Godzilla II Král monster

Godzilla II Král monster je vnitřně rozštěpený film, protože se snaží balancovat tak, aby propojil rozvolněné normy japonského žánrového filmu s těmi hollywoodskými, kde se hraje na racionalizování a plauzibilitu. To zároveň znamená, že se chce zavděčit dvěma typům publika: Na jedné straně jsou fanoušci, kteří začnou dojemně slzet, když Mothře k jejímu klubání začne hrát klasická píseň a objeví se identické dvojče Ziyi Zhang. Na straně druhé jsou diváci, kteří o japonských godzilláckých filmech nemají ani ánunk, takže prskají, že King Ghidorah vypadá jako Zmej Gorynič a všechny snahy přiblížit se poetice kaiju filmů odsuzují jako domnělý projev hlouposti a béčkově lajdáckého přístupu tvůrců. Tým v čele s Michaele Doughertym tak na jednu stranu háže na fanoušky intertextuální odkazy po lopatách, ale na stranu druhou film prokládá neustálým sebereflexivním vtipkováním, aby si skeptický divák náhodou nemyslel, že vše co vidí, je myšleno smrtelně vážně. Jenže jít po dvou odlišných cestách zároveň zkrátka nejde a tak je výsledek nutně polovičatý a rozpačitý. (12.02.2024)

Kdo nejde do kina s tím, že chce dostat pořádnou nálož digitálního šílenství, bude dost pravděpodobně většinu věcí kritizovat. Nová Godzilla se totiž nesnaží o nic jiného, než být monstrózní a vizuálně opulentní záležitostí. Je tedy otázkou, jestli ji člověk přijme jako atrakci, nebo bude hledat ve filmu něco víc. "Záporná strana" tady sice pracuje s podobnou motivací, jakou měl svého času Thanos, ale podobně jako Monarch hraje jen druhé housle, které v rámci možností sekundují rozkolu mezi Titány. Nejzajímavější je určitě trio Ghidorah, Mothra a samozřejmě Godzilla. Přiznám se, že vzhledem k propracovanému traileru, který lákal na parádní akční sekvence jsem dokonce poprvé zvolil formát 4DX a musím uznat, že v tomto případě jde opravdu o nadstandard, který posune šílenství na plátně do divácky úplně jiných rozměrů (pokud neodoláte, doporučuji zvolit kino, které disponuje i efektem deště). Nebýt toho, asi bych kvůli mírně přestřelené stopáži šel o hvězdu níž. Takhle budu na projekci moc rád vzpomínat, a pokud se objeví podobně stavěný snímek, možná se vrátím i na 4DX (a to jsem počítal s tím, že dnes jdu poprvé a naposledy). (30.05.2019)

Monstrozna velkochujovina za obrovske prachy. A tie ja mam rad. "Experimentalnost" jednotky je fuc a tvorcovia nam naservirovali tradicny blockbuster s mnoztvom uzasnych vyjavov, dier v logike a premrstenou stopazou (moj jediny velky problem). Postavy ma na rozdiel od svojho predchodcu bavili (akurat namiesto Chandlera by som si vedel predstavit niekoho charizmatickejsieho), trikovo je to super, zvuk aj hudba su vynikajuce a design monstier paradny. Uzil som si to, ale mam pocit, ze budem vo velmi velkej mensine. 7/10 (30.05.2019)

Očekávaný sequel Godzilly po strhujících trailerech je nakonec jen promarněnou šancí a další letošní Blockbuster, který nenaplnil očekávání. Michael Dougherty je režisér, který natočil Halloweenskou noc a Krampus, tedy dva slušné svátkové horory, ale Godzilla se mi zdá jako velké sousto, které nezvládl. Postavy absolutně nezaujmou ( byť Eleven se snaží), tempo je poměrně dost kolísavé, z 15 zmíněných monster vidíme v Akci jen 4 a to ještě k tomu opakovaně. Nejhorší na tom všem snad je, že ten film není vůbec zábavný a pokud se to na plátně zrovna neřeže, tak to poměrně nudí. Nejvíce mě zaujala Hydra, která je vizuálně solidní a samotné finále si myslím, že je uspokojivé, ale ten zbytek téměř vůbec nefunguje. Škoda.60% (03.06.2019)

Nic bombastického, ale příjemná ekologická agitka prošpikovaná populárními monstry. Mothra je krásná, když rozevře svá zdánlivě křehká křídla, Rodan rozsévá ohnivou zkázu a King Ghidorah je prostě král! Ze zbývajících sedmnácti zmiňovaných monster jich během filmu zahlédnete jen pár a většinu na monitorech, tam se ale mihne i Kong. Nevím, jak kdo, ale já se vydal do kina na souboje oblud. Jasně, mohl bych naříkat, že se bily většinou jen krátce, ale nechť. Nejlepší ze všech byl samozřejmě tříhlavý Gidorah, který má ode mne deset hvězd. Lidi až tak důležití nebyli, ale Ch. Dance mohl dostat mnohem více prostoru. Drak stojící na vrcholu sopky je jedním z nejkrásnějších obrazů. Jen jsem čekal poněkud ničivější devastaci měst v přímém přenosu, ale vyvažuje to u mne podmořská cesta. Celkově jsem byl spokojený a 3,5* zaokrouhlím nahoru. (31.05.2019)