Režie:
Myroslav SlabošpyckyjScénář:
Myroslav SlabošpyckyjKamera:
Valentyn VasjanovyčHrají:
Grigoriy Fesenko, Jana Novikova, Rosa Babiy, Alexander Dsiadevich, Yaroslav Biletskiy, Ivan Tishko, Alexandr Osadčij, Sahin ApiliogullariObsahy(1)
Hluchoněmý teenager Sergey nastoupí do specializované internátní školy. Aby zde „přežil", stává se členem divoké organizace, tzv. kmene. Postupně se sžívá s místním prostředím a přizpůsobuje se jeho režimu. Náhodný sex s jednou z kmenových konkubín však přeroste v lásku a Sergey tak proti své vůli musí porušit všechna nepsaná pravidla společenské hierarchie kmene. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (92)
Syrová surovost. Nekompromisní, stále se stupňující, završená způsobem, jenž přímo vyzývá k použití všem dobře známé zkratky složené ze tří písmen a otazníku. Ano, závěr neuvěřitelný, nebo spíše stejný, jako celý film a přesto realita současné Ukrajiny, kdo tohle všechno může popřít? Zřejmě nikdo, v těchto končinách a u jistých skupin, naprostý standart žití. Přežívat a současně se snažit od všeho utéct, ať máš hendikep či nikoliv. Zpracování je jedinečné, režisér staví diváka do role toho, kdo neslyší ve světě hluchoněmých. Nerozumí, musí pouze dedukovat, snažit se chápat po svém, výsledek? Diváci se nudí, naštěstí ne všichni. Nicméně když porovnám české či slovenské snahy o drsná novodobá sociální dramata, podrbu se jen směšně na hlavě a půjdu raději přemýšlet za roh. Tohle drama můj krevní tlak chvílemi snižovalo opravdu velmi nepříjemně (děkuji darkrobyk za osvěžení pojmu andělíčkářka...neskutečné drsné...přitom nenucené). Přese všechno mi, dle mého zbytečná, délka filmu vadila a bránila tak v dokonalém prožitku. ()
Natočit film z prostředí poněkud vychýleného internátu pro hluchoněmé, který je hutným dramatem a zároveň se zde místo s dialogy pracuje jen se znakovou řečí? Ok, to zní jako skvělej nápad, škoda jen, že v žádném případě s perfektním provedením. Tempo obrovsky trpí nadměrným množstvím artově prázdných scén (někdo někam jde a je to nudné a nesmyslné a není tam ani jeden v Černobilu zmutovaj losos s laserovejma bulvama) a jednak tím, že tu nikdo nedokáže pořádně hrát. Ne že bych chtěl urazit tuhle partu ukrajinské, hluchoněmé omladiny, ale nikdo z nich nedokázal zahrát emoce, ani drama a mají v obličeji jen jeden, maximálně dva výrazy. Hlavní role prostě měli obsadit někým, kdo umí hrát a naučit ho znakovat, vyšlo by to definitivně lépe. A přitom to má náběh být výtečným a drsným dramatem o kmenu/gangu okolo poněkud brutálnějších bratránků Tóny Chluchoněmce. ()
Nenávisť a láska naozaj nepotrebujú preklad... len tú lásku tu akosi nevidím. Beznádej a šeď sovietskej ošarpanej architektúry ako depresívny bonus. A podľa intenzity gestikulácie v niektorých scénach je jasné, že ten starý vtip má pravdu. Vtip o tom, že keď sa dvaja hluchonemí pohádajú, na druhý deň majú svalovicu. Ne/herecké výkony veľmi slušné, atmosféra idúca do husta, dráma našľapaná jak sudová kapusta... Pre mňa nezabudnuteľný film. ()
Tak tohle je film pro Klub otrlého diváka. Což vůbec nemyslím jako výtku, ale přiznejme si, že spokojené divačce hardcore z Padesáti odstínů šedi by mohl způsobit klidně i nějakou tu srdeční příhodu. Film ukazuje Ukrajinu v celé její umolousané kráse, hlavně tedy to, o čem se příliš nemluví. A tak se tedy nemluví ani tady. Stačí se dívat.... Bída a zmar. Krádeže. Šikana, která nikoho nezajímá. Prostituce jako běžný jev, přitom ale žádná ochrana, úplně ve mně zatrnulo, když jsem viděla pohlavní akt bez kondomu. Uf. A prakticky žádná budoucnost. Film je dvouhodinový, přičemž druhá hodina je naprosto srozumitelná, brutální, nezapomenutelná a za tu bych vysolila 5 hvězd. Problém vidím v hodině první. Jedná se totiž skutečně o „němý“ film, kdy jedinými účinkujícími je komunita hluchoněmých, kteří se mezi sebou dorozumívají posunkovou řečí a my jsme jenom pozorovatelé. Zatímco v brutální závěrečné hodině to nevadí a jsme schopni porozumět bolesti, bezmoci a všemu kolem, první hodina, ve které se toho zas až tak moc neděje a má nás připravit na to, co bude potom, je prostě příliš dlouhá. Podle mého názoru by jí prospělo buď otitulkovat posunkovou řeč anebo výrazně zkrátit. Plné 2 hodiny jsou na film, kde nepadne jediné slovo, strašně moc a věřím, že to odradí mnoho diváků ještě před tím, než je film začne bavit. Nakonec nemusím chodit daleko, můj partner to se slovy „potřebuji vědět, o čem mluví, nerozumím“ vzdal ke své škodě těsně před tím, než začalo krvavé finále. Už kvůli přepálené stopáži a první polovině, která by potřebovala nůžky jako sůl, musím tedy své hodnocení snížit. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, protože ani jedno hodnocení nebude úplně spravedlivé. Každopádně je však Kmen film, na který jen tak nezapomenu. 70% ()
Klobouk dolů, že někoho napadlo poutavou formou natočit film, kde mluvené slovo nahradila znaková řeč. O to více zajímavější to je, když se v tomto filmu setkáte s prostředím, které byste nepřáli ani tomu nejhoršímu nepříteli. Kmen tak kombinuje dost brutální psychologické drama s čmukem východního bloku a nápad, který stojí za to vidět. Nejzajímavější na tom všem pak je, že to dokonce i místy docela funguje. Jen pravda, že občas jsem těch nekonečně dlouhých a kolikrát dost syrových scén měl fakt plný zuby a málem jsem se u nich ukousal nudou. Každopádně pozornost si minimálně za nápad zaslouží. Tedy v případě, že jste filmový nadšenec. ()
Galerie (191)
Photo © Film Europe
Zajímavosti (9)
- Více než dvouhodinový film se skládá pouze ze 34 záběrů. (Nine)
- Záměrem režiséra Miroslava Slaboshpitskyho bylo natočit film jen ve znakové řečí, bez jakéhokoliv překladu nebo vysvětlujících titulků. (Terva)
- Dívku Annu ztvárnila Běloruska Yana Novikova, která přišla o sluch krátce po narození v důsledku nemoci. O roli Anny hodně stála a obětovala filmu hodně - hladověla, aby vypadala vyhublá, a rozešla se svým přítelem. (Epistemolog)
Reklama