Divoké historky

Je v tomhle letadle ještě někdo kdo zná Pasternaka?! Takže vezmu to popořadě. To nejlepší na úvod. První povídka je naprosto bombastická a má nejlepší pointu. čistých 5*. Druhá z jedem na krysy a likvidací mafiánskýho kápa kandidujícího na starostu, taky v pohodě. Tuhle kuchařku bych teda nechtěl nasrat 4* Třetí povídka trochu drsnejší Besip akorát v tom nehraje Soukup 4* Čtvrtej příběh z bombitem mě ze začátku až tak nechytnul, ale konec byl ultimátní. Dávám mu lepší 3*. Pátej příběh byl naopak rozehranej celkem zajímavě, ale pro změnu ten konec mi přišel trochu odbytej. Rovněž za 3* No a závěrečnej příběh Svatba je fakt masakr. Ten jsem sledoval asi z nejvíc pobaveným úsměvem, protože vím, že mě (naštěstí) nikdy nic takovýho nemůže potkat. Nicméně po tom všem čím si dvojice během svatební oslavy projde věřím, že u nich bude opravdu platit : dokud nás smrt nerozdělí 5* Sečteno a podtrženo dám za celek lepší 4*. Zábavnej povídkovej spektákl z konstantní kvalitou od začátku až do konce. Díky Lacikemu za tip. Nelituju pobavil jsem se.85% (18.03.2015)

Latinskoameričtí Bakaláři v cynickém balení. Žádné z povídek sice nechybí nosný nápad (když už nic jiného), ale bez výjimky všem se tu více tu méně nedostává větší rozpracovanosti onoho úvodního "cynického nástřelu", údernosti, gradace a vypointovanosti. Szifrón má dobré nápady, ale do podoby scénáře mu to měl sepsat někdo jiný. Takto je to mrhání dobrým potenciálem, které jakž takž funguje především díky duu segmentů "Automoto škorpení" a "Veselka na ostří nože". (30.04.2016)

Divoké historky předcházela pověst filmu, ze kterého byli nadšeni všichni kromě Františka Fuky. Tedy mě zarazilo, že jsem se zařadil po bok FF, i když z poněkud jiných důvodů. (asi) Chápu premisu filmu, ukázat lidi vystavené stresu, kteří v jeden moment to napětí již nevydrží, vybouchnou a divák spolu s nimi dojde zadostiučinění. Teoreticky u mě dobrý, s tím bych problém neměl. Problém jsem měl s tím, že většina těch, kteří se měli mstít, mi přišli jako **libovolná nadávka**, ke kterým jsem necítil naprosto žádné sympatie a jejich osud jsem jim místy i přál. Plná sál se smál a já jsem nechápal. (08.01.2015)

První má tragikomickou pointu, další nekompromisní závěr, následuje výtečný „zločin z vášně“ a tak dále, a tak dále.. Tvůrci si nesmírně umně hrají. S náladami, charaktery postav, postavením kamery, s absurdními momenty. Někdo možná řekne, že je to vykalkulovaný kus, který s divákem okatě soucítí v případě kritiky systému, já si spíš užíval příběhy lidí, kterým ruply nervy a v cynickém balení představují několik absurdit za sebou. Režisér a scenárista Damián Szifrón je, a toho si cením především, často velmi trefný. Chlapská ješitnost, skrytá agrese, partnerská nevěra, moc peněz, byrokracie systému při odtažení auta – prostě situace, které se nedějí ve vesmíru, ale mezi námi, s našimi přáteli, při našich návštěvách úřadů.. Tvůrci natahují následky konfliktů, ženou je do šílených rozměrů, které často končí katastrofou. Mezi tím pociťujeme spolu s protagonisty šesti příběhů malá vítězství, vzápětí ještě hlubší pády. Každá povídka přistupuje k naštvání a pomstě jinak. Každá z nich se může poplácat po ramenou za dialogy, za herce, za nápad. Nenápadnou černou komedii z Argentiny, produkovanou Pedrem Almodóvarem (naštěstí není cítit) nelze, než vřele doporučit. Z alfa samců na silnici a z prohození slečny zrcadlem jsem byl mile mimo!! (09.03.2015)

Radek Pasterňák a jeho banda se konečně dočkali svého filmu. Tento je ovšem tak divoký, že se k němu raději nehlásí. Být s fanoušky Buty v jednom éroplánu se skutečně nevyplácí. A následující historky nejsou o nic horší. Pokaždé máme co do činění s opravdu vyhrocenými situacemi. V podstatě podobně zaujmout dovede i inscenace české televize či divácké příběhy z Novy, ale zde je to podtrženo atraktivním prostředím Argentiny a neokoukanými herci. Mimo jiné. V kostce řečeno, jedná se o šest krátkých filmů, které za takové to domácí koukání rozhodně stojí. (02.05.2015)