Kvílení

Od Kvílení jsem mnoho nečekal, šel na něj v rámci zombie night FilmAsie, protože běžel před Pusanem, a byl jsem příjemně překvapen. Nebo spíš nepříjemně, ale pro horor pozitivně. Jak píše každý druhý, je to slepenec žánrů, začíná podobně jako Vzpomínky na vraždu - neschopnými policajty a jejich nestandardními metodami. Nicméně postupně atmosféra houstne, odhaluje se zlo a ve velmi intenzivním rituálu se vymýtá. Díky gradaci mi ani přes 2,5hod stopáž nepřišlo, že by film byl moc dlouhý. Intenzivní zážitek. Jen mi trochu vadí ta nejednoznačnost. P.S. je vtipné, že když jsem koukal na youtube na nějaké vysvětlení - je jich tam spousta, a každé říká něco jiného, podepřené jinými domněnkami. (13.12.2016)

"Bederní rouška, šikmo střihnutá, skrývá co z nás mnohým nechutná"   Ale doprdelepráce, něco v tom vážně bylo, to jsem cítil! A určitě si to dám někdy znovu, ze zvědavosti a už jen na pohodu. Ne jako ucajdaný, dvouapůlhodinový a málostrašný horor, už jen jako tiše plynoucí řeku exotické nostalgie. Ponořím se až dno, do bahna, do těch cizích ztracených duší. Protože Korea není jen M*A*S*H, se spoustou rozverně lumpačivých a vesele krvácejících opic z pouťové střelnice, pochopil jsem a děkuju! I tady, na jihu, žijou úplně obyčejní domorodci, normální lidi jako my ... z masa a kostí. Včetně chlupů v nose, pupínků na duši a hnusných vyrážek tamtéž. Takže někdy, až bude čas, některý ucouraný a pošmourně propršený podzimní večer si to užiju naplno (ovšem bez rušivé a nenechavé pravé pracky, šmátrající po vypěněné potvůrce - pardon za nefilmovou nehororovou odbočku :-)). Prostě si to jen užiju. Uvařím si mňamku, nějakou specialitku, třeba šikmookou rybu s drsně udušenou, opuchýřovanou zeleninkou a nechám film plynout a sebe zírat... a budu jen uzobávat z talíře. A nechám se překvapit, kdo ví, možná na to příjdu, co v tom bylo. Už teď se těším a krásně se bojím. A o tom to je. (03.11.2019)

Hororově hutnější subžánrová směska než jsem očekával. Nahý stařec s planoucíma červenýma očima mě teď asi bude pár dnů strašit ve snech, za to nedík. Je to možná až příliš přeplácané, motivů a zlých / potenciálně zlých entit je tam tolik, že si po zhlédnutí nejsem úplně jistý ... jestli v tom mám úplně jasno, ale celkový dojem je každopádně velmi pozitivní. (24.07.2016)

Asiaté horory točit umí a dávají si záležet na vizuální stránku, kameru a působivé gore, což i v tomto případě se povedlo nadstandardně. Co se týká zbytku, mám velmi rozporuplné pocity. Zpočátku se zápletka vyvíjí směrem ala hutné zombárny a v půlce se proměňuje do jakéhosi vymítačského patvaru. Vůbec jsem nepochopil, proč je děj tak neucelený a budilo to ve mě dojem, že sám režisér neví, jakým směrem se ubírat. Především ta část s ďáblem se mnou nehnula brvou a prakticky ani závěr nepřišel s nějakým silným momentem. Nejpalčivější stránkou byla hlavně délka filmu, díky které se tempo dosti vlažně táhlo i přes atmosférické scény, ale jako celek to nevytěžilo správný efekt. Nejsem si jistý, zda bych to podruhé dokoukal…...5/10 (20.05.2017)

Komentář ke Kvílení mi dal zabrat, protože jsem stále nevěděla, jak na něj. Ne protože by film nebyl dobrý. Právě naopak, bylo to moc dobrý. A v dost momentech jsem byla příjemně napnutá a vyděšená. To bylo především v první polovině, kde se film tváří jako detektivka, kde policajt (strašnej ňouma) vyšetřuje divný události, který nemůžou být výsledkem přirozených událostí. Do té doby to působí vlastně jako "divno ze zapadákova, kde jsou policajti jenom pro ozdobu, a nic reálně nedělají". Ale potom se to tak nějak zvláštně otočí a to je ta část, kdy začne snad ta nejbizarnější část film, a já už byla jenom v pozoru, co přijde dál. A i ta druhá polovina byla opravdu skvělá. Najednou se tam děje tak moc! Ale celý to dává smysl. Všechno to, co na první pohled nemůže dávat smysl pohromadě, tady dohromady funguje. Navíc je to skvěle natočený. Kvílení vypadá celou dobu strašně dobře. Nešetří se záběry na nechutné věci a hned na to klidně ten nejkrásnější možný záběr na přírodu, což úplně rozhodí. Zahrané herci to je taky suprově. Propojování scén, zapracování flashbacků. Tam to skvěle funguje i například během současného sledování dvou míst propojených dějem, kde to skvěle pracuje s napětím, jak to tedy doopravdy je, a kdo je ve skutečnosti vlastně kdo. Protože úplný zavěr jsem jenom koukala. Jo, doslova čuměla, jak jsem byla vtažená. (To se vlastně týkalo celého filmu, ale na tom konci extrémně.) Je mi jasný, že film snadno odradí svou délkou a tím, že je v něm doslova úplně všechno. Jenže já se ty skoro dvě a půl hodiny, ani jednou necítila, že to je moc dlouhý. A co si budem, scéna s hraběma mě strašně rozesmála. V rámci toho, jak ta celá část byla vystřižená jako z úplně jiné reality, myslím, že to byl záměr. Takže úplně, úplně kompletně všechno  :) (31.12.2023)