Divoké historky

Humor tak černý, že by mohl sbírat bavlnu na Taře. Jednotlivé povídky sice nemají úplně originální náměty, hodně z toho jsem viděl už jinde, ale musím režisérovi a scénáristovi v jedné osobě přiznat, že v podání, dialozích a často i pointách jde v naprosté většině o první třídu. Předtitulková povídka byla dobrým a vtipným uvozením do filmu, jen mě trochu zamrazila podobnost se skutečnou událostí, která se stala půl roku po premiéře filmu (čímž možná některé události ve filmu už nebudou působit tak nevěrohodně). Poslední pak byla pro mě osobně nejslabší, resp. byla moc protahovaná, ale pointa byla výborná. Aneb kam se hrabe italská domácnost na jihoamerickou. Sražená je sice vtipná tím vyjednáváním o výši úplatku, celkově mi z příběhu ale dobře nebylo ani trochu, to bylo asi nejreálnější a proto nejmrazivější. Nejvíc se mi ale líbil příběh pyrotechnika, protože hrdina je v tomto případě výjimečně veskrze kladný a není vůbec problém mu držet palce v situacích, které v nějaké obměně zná asi každý normální člověk. Trochu mi připomínal D-Fense z Volného pádu. Vzhledem k jeho povolání jsem se trochu obával, že to na konci rozjede ve větším stylu, ale naštěstí to pojal celkem rozumně. A pointa byla vlastně krásná, dokud jednal v rámci zákona, nikdo ho neposlouchal, ani jeho žena, ale když se z něj stal bojovník se systémem, stal se hrdinou i pro manželku, která se s ním předtím chtěla rozvést. Kdepak, ženy doma spořádaného muže vlastně nechtějí, musí mít něco extra. Zasmál jsem se, popřemýšlel, místy zamrazilo. Spokojen. (09.09.2017)

Po skúsenosti so Szifrónovým filmom by som mal zrejme prehodnotiť poznámku pri Jarmuschovom Coffee and cigarettes v zmysle, že jednotný režisér poviedkového filmu dáva istotu udržania akej-takej latky. Nájsť podobne nevyrovnaný film by znamenalo vyhlásiť medzinárodné pátranie. Úvodný "Pasternak" (90%) funguje ako skvelá ironická anekdota s takmer do dokonalosti obrúseným finále a intertextuálnym vtipom pre znalcov literatúry. Už nasledujúce "Las Ratas" (Potkany, 40%) však skĺzava do umelej kŕčovitej repetície a dostavuje sa neblahý dojem sledovania prostoduchej telenovely, oboznámenej s termínom "spoločenskej kritiky" len z veľkej diaľky. S tretím "El más fuerte" (Najsilnejší, 100%) sa však film ešte mohutnejšie navracia do brázdy dômyselnej satiry a dokáže presvedčiť o reálnosti situácie, ktorú dynamicky vyhrotí do brilantnej pointy a privodí tak predčasný vrchol, ku ktorému sa už po zvyšok stopáže ani nepriblíži. Nasledujúce "Bombita" (Bombička, 40%) je len smutným vykonštruovaným pokusom, ktorý padá na hlúpo zvolenej modelovosti a skutočné nešvary banalizuje, zatiaľ čo nám predostiera hrdinu na míle vzdialenému všednosti, s ktorým sa nemožno identifikovať, pretože je sám problémom. "La Propuesta" (Ponuka, 60%) sa ešte snaží navrátiť do koľají civilnosti a jej protagonistu možno dobre pochopiť; čo jej podlamuje nohy je predovšetkým záver, podtrhávajúci agitujúce vyznenie. Posledné "Hasta que la muerte nos separe" (Kým nás smrť nerozdelí, 80%) sa utrháva z reťazí, ale rozpútané peklo vyznieva mierne do stratena, čo vynahrádza pre mňa napriek všetkému nečakaný a úsmevný záver. Zaokrúhleným aritmetickým priemerom (mínus 5%, strhnutých za rozpačitosť celého tvaru, skrývajúceho sa za jednotnú koncepciu): 65% (26.02.2015)

Divoké historky předcházela pověst filmu, ze kterého byli nadšeni všichni kromě Františka Fuky. Tedy mě zarazilo, že jsem se zařadil po bok FF, i když z poněkud jiných důvodů. (asi) Chápu premisu filmu, ukázat lidi vystavené stresu, kteří v jeden moment to napětí již nevydrží, vybouchnou a divák spolu s nimi dojde zadostiučinění. Teoreticky u mě dobrý, s tím bych problém neměl. Problém jsem měl s tím, že většina těch, kteří se měli mstít, mi přišli jako **libovolná nadávka**, ke kterým jsem necítil naprosto žádné sympatie a jejich osud jsem jim místy i přál. Plná sál se smál a já jsem nechápal. (08.01.2015)

„JEŠTĚ NĚKDO TU ZNÁ GABRIELA PASTERNAKA?…“ /// Černočerný historky, který baví pointou, myšlenkou a uvěřitelností. Škoda, že s nafukováním stopáže nepřibejvá humoru. Spíš zlomyslnosti, ale vono vlastně nic neudělá větší radost, než neštěstí druhýho! Takže si dejte bacha, páč tyhle příběhy můžou způsobit emociální šok! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Argentině maj stejně dobrý kameňáky jako my. (A že je (bohužel) točej lepší režiséři!) 2.) Znám Gabriela Pasternaka. 3.) Thx za titule ,,sheffield358“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ * (20.03.2015)

Divoké historky, při nichž nervy tečou, napínají se k prasknutí a praskají, ale cynická bránice si také přijde na své. Válka řidičů to u mě jednoznačně vyhrála, ovšem nedá se říct, že by ostatní kamínky v téhle černohumorné mozaice byly o moc horší. Pravda, ještě více by se mi líbilo, kdyby pan scenárista / režisér příběhy také provázal jinak než všudypřítomnou nepříčetností, ale to je asi jediná vada na kráse, které jsem si všiml.___P.S. Kdybych si teď pustil Volný pád (který mi připomněla povídka s pyrotechnikem), nemuselo by to s mým okolím dobře dopadnout. (03.04.2016)