Hudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Lída Baarová (a.z.), Lída Baarová, Helena Třeštíková, Alena Šislerová (vypravěč), Vladimír Borský (a.z.), Gustav Fröhlich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.) (více)Obsahy(1)
Lída Baarová. Herečka, pro kterou byla její krása největším darem i prokletím zároveň. Mladá a atraktivní dívka se rychle stala největší československou filmovou hvězdou a dokázala si podmanit i nejobávanější muže své doby. Vztah s ministrem říšské propagandy Josephem Goebbelsem z ní však obratem učinil národního nepřítele a symbol kolaborantství. Dokumentaristka Helena Třeštíková se s Baarovou setkala v jejím zahraničním exilu. Na sklonku hereččina života natočila otevřenou zpověď kdysi milované a následně zatracované hvězdy na pozadí unikátních materiálů z několika evropských filmových archivů i ukázek slavných rolí Lídy Baarové. Příběh sebedestruktivní lovestory s proporcemi antické tragédie je fatálně spjat s evropskými dějinami a ukazuje mimořádně upřímný portrét ženy, jíž na vrcholu kariéry ležel svět u nohou. O to monumentálnější byl pak její pád do zapomnění a samoty. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Třeštíková natočila dokument tak, že se setkala s již opuštěnou a zahořklou Bárovou, zapla kameru a nechala ji mluvit. Je jasné, že se tedy dočkáme pouze jejího vyprávění, přičemž je vidět, že o něčem chtěla mluvit, o něčem ne a dokument se natáčel podle jejich podmínek. Různé divákovy případné otázky zůstanou nezodpovězeny, dokument nejde moc do hloubky a zuby nehty se vybírá kontroverzi. Přesto ten pohled na zlomenou opuštěnou stařenu kterou kdysi miloval celý svět nemůže nevzbudit jisté dojetí a určitě je její vyprávění v něčem přínosné a místy jsem byl do něho velmi ponořený. Mohla si za všechno sama, ale utrpěla toho moc. Ovšem mnohem víc je mi líto její sestry Zorky, která byla podle mě o dost hezčí a hlavně byla pokorná. Bárová bohužel nebyla pokorná zřejmě nikdy... ()
Tak neviem, či tie mnohé nízke hodnotenia nie sú práve tým kameňom, ktorý hádžu moralisti bez viny, o čom hovorí herečka v poslednej minúte filmu. Ale nechcem nikomu krivdiť, že sa mu Třeštíkovej film nepáčil. Mne sa páčil, pretože bol informačne bohatý (možno ale iba na prvý pohľad), doprovodný hlas herečky príjemný a nemoralizuje, ale iba poskytuje Baarovej pohľad na vec. Sledujeme tie isté prelomové životné momenty, na ktoré sa zameral aj Renč vo svojom gýči a istým spôsobom ma toto odškrtávanie a porovnávanie bavilo. ()
Lída Baarová. Filmová hvězda. Obdivovaná. Zatracovaná. Milovaná. Nenáviděná. Jméno, které dodnes vzbuzuje silné emoce a ještě silnější kontroverze. Pokus Heleny Třeštíkové, výrazné představitelky současného českého dokumentárního filmu, o nonkonformní pohled na tuto tragickou osobnost našich dějin se ovšem ve svém ztvárnění míjí účinkem. Mozaika soukromého i profesního života Baarové je inscenována podle obvyklých kategorií, kterých film v několika okamžicích zneužívá proti herečce samotné, zřejmě na základě subjektivní interpretace Škvoreckého autobiografie anebo v rámci autentického rozhovoru režisérky s Baarovou v devadesátých letech. Účel a smysl některých záznamů lidského neštěstí, jemuž Baarová v posledních letech svého života podléhala, vytváří spíše chatrný rámec pro veškeré vedlejší výjevy; úryvky ze známých i méně známých filmových rolí, fotografie, reprodukce i historické dobové záběry nacistického Německa v čele s Hitlerem a Goebbelsem jen stěží zaznamenají to, co je klíčové pro celkové resumé. Pohled Heleny Třeštíkové na Lídu Baarovou měl být především ryze osobní záležitostí, intimní zpovědí mezi dvěma ženami, obyčejným filmem o jednom neobyčejném osudu. Celkovému vyznění ale nejvíc schází právě ta lidská, obyčejná rovina. Zkáza krásou není bohužel příběhem života Lídy Baarové, ale veskrze průměrným dějepisným souhrnem, vypravujícím o pošramocené pověsti filmové superstar. A to je zoufale málo. ()
Z celého Třeštíkové a Hejnova dokumentu o Baarové je paradoxně nejzajímavější to, co přímo o Baarové není... Málo známé záběry ze zákulisí filmového průmyslu 30. let, kamerové zkoušky, ukázky z málo známých italských filmů, dobové týdeníky, projevy... Jakmile mluví LB nebo je řeč o LB, Třeštíková lacině zvýrazňuje pouze bulvární složku jejího životního příběhu, který je navíc vyprávěn nekonzistentně, neúplně, povrchně až zkreslujícím způsobem. Pro mě osobně je její slavné milenectví s dr. Goebbelsem nezajímavé a to, co v (nejen) jeho kontextu je skutečně důležité a významné, Třeštíková ve filmu nijak nezmíní. Tedy jestli/jak byla využívána německou propagandou, jak ji vnímali filmoví diváci, jaké měly její filmy kritické ohlasy, jaká byla její společenská role, pracovní vztahy s jinými tvůrci, vliv rodinné anamnézy (častých duševních poruch v rodině) na její kariéru...atd. atd. Dobová atmosféra je naznačena díky archivním záběrům relativně dobře, ale role Baarové v jejím kontextu je prakticky zamlžena. Skoro se až chce říct, že tento film o LB je zoufale zbytečný, protože značnou část materiálu už Třeštíková publikovala před dvaceti lety a nic nového už nepřináší. Problém samozřejmě je, že LB si svůj příběh vypráví sama, přičemž celou dobu vlastně jen sledujeme starou nešťastnou ženu se silnou poruchou osobnosti a problémy s alkoholem (což Třeštíková strašně lacině zdůrazňuje dlouhým záběrem na to, jak Baarova pije becherovku přímo z lahve nebo si zapaluje cigaretu na špatném konci). Baarová v kouřovém dýmu pouze zvýrazňuje svůj talent a krásu, vypráví nedůležité historky svých mileneckých eskapád, případně odpovídá na režisérčiny banální dotazy. To je ale trochu málo, ne? ()
"Milujem to, co ztrácíme..." Velmi smutný dokument, který těží hlavně z toho, že o Lídě Baarová vypráví přímo Lída Baarová. Je to ovšem zároveň klad (třeba když ta stará osamělá paní, které mohl u nohou kdysi ležet celý svět, jen tak s cigaretou vypráví o Goebbelsovi s Hitlerem a o tom, jaká byla s prvním jmenovaným legrace) a zároveň zápor (film si kolikrát přímo říká o to, aby zasáhl vypravěč a leccos dovysvětlil - třeba smrt Zorky Janů). Příběh Lídy Baarové jsem znal jen v hrubých rysech a zajímalo mě, co nového se ze Zkázy krásou dozvím. Moc toho ale bohužel nebylo. Nejvíce na mě zapůsobily šoty z filmových týdeníků - herci typu Korbeláře, Marvana, Černého, Vítové, Gollové a samozřejmě Baarové vyrábějící tašky, óda na zničené filmové pásy, z nichž se stane lak na nehty či krém na boty... To bylo přímo dokonale odporné. ()
Reklama