Straight Outta Compton

║Rozpočet $28miliónov║Tržby USA $161,197,785║Tržby Celosvetovo $200,425,182▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ možno pre fanúšikov rapu dobré ale mňa to vôbec nechytilo, bez urážky a narážky až príliš tmavý obraz, dosť neprehľad v niektorých záberoch, som mal dosť veľký problém sa zorientovať, ktorý je ktorý /40%/ (12.01.2016)

Namlsal jsem se novou Dreho deskou a tady od filmu si rozhodně sliboval víc než tak průměrnou podívanou. Sterilně natočený, herecky stejně snaživý jako nezajímavý, nevzrušivý, podivně prázdný film. Četnost slova n*gga už i mně lezla krkem, český titulky byly v kině totál tragický. Nečekal jsem prostě dvě hodiny nudy, osobně bych si tam někam strčil Kevina Harta :D Jdu hold dál užívat Kendricka, navíc nám zrovna vylejzá The Documentary 2... (05.10.2015)

Po všech směrech naprosto klasický a rutinní životopis, který z režijního hlediska nepředvádí vůbec nic svěžího a výjimečného. Což je vzhledem k historii kapely celkem škoda. Místo toho, aby se u těchto rapperských drsňáků šlapalo pořádně na dřeň, se tu tvůrci pohybují jen tak nějak po povrchu a všechny palčivá témata se tu jen načrtnou a po chvilce opustí, aniž by je tvůrci nějak efektně využili. Celé to proto ve výsledku působí spíše jak povrchní reklama na všechny zúčastněné (a ne zrovna sympatické) hudební ikony, která rozhodně není tak nekompromisní a dravá, jak se na první pohled tváří. Po těch ohlasech vlastně docela zklamání. (29.01.2016)

Wow! Jakožto člověk, který se zajímá o hip-hop jen okrajově, jsem byl překvapen a nadšen tímto počinem. Straight Outta Compton je totiž syrovou sondou do světa hudebního businessu, který Vás bez sebemenšího zaváhaní vyplivne jako žvýkačku, poté, co Vás využije. Užíval jsem si každou minutu filmu, každou píseň, kterou jsem slýchával denně v rádiích a při hraní GTA: San Andreas. Režisér krásně pracuje s dostupnými schématy a posouvá herce do jejich maximálních možných limitů, takže se před Vámi na ploše 147 minut rozestře úžasný příběh o pár rapperech, kteří se snažili změnit svět kolem sebe, kteří chtěli dokázat něco víc než jejich vrstevníci. Film Straight Outta Compton neváhám označit jako jeden z nejlepších filmů tohoto roku. A nejoblíbenější scéna/píseň? Koncert, na kterém Ice Cube rapuje song Fuck The Police! „FUCK THE POLICE!“ (18.10.2015)

Existují tzv. černošské filmy o černoších pro černochy (podobně jako křesťanské pro křesťany), a tohle je podle mě jeden z nich, který se jakýmsi nedopatřením cpe do širší distribuce i pro bílý. Ten film není špatný, ale je to spíš těžký průměr než něco vyloženě úžasnýho nebo syrově autentickýho jako třeba Město bohů. Režisérsky je to bez sebemenšího rukopisu a velmi průměrný, tudíž i emoce jsou průměrný, a nefungují tu konflikty mezi postavami, největším záporákem se tu ukáže být nakonec nemoc, což o něčem vypovídá (vypovídá to o tom, že nejsme v gangsterce, ale v raperským biopicu, kde lidi neumíraj po tunách, ale taky o tom, že tvůrci filmu jsou mimo, když jim nefungují konflikty). Jako chápu, že FG Gray není Scorsese ani PT Anderson, ale když už zpracovávám takovýhle téma, musím k tomu přistoupit naplno se vším všudy, protože mezi diváky nebudu mít jen fanoušky GTAčka, ale i čtenáře Hudby ohně od Veselýho. Za další je ten film značně černobílý, kdy běloši jsou buď zlí poliši anebo chamtiví manažeři, přitom černoši jsou tu za naprostý deprivanty, který nejsou ochotný vyměnit ani sekundu času strávenýho s děvkama za pročtení špatně nastavených, resp. nedodržovaných smluv. Na jednu stranu je to celý takový trapně herojský, jelikož rapeři si to sami produkovali, na druhou stranu hrozně ublíženecký a ubrečený. Jinak řečeno zcela bez sebekritiky, kdy za koks můžou Kolumbijci a za AK-47 Rusáci, a černoši jsou prostě ve všem nevinně. Stopáž i ambicióznost filmu nahrávala tomu, aby před námi tvůrci rozjeli nějakou hlubší dobovou fresku jako Hříšné noci, ale výsledek je celkem mělký a taky dost vyměklý, kdy vyjma fuckování je ten film i přes R-rating dost krotkej. Ale je to škoda, protože potenciál tu byl – herecký výkony jsou kulantní, kostýmy a Raiders mikiny přesný, steadicamy samoúčelný, ale snesitelný, je tu potlačená osobní rovina (děti, milenky, manželky, čivavy) ve prospěch tý pracovní, což je vždycky plus, a vlastně i ta krotkost filmu je obhajitelná, kdy tvůrci evidentně chtěli ukázat skutečné lidské tváře skrývající se za jinak nekompromisním hiphopem, ale pořád z toho chtěli mít vážný drama, nikoli komedii. (01.10.2015)