Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francouzský film Maminčin zámek je volným pokračováním filmu Tatínkova sláva, natočeném podle knihy význačného prozaika a dramatika Marcela Pagnola. Znovu se vracíme do voňavé, prosluněné Provence, kde v jejích kopcích prožívá své kouzelné dětství jedenáctiletý chlapec. Poznává svou první dětskou lásku, lidské přátelství i zlobu a především naždy se zamilovává do tohoto jedinečného kraje... Rodina bydlí v Marseille a své víkendy a prázdniny tráví v domku uprostřed kopců. Pravidelnou cestu do přírody si postupně zkracuje přes soukromé pozemky cestou podél veřejného kanálu. Bývalý tatínkův žák, nyní hlídač kanálu, jim půjčí klíč, kterým otevřou průchozí dveře a tak, nepozorováni, přebíhají v přítmí zámeckých zahrad se svými kufry a strachem z prozrazení. Jednou je však nachytá nevrlý, veledůležitý hlídač a Marcelův otec, poctivý učitel Josef, těžce snáší pocit provinění stejně jako maminka Augustina. Ale nádherné vzpomínky na dětství, ze kterých Pagnol čerpal celý svůj život, nemůže narušit ani tato událost, která ostatně dopadne tak, jak si to celá rodina zaslouží. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (64)

Autogram 

všechny recenze uživatele

O niečo dospelejší príbeh oproti Oteckovej sláve a o jednu hviezdu viac. Prvá obetavá láska a sklamanie, ale takto smutné udalosti som nečakal od detského filmu, a trochu tým prestáva byť detský. Záver našťastie smutný nie je, ale určité rozčarovanie z osudov malého veľkého hrdinu mi zostalo. –––– Když ti teď děvčata dávají spolkout kobylky, co od nich budeš muset spolknou později? –––– Takový už je lidský život. Pár radostí, které velmi brzy vystřídá neutuchající žal. Ale tohle dětem raději neříkejme. ()

freddy 

všechny recenze uživatele

Nádhera! Jinak se to snad ani nedá popsat. Jestliže jsem byl nadšený z filmu Tatínkova sláva, tak z filmu Maminčin zámek jsem prostě unešen. Líbilo se mi to o stupínek více než Tatínkova sláva, oproti prvnímu filmu zde totiž přibylo i trochu napětí a hlavní hrdina Marcel je poprvé zamilován a dává na určitou dobu vale běhání v kopcích. Ale opět nemohu nezmínit tu úžasnou atmosféru, kterou na mě tenhle film přenesl. Léto, svoboda, dětství, bezstarostnost, příroda, optimismus. Ten film je tak dokonalý, že nemám co vytknout. Škoda jen velmi smutného konce, po kterém se člověk vrátí zpět do reality občas velmi krutého života. Ale jedná se opravdu o úžasný poetický zážitek, který se jen tak u nějakého filmu nevidí. A proto uděluji pět hvězdiček a děkuji všem, kteří se na obou filmech podíleli, protože tyto filmy jsou skvost! ()

Reklama

mac000 

všechny recenze uživatele

Kdo četl nádherný román Pagnola Jak voní tymián pozná, že Yves Robert je jeho milovníkem. Tak nějak si určite čtenář představoval jeho filmovou podobu. A kdo knihu nečetl- zatouží si ji po shlédnutí filmu přečíst (třeba i jako vynikající audioknihu v podání V. Beneše - který, mimochodem, zde mnoho let předtím skvěle nadaboval Marcelova tatínka Josepha). ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

I když pokračování filmu "Tatínkova sláva" získává především v závěru celkem temné konotace, tak je to pořád snímek, který vás dokáže okouzlit, a spolu s prvním filmem tvoří dvojici filmů, která ukazuje, jak krásu francouzského venkova, tak i krásu dětství, a to v podobě, která je lidská a zároveň kouzelná. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Druhý díl je věnován mamince. V té Marcel vidí éterickou vílu a dokonalou bytost, která nemá s jinými ženami nic společného, možná to ani žena není. Krásná, křehká, jemná, mnohem alegoričtější, než tatínek, jehož postava se přeci jen víc blíží člověku. Scéna s tajnými úsporami je asi nejhezčí. Závěr mě trochu rozesmutnil, ale nelze mu nic vytknout. Když se člověk jednoho rána probudí a zjistí, že dospěl, není mu do tance. ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama