Huo zhe

Tohle zaslouží absolutorium. Na příběhu jedné čínské rodiny v průběhu několika generací je velice zajímavým způsobem vyprávěno, jak a proč se z krásné tisícíleté kultury během několika desetiletí vlády komunistů stala zubožená a nespravedlivá společnost bez zásad, pravidel, soucitu, v níž je obtížné přežít. (01.01.2012)

Huozhe (anglicky Lifetimes) popisuje životní útrapy jedné čínské rodiny a začíná tím, že Xu Fugui prohraje svůj dům (což se mu později stane záchranou) a témeř i svoji rodinu (což zase přispěje k vylepšení jeho charakteru) a jediné co mu zbude je krabice loutek - i těch se ovšem Xu Fugui později musí vzdát, protože jsou příliš "imperialistické". Osudy hlavních hrdinů v Číně mezi 40 až do 80 lety jsou plné bolesti a ponížení, ale i nové naděje. Není to film o hrdinech ani o "zlých komunistech", ale proste jen o těžkém životě průměrného čínana v této době. V Číně byl film zakázan. (14.12.2003)

Maoizmus bol odporný, však to môžte vidieť aj tu, len mám pocit, že tu sa s tým ľudia nejak zmierili a prijali to ako fakt a prežívali. Dej mi príde príliš chladný na to, čo sa tam odohralo, je to súbor udalostí v živote, kde sa mi nepriblížila snáď ani jedna postava, no a hlavne na záver bola akási nešťastná náhoda, ktorá vyzerala nezmyselne a tak trocha pokazila film. Podľa mňa žiadna snaha o kritiku, je to len tamojší obyčajný domáci historický film. (27.03.2014)

Čína 20. století, to je nesmírně pitvorná groteska, a tento film přispívá (pod cenzurou) k jejímu zobrazení a pochopení. Přelomová odhalení nečekejte, ale reálie běžných Číňanů obrazem vhodně doplňují četbu. Skutečný realismus se však nekoná; např. hladomor po Velkém skoku je zcela zamlčen, není vidět všudypřítomná čínská špína, barbarské hygienické návyky, a dentistické služby zřejmě fungovaly po celý ten čas na špičkové úrovni. A tak i když je film mírně kritický, propagandisticky přispívá k rozšířené západní iluzi, že Číňané jsou vysoce kulturním a civilizovaným národem. (31.10.2016)

Čína! To bol jeden z hlavných dôvodov, pre ktorý som sa vrhla na plne hodnoverný, dramatický a nezávideniahodný príbeh dvoch manželov a ich detí a zároveň je to snáď jediná snímka Yimoua Zhanga, obsiahnutá viac charaktermi postáv než pôsobivým vizuálom :-) Pri jej sledovaní mnohokrát uvažujete nad tým, či je možné, aby niekto dokázal prejsť takým peklom a utrpením a napriek tomu vyčarovať jeden zo svojich krásnych úsmevov, hoci vnútro kričí a nevládze. Všetky tieto rodinné problémy sa prelínajú s nastolením komunistického systému, kde viera v istého predsedu priam prekračuje prijateľné medze. Pekná melódia a vynikajúca Li Gong - jedna z ďalších príčin, prečo som bola príbehom umocneným jej ženským prístupom k problémom, tak nadšená. (26.07.2010)