Aimee a Jaguár

Lesbická romance poněkud netradičně zasazená do období druhé světové války. Jako zahráno velmi dobře, herecké výkony pěkné, ale tak nějak se to táhlo jak těsto na štrůdl... v podstatě první hodinu se tam nedělo skoro nic a skoro po celou tu dobu mi trvalo, než jsem si tak nějak poskládal kdo, jak s kým, proč, o čem to vlastně je a proč na to koukám... A taky mi přišlo docela zvláštné, že v té době a místě se na lesbičky pohlíželo skoro jako na samozřejmou věc. A lesbička - židovka, no jak to asi mohlo na sklonku války dopadnout. Ne, na čtyři to nebude. (20.05.2017)

Natočeno je to pěkně, což o to. Prvně, o símku by současní gender jedinci zřejmě řekli, že "podporuje tradiční stereotypy o ženách" (existuje dnes vůbec prázdnější fráze?). Ve filmu se neděje nic moc jiného, než že hrdinky řeší své emoce a na základě nich dělají iracionální rozhodnutí. Zároveň nosí absurdně stylové oblečení (samozřejmě často se střídající), až si člověk skoro vzpomene na Sex ve městě. Efekt snímku má vznikat převážně dojetím z toho, jak city přemáhají postavy natolik, že obětují opatrnost vůči obrovským rizikům. Dílo vlastně překvapivě stojí někde v tradičním romantismu 19. století. Od toho se pak odvíjí dramaturgie, která je taky tím jediným, co mi skutečně vadilo. SPOILER! Jedná se spíš o subjektivní výtku, ale mě prostě nebaví filmy u kterých víte jak skončí a postavy tomu hloupým chováním jdou naproti. K čemu se prožíváním šťastných momentů identifikovat s někým v okamžiku kdy už víte, že se to děje jen proto, aby se posílil dopad následného utrpení. Přistupovat na emocionální vedení příběhu je v takovém případě imho trochu masochismus. (31.07.2022)

Příběhy z války mají vždycky potenciál člověka emocionálně strhnout. Vyzařuje z nich celá ta křehkost a konečnost existence, která každého zaručeně vyděsí a aktivuje empatické reakce. V jeden moment jste v nejlepších letech, vykračujete si po ulici, v druhém vás někdo udá, jste uštváni, zatčeni a odvlečeni do koncentráku, kde si počkáte na smrt, nebo v "horším" případě rovnou zastřeleni na ulici. Jeden život neznamená nic - v honbě za ideologií je dovoleno vše. Nemůžete ani na vteřinu zamhouřit oko bez strachu, že už se neprobudíte. Takové jsou tyto příběhy normálně, takže jsem očekávala něco podobného, plus mi přišla hlavní linie s rodící se romancí mezi dvěma ženami v tomto dobovém kontextu poměrně působivá. Ačkoliv hlavní bloncka nepůsobila nejdřív vůbec sympaticky, v druhé půlce filmu se už trochu dala dohromady a dalo se na ní dívat, takže celkově hodně nadprůměrný movie. Škoda jen, že má tak málo zhlédnutí. (08.01.2014)

Krásný milostný příběh podle skutečnosti,který se odehrává v německu během 2.světové války.Láska mezi němkou a židovkou která nemůže a taky neskončí happyendem.Hercký koncert hned několika německých hereček.Koukal sem kvůli Johanny Wokalek kterou mám v top herečkách,ale tu tady s přehledem svým dokonalým herectvím válcuje Maria Schrader.A ještě je to nejhezčí němka co sem snad kdy viděl.Hezký film. (11.03.2010)

Bolo by to ťažké vymyslieť, ak by sa to nestalo. Lesbická láska pred 70 rokmi, v bombardovanom hlavnom meste tisícročnej ríše krátko pred jej zánikom, spojenie manželky nacistu a matky štyroch detí so skrývajúcou sa židovkou, už by ma neprekvapilo ani keby Lily Wustová bola v skutočnosti Evou Braunovou. Vďaka príbehu a hereckým výkonom pozerateľný film, ktorý ma práve vďaka tomu príbehu míňal ako guľka mladého vojaka v Suchého poviedke. Ale potešilo ma, že som v priebehu štyroch dní videl najkrajšiu Írku (Nora-Jane Noone v Padlých ženách) i najkrajšiu Nemku (Maria Schrader). (29.03.2010)