Správní chlapi

Laurel, Hardy a záhada ztraceného pornofilmu. Gosling nikdy nebyl tak zábavný a zároveň tak neodolatelný. Jeho nihilistický soukromý detektiv je sice trochu imbecil a docela dost alkoholik, který si plete sen s realitou a „eunucha“ s „munichem“, ale když jej jednou za čas osvítí múza, jeho okolí na chvíli oněmí. Ve filmu šlapajícím hlavně díky slovním přestřelkám dvou až tří postav k něčemu podobnému logicky nedochází často, ale jsou to právě bezeslovné (splatter) slapstickové scény, které dokazují Blackovu rostoucí režisérskou suverenitu. K některým velmi vtipným situacím (např. hned úvodní scéna s řítícím se autem) nestrhává naši pozornost, nechává nás, abychom si je v záběru sami našli. Stejnou důvěru v divákův intelekt projevuje také při nečekaném zakončování očekávaných scén. Lidé umírají bez jakéhokoli varování, postavy se často zachovají s větší bezohledností nebo brutalitou, než jaká je v hollywoodských žánrovkách normou (nechybí ani násilí na dětech), případně učiní chybné nebo naprosto stupidní rozhodnutí a musí nést jeho následky. Zásadní odhalení jsou učiněna díky náhodě nebo nekompetenci postav, nikoli díky soustředěnému sběru a rozboru dat. Na Goslingovi a ostatních postavách vám bude záležet také zásluhou náhlých, ale přesvědčivých změn tónu. Black ví, kdy se hodí nasadit vážnou tvář a posílit tím náš soucit s hrdiny, zároveň ale téměř nemoralizuje, jakýkoli náběh k patosu nebo podřízení se požadavku na „backstory“ jednotlivých postav dokáže včas utnout (při vážném dialogu o hrdinství například jedna z postav bezostyšně zalomí) a jako náplast na deziluzivní (a tedy poctivě noirové) finále nabízí akorát hlášku „Aspoň, že už zase piješ.“ Vůbec mi nevadí, že Black od Smrtonosné zbraně píše v zásadě pořád totéž, komediální noirové detektivky o dvojici cynických kovbojů, kteří mají život na háku a jsou okolnostmi donuceni znovu se dát do kupy, pokud to bude nadále stejně zábavné a dost výrazně odlišné od zbytku hollywoodské produkce, která zatím – až na čestné výjimky (Deadpool) – podobně vyzrálou schopnost sebereflexe, která by zároveň nepřebila zájem o postavy, neprojevuje. Z komerčního hlediska budou Skvělí chlapi pro Blacka pravděpodobně jenom zanedbatelným intermezzem před rebootem Predátora. Z hlediska skýtané cinefilní slasti jde prozatím o film roku. 90% Více tady. (25.05.2016)

Za oceánem frajer kvet, já všechno jsem mu žral. Cokoliv kdysi vyplodil, z toho jsem smíchy chcal. Ten borec s tváří kojence skvělý scénáře psal. On byl jako Skaut poslední, nikdo ho nestíhal. Léty však kolty vystřílel a navlhnul mu prach. Teď plácá sračky dementní, ze kterých jde až strach. Byl to Šejn, byl to Šejn. *** Ač Gosling s Vránou snaží se to hovno zachránit, já na pissálkovi vyčpělém nenechám suchou nit. Viděl jsem řvoucí logiku chcípat pod kopyty stád. Viděl jsem tumor debilní, co mě nepřestával srát. Z té pojebané grotesky já místy studem blil, a místy nudou usínal či utrpením vyl. Byl to Šejn, byl to Šejn. *** Čekal jsem mačo spektákl a dostal buzní řiť. Čekal jsem hlášky peprné, pak modlil se „Konci přijď!“. A že to bejval pistolník, co v očích měl chladnej cejn! Už ale přišel o koule, ten chcípák jménem Šejn. Byl to Šejn, byl to Šejn. Kdybych to předem nevěděl, zhnuseně bych se ptal, kdopak tu trapnou pičózu narychlo uplácal. Byl to Šejn, byl to Šejn … (01.08.2016)

Shane Black zkusil zopakovat recept na svůj majstrštyk Poslední skaut, jen v prostředí o nějakou tu dekádu starším a pohodovějším než cynická devadesátá léta... ale možná by bylo lepší kdyby to vzdal předem. Nebo líp, kdyby to jen napsal, ale pak nechal natočit někoho s větším citem pro komediální timing a režijní styl. Takhle film střílí své trumfy v trailerech v našlapané kadenci, aby je pak ve výsledku obalil hromadou vaty a parádní drajv jim zašlapal do země. A i ta šáhlá uvolněnost sedmdesátek tam možná je na papíře (všude jen sex, drogové halucinace, a divně barevné oblečení), ale určitě není cítit z plátna. Ale nechci ho soudit zbrkle, možná je prostě jen starý, už na to nemá, a brzo umře. 7/10 (21.06.2016)

Shane Black se vrací k buddy cop komedii, žánru, který v 80. letech oživil. Napsal totiž scénář ke Smrtonosné zbrani, v níž spároval dva zcela odlišné typy lidí. Stejně je tomu i u Správných chlapů. Film v sobě mísí prvky crazy komedie, krimi noir a akčního žánru a k tomu je ještě zasazen do 70. let, takže tu máme retro pro milovníky kotlet, barevných svršků a zvonových kalhot./// Gosling poprvé hraje v komedii (pokud nepočítáme dramedii Bláznivá, ztracená láska) a vtipy podává s lehkostí a bez křeče, což mu však umožňuje scénář, který neobsahuje vyloženě hluchá místa. Lokace se rychle střídají, příběh se rozvětvuje, rány padají, kulky lítají a jedinou konstantou v rovnici je špičkování mezi oběma protagonisty. Avšak při vzpomínce na Gladiátora, kdy Crowe v dnes již kultovní scéně říká, že je Maximus Decimus atd., můžeme jen zamáčknout slzu, protože jediné, co je tady maximální, je jeho obří panděro. Crowe dospěl do taťkovské fáze, působí unaveně a téměř až znuděně a možná už ho čekají jen podobné role. Pokud mu však bude parťákem Gosling a Black se žánrově vymezí, mohla by z toho být i trilogie. Slabinou filmu však je, že i když se párkrát asi hodně nahlas zasmějete, po pár dnech jsou veškeré dojmy pryč. Chybí výraznější hláška, která by se dala citovat, nebo nabitá scéna, kterou byste si s chutí pustili znova. P.S. Pro fanynky Goslinga: herec si během filmu oblečení nesundá a tvář mu trochu hyzdí pornoknírek. [Kino] (01.05.2018)

Dobré, ale niečo tomu chýbalo, celkovo cítiť, že film nebol v niečom dotiahnutý. Pri niektorých scénach sa s chuťou zasmejete a potom zas len čakáte a čakáte kým sa opäť čoši stane, ale často sa ani nič nedeje. Na jedno zhliadnutie môže byť, slušná akčná komédia, ale žiadna gulervúca. Z parťáckych akčných komédií za poslednú dobu určite viac osloví 21/22 Jump Street. (20.10.2016)