Chvíle štěstí
Xingfu shiguang
Hotel Šťastné chvíle
Obsahy(1)
Hrdinou čínského snímku režiséra Yimou Zhanga je obyčejný dělník středního věku Zhao, který by se rád by oženil se ženou, jíž namluvil, že je bohatý. Jeho nejlepší přítel Li má nápad, jak by mohli vydělat peníze: starý autobus v městském parku by mohli proměnit v hodinový hotel pro dvojice, které si chtějí užít trochu soukromí. Plán moc nevychází, protože Li je příliš staromódní, ale Zhao se u své snoubenky setkává s její půvabnou nevlastní dcerou Wu Ying, která je slepá. Ve snaze se dívky zbavit ji žena nabídne Zhaovi a ten slíbí, že nevidomou krásku zaměstná ve svém hotelu jako masérku... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Tak tohle je fakt úžasnej doják - pokud chtějí filmaři diváka citově pořádně vyždímat, měli by na to jít přesně takhle. Škoda, že tyto perly čínské kinematiografie stojí ve stínu různých wuxia vizuálních orgií (které jsou právě pro svou vizuálnost, na rozdíl od jiné tamní produkce, na západě až nekriticky přijímány). ()
Nebýt několika infantilních úletů, mohou Šťastné chvíle konkurovat jihokorejských ždímačkám slz, ale o něco podobného zjevně neusilují, svým zjevem jsou komornější, ušmudlanější a sociální situací postav i zoufalejší. K mimořádnému filmovému zážitku jim přesto kus chybí. 70% Zajímavý komentář: Mi Nü-Chai ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy, příběh, réžie, závěr -hudba asi není to nejdůležitější na tomto filmu/// Příjemný, zábavný, smutný a dojemný. To sou čtyři slova, která tento film přesně vystihují. Trošku se to tváří jako čínská variace na popelku. Jen je příběh o dost reálnější, ze současného světa a určitě mu chybý Happy End. Ale zas proč ne. Úmysl hlavního představitele byl chválihodný a pocity, že dívka alespoň v malém měřítku zažije šťastné chvíle jsou velice dojemné./// Celkem 73%/// ()
Ze začátku docela obyčejná komedie, ale jakmile se v centru dění ocitne postava mladé Wu Jing, změní se příběh v drama postupně odhalující charakter všech svých postav a dostávající jakousi hloubku, která ústí v nenásilný konec. Jistě, existuje mnoho lepších filmů na toto téma, ale ani tento není špatný. ()
Ach jo, tyhle příběhy o dobrých, leč osudem stíhaných lidech, mi způsobují kopřivku. Jediné, co Čanga zachránilo je tradiční dobré řemeslo, pár humorných okamžiků v první třetině filmu a moje zamyšlení u závěrečných titulků – bavila jsem se představami, jak by s tímto materiálem (slepá mladičká polosirota, starý dělník a jeho přátelé, zlá macecha) naložili jini režiséři... Kim Ki-duk - macecha dívku týrala, nevlastní bratr ji znásilňoval a posléze byla prodána dělníkům. Ti nejdřív pokračovali v znásilňování a mučení, pak se o ni začali hádat, povraždili se a dívka spáchala nakonec sebevraždu, neboť je to všechno její vina. Cukamoto Šinju - zmutovaní dělníci dívku dovlekli do továrny, kde do ní cpali tak dlouho všemožné železné trubky, až se z ní stalo obrovské polokovové monstrum, které je nakonec pozřelo i s továrnou. Miike Takaši - dívka, prodána skupině vysloužilých gansterů jako otrokyně si z nich vytvořila nový gang zabijáků s vypíchnutýma očima a nechala je umučit k smrti macechu a nevlastního bratra Fukui Šózin - dělníci milující gumové oblečky potkají na ulici neznámé děvče. Všichni je sborem znásilní a pozvrací. A pozvrací a znásilní. Děvčeti se to začíná líbit. Děvče zvrací. Všichni jsou šťastní. ()
Reklama