Motocyklové deníky

Standardní road movie, která je zajímavá především místem svého konání - Jižní Amerika je možná nejnádhernější kontinent ze všech. A právě proto mi přišlo docela líto, že nedostala více filmového prostoru. Dokonale emotivní hudební doprovod na kytarové nástroje ke vzájemnému spojení přímo vybízel. Zpočátku pohodově nepohodová jízda působí svěžím dojmem, ale je cítit, že pokud se něco výrazného nestane, bude to pro náročnějšího diváka málo. A vzhledem k hlavní postavě, Ernestu "Che" Guevarovi, je jasné, kterým směrem se výprava bude ubírat. Ve druhé polovině tak film sklouzává do sociálních odpovědí. Neklade otázky, neboť jsou zřejmé. Samozřejmě, že manipuluje a mystifikuje, oslavuje toho svého hrdinu, ale to hollywoodské filmy (nepřímo) oslavující kapitalismus taky - nebýt soukromého vlastnictví, tak Bruce Wayne maká v JZD, na bat-věcičky nemá prachy a těžko by z něj byl superhrdina... ;) Ale v konečném účtování je nejdůležitější pocit z filmu a ten, ať tak či onak, zůstává rozporuplný. Stejně jako pocity mladého Che z celého jeho výletu. [srpen 2006] (29.08.2006)

Kdo Motocyklové deníky četl a líbily se mu, tak film asi ocení. Určitě to nešlo natočit moc jinak, jelikož je to prostě cestopis. K Che Guevarovi můžete mít postoj jakýkoliv, ale jeho kniha je cenná výpověď o tom, jak to tenkrát v Jižní Americe vypadalo. Ten film se to snaží co nejvíce přiblížit a dle mého mínění docela úspěšně. (19.04.2008)

Film ma velice dobrou prvni cast, kdy se dva kamaradi rozhodnou na motorce projet cely kontinent. Muzeme sledovat nadseni a odhodlani dvou mladych muzu, krasnou prirodu Latinske Ameriky a dobrou kameru s dobre pouzitymi filtry. Bernal opet ukazal herecky talent. Che Guevara byl mimoradna osobnost. Skoda, ze se scenar filmu trochu zasekl v Peru a film zacal prudce ztracet na krase a zajimavosti. (25.03.2012)

,,...TÚLANIE PO OBROVSKEJ AMERIKE MA ZMENILO VIACEJ, NEŽ SOM SI MYSLEL." __ Najprv by som rád napísal, že mi veľmi nejdú do hlavy niektoré podhodnotené názory na tento film. Pre mňa to bol zase po istej dobe veľký filmový zážitok. Veľmi vďačný námet o nevinnej mladosti slávneho revolucionára sa pretavil v naozaj silný príbeh. V prvom rade ma snímka oslovila svojim spracovaním, ktoré sa zaobišlo bez prehnanej sentimentality pri ukazovaní mnohých jednoduchých a pritom veľmi silných scén (predovšetkým Ernestove návštevy ťažko chorých, ale i obyčajných ťažko pracujúcich ľudí). Práve v druhej polovici pri ukazovaní obrovskej biedy a trápenia s ktorými sa mladý Che Guevara pri svojich potulkách kontinentom stretol sa prirodzene mení aj charakter jeho postavy, do budúcna rozhodnutý pokúsiť sa priviesť k lepšiemu život týchto ľudí. Okrem tohoto film tiež disponuje miestami odľahčujúcim humorom, príjemnou hudbou a priam pompézne nasnímaními úchvatnými prírodnými scenériami. Zo záverečného sledu čiernobielych záberov kamery by sa dali urobiť skvelé fotografie. (22.03.2009)

Přiznám se, že pro Che Guevaru v jeho mladých letech mám slabost. Nechci tvrdit, že mě jeho "Motocyklové deníky" oslnily a změnily můj pohled na svět, to určitě ne, ale rozhodně můžu mluvit o tom, že jsem alespoň trochu pochopil, co Ernesta vedlo k tomu, že se stal tím, kým se stal. Pokud přistoupíte k "Motocyklovým deníkům" nezaujatě a nebudete se na Ernesta dívat jako toho šíleného revolucionáře, co si myslel, že spasí celou Jižní Ameriku a možná i Afriku, zjistíte, že se jednalo o mladého muže, který měl ideály a ty ideály během jedné cesty vzaly za své. Ernesto se se svým přítelem Albertem Granadem, který ho o mnoho let přežil, vydal na cestu po Jižní Americe, kdy chtěli poznat všechny kouty a všechny různé podnebné podmínky. Jejich cesta rozhodně nebyla jednoduchá, kromě trochu komických situací, kdy je zrazovala jejich motorka a oni končili v příkopě nebo podření na cestě, se dostávali i do větších trablů, protože se často projevovalo Ernestovo astma. Povětrnostní podmínky jim také vždy nepřály a sem tam se setkali i s nepřátelstvím v podobě lidí. Ale právě lidé je většinou překvapili. Hlavně chudí lidé. Ernesto, chlapec z bohaté rodiny sledoval, jak chudí lidé žijí, jaké podmínky musí trpět, podmínky, o kterých se jemu ani trochu nezdálo. Tyto zkušenosti nakonec vedly k tomu, že se stal tím, čím se stal. Uvědomoval si, jak je život pro některé vrstvy nespravedlivý a měl pocit, že jedině revolucí, jedině výraznou změnou a nastolením nového režimu je možné docílit lepšího stavu pro všechny. Nepodařilo se mu to ani jednou a nakonec se sám stal nenáviděným člověkem, který byl raději popraven. "Motocyklové deníky" nejsou ani trochu propagandistickým filmem, stejně jako se nejedná o film, který chce Che Guevaru omlouvat. Ernesto byl v době své cesty příliš mladý a příliš jiný než jeho budoucí já. Když prožil cestu, během níž "Motocyklové deníky" psal, byl jiným člověkem. Myšlenky na změny se v něm již rodily, ale vykrystalizované neexistovaly. "Motocyklové deníky" jako film jsou tak věrným přepisem cest, které vedly ke zrození člověka, který je i v současnosti ikonický. Mladé generaci, která ho odsuzuje, doporučuji přečíst si jeho knihu, podívat se na film, a pak až nadávat na to, jaká to byla zrůda. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/motocyklove-deniky-proposition-v-zajeti.html (02.03.2013)