Kingsajz

Bizarní útvar, recyklující v genderové kontrapozici sexmisovskou podzemní totalitu s českou trpajzličí trikovou školou v propracovaném scénáři, který ovšem mezinárodně sdělný protirežimní vzdor pojímá v lehce infantilně kódované stylizaci. Vzor vorlovsky-skřítkovského šklebu (počítám, že Machulski skřítkovské čepici odrostl), zábava, kterou nesnadno reprízovat. Významově důležité české verze písniček přispívají k českému dabingu, který podporuje styl. 3-4* (26.01.2014)

Zajímavý film - jakoby zvláštní obdoba Sexmise o zmenšených lidech žijících v Szuflandii, což je podzemní prostor pod Institutem pro výzkum čtvrtého prostoru, kde žijí v šuplatech kartoték a v tomto prostoru jsou despoticky drženi. Dosti silně satirický film na tehdejší dobu,divím se, že mohl být natočen, asi v Polsku byla politcká situace trochu měkčí než u nás. (03.08.2003)

Tak tohle bylo fakt originální. Líbil se mi ten nápad s trpaslíkama a jejich šuplíkovým světem a dost často se dalo krásně smát (tak, jak to u novodobých komedií už moc nejde). Bylo tam hodně detailů dovedených k dokonalosti (např. vytetovaná muchomůrka na hrudi, vysoké napětí v baterii nebo lázeň v čajové konvici, chch) a co si budeme povídat - triky sice analogové, ale není to lepší, než ty hnusné digitální? "Nekopej toho pána, ještě se zpotíš." Bavil jsem se náramně a ksicht Jerzyho Stuhra, to je bod navíc. (01.11.2021)

Zábavnost filmu částečně odvanula uplynulá léta, ale jako metafora totalitního režimu je jasně čitelný dodnes. Jak něco takového tehdy mohlo projít? Každopádně scéna, kdy hlavní hrdina v trpasličí velikosti šplhá po těle krásné nahé hrdinky, se mi vryla do paměti už jako děcku a moc se mi líbí i dnes... :o) (14.11.2006)

Stejná věta co zaujala Jalu nadchla i mě. Co se dá dělat, spokojím se s další, je z čeho vybírat „V tom šílenství je metoda, jenže jaká?“ Naprosto úžasný Jerzy Stuhra, ve své zřejmě nejlepší roli a ten jeho proslov v sauně, když vysvětluje proč není možné dát trpaslíkům možnost si vybrat jestli jimi chtějí zůstat nebo ne. „ Vtip je v tom, že my je potřebujeme všechny, i ty co chtějí i ty co váhají“.Taky mě udivuje, že bylo možné film nejenom natočit (na tvorbě se podílelo i studio Barrandov ), ale i promítat. Důležité je, že se to podařilo, protože skoro dvě hodiny v Šuflandii stojí rozhodně za návštěvu a chytlavé písničky Anny Jurksztowitcz a hlavně „Zmysly precz“ zase za nákup soundtracku. Ke Kingsajzu, mám jedinou, ale zásadní výtku, jak je možné, že spodky diverzantů se zmenšily stejně jako jejich majitelé!!! To mi někdo vysvětlete, já se těšila, že dojde i na striptýz! A nic :- ). Tyhle hlášky si, ale neodpustím .„Dorazíme ho mýdlem“. Podej mi sicherhajsku, živého mě nedostanou“. (23.04.2006)