě se moc nepovedly ani kostýmy, kdy kostkované košile určitě nikdo nenosil, ale pravdou je, že to možná byla opět cílená parodie. Nejvíc mě ale jednoznačně bavil páter Joseph v podání Paula Préboista. Celkově ale film pořád ještě bavil dost na to, aby stálo za to ho vidět znovu, což ale o druhém díle neplatí. (15.12.2021)

Tři mušketýři nikdy nepatřili mezi moji nejvyhledávanější filmovou „látku“, ale byl jsem zvědavý, jak si s tím poradí čtveřice maníků z Les Charlots. No úplné zklamání to nebylo, ale jak již bylo řečeno, pánové to pojali dosti odlišným způsobem, než jsem byl u jejich předchozích filmů zvyklý, ubylo kvalitních humorných situací a tak to v mých očích vypadalo dost rozpačitě. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se tu párkrát nezasmál (zvláště při soubojích s gardisty), ale jinak jsem se u sledování i dost nudil. Josephine Chaplin byla ale okouzlující a tak mi to alespoň částečně vynahradila. Pořád se to ale udrželo v průměrných vodách. 50% (02.03.2018)

Tento snímek (a mluvím i o pokračování) je jiný, co se týče skupiny Les Charlots. Je to historická komedie, která vykládá známý příběh Tří mušketýrů po svém. Aneb, kde by byli všichni mušketýři bez svých sluhů. Filmy jsou peprnější i tím, že režie se ujal autor původní francouzské verze o Třech mušketýrech a vlastně střílí do svých řad. A je to vlastně původní verze filmu Andrého Hunebelleho rozdělena do dvou částí a z pohledu sluhů. Ústřední píseň filmu mi zní v hlavě dodnes. Jo, a konečně vidíme i šedou eminci, pátera Josefa. (13.08.2022)

Jako jo - v době, kdy v Československé televizi nic lepšího nedávali (tedy dávali, ale ne tak často), jsme byli rádi i za tohle blbnutí. Dnes ale musím říct, že písničky jsou strašně kakofonické a nemelodické, humor jak od puberťáků ze základky a vtipné mi to nepřišlo vůbec. Navíc je to vlastně jen sled scének, kde se někdo s někým nevtipně (tedy rádoby vtipně) mlátí, třeba že chlap vleze do kukaček-hodin, a odtud někoho sem tam majzne po hlavě, nebo že někdo někomu hodí raka do kalhot. Les Charlots nad sebou prostě potřebovali - jako u Velkého bazaru - skutečného Pana režiséra, který by je zkrotil na rozumnou mez, a scenáristu, který by jejich vtípky zapracoval do scénáře ústrojně, a ne stylem každý pes, jiná ves. (18.03.2022)

Bažanty jsem měl jako mladý vcelku rád a viděl jejich filmů několik. Čtyři sluhové a čtyři mušketýři byli trochu výjimeční. Na rozdíl od ostatních jejich filmů se přifařili ke známému příběhu čtyř mušketýrů a lehce jej zparodovali. Což sice není úplně můj šálek kávy, ale jako mladému se mi to líbilo. Teď jsem to spíše náhodou viděl znovu a můžu psát komentář. Pro dospělého ty vtipy byly o poznání méně vtipné a často spíš nudné a trapné. Z jejich filmů měl rozhodně nejlepší výpravu, ale o to v jejich filmech nejde. Nakonec nechávám slabší tři hvězdy a na pokračování - Čtyři sluhové a kardinál se dívat raději nebudu. Nicméně jejich filmy Velký Bazar a Blázni ze stadiónu si pamatuji dobře a líbily se mi mnohem více. (05.01.2022)