Podnikavá Joy

Joy je v jádru film, jakých jsme viděli už tuny a jaký snad kromě akademiků nemůže nikoho normálního zajímat. Na druhou stranu skvělí herci a obratná režie dokáží pozvednout tento typicky americky otravný životopisný biják na úroveň velice snesitelného a místy úsměvného dramatu. David O. Russell zkrátka umí točit filmy pro běžný (americký) lid, více v tom nehledejte. Nebýt rozvláčněného úvodu, jedná se vlastně o docela podařenou nenáročnou dvojhodinku. 7/10 (02.01.2016)

Nechápem, ako mi tento film sľubujúci príjemnú konzumnú zábavu mohol tak dlho unikať. Tiež nerozumiem, prečo je tak slabo hodnotený. Čo sa týka mňa, užil som si zaujímavý príbeh ženy, ktorá aj napriek nepriazni osudu, sa so svojim životom popasovala a niekam to dotiahla, stačil jeden nápad, za ktorým potom bolo treba zubami-nechtami ísť... Navyše celá životná story tejto ženy je podaná divákovi zaujímavým a neštandardným spôsobom, ktorý do tohto žánru priniesol konečne nejaký nový vietor. Dejovú linku spestrili aj výborné herecké výkony. Ja som spokojný, nadpriemer. 75/100 (19.07.2017)

Kdyby už dávno neměl celou Akademii nasoukanou ve svý zadnici, myslel bych si, že je David O. Russell regulérní začátečník, co se učí, ne zrovna zdařile experimentuje a stále marně hledá vlastní rukopis. Jenže on ji tam má, a nejspíš bude mít i nadále, protože Joy opět zejména zpočátku nabízí koncentrovanou hysterii (postava se tam dokáže rozčílit i nad životem cikády), nekontrolovanej chaos, minimální dávku humoru a nepatřičný absurdno (/surreálno), což akademikům bůhvíproč imponuje, respektive imponovalo už v minulosti. Časem se to teda zaplaťpánbů jakž takž srovnalo a zhruba uprostřed se Russell za vydatný pomoci perfektní Lawrence nadechuje ke svý nejsilnější pasáži vůbec, nakonec to ale jako životopisnej celek pořád příliš nezapůsobí. Tak jako tak - for what it's worth - za posun vpřed jednoho slabýho režiséra Hollywoodu se tenhle kousek považovat dozajista dá. (28.12.2015)

Docela dobrý film o tom, že když něco chceme, musíme si za tím tvrdě jít. Bohužel až od druhé poloviny stopáže. První půlka filmu je neuvěřitelnej eintopf, kdy jsem fakt cca padesát minut přemýšlela, co že mi to vlastně naservírovali. Všechny postavy jsou na začátku filmu tak divný, zvláštně se chovající a třeštící, že mi hlava nebere ani to, že se s průbojností hlavní hrdinky začnou v průběhu filmu chovat relativně normálně. Takže to, že zhruba střed filmu o něčem je, nezmění fakt, že podlaha už jednou byla vším možným zakydaná, protože ač se následně solidně vytřelo, dlouho čistá nevydržela, ke všemu klouže a závěr filmu dokonce už zase trochu špiní. (14.08.2016)

Štastný konec, dvě hypotéky na dům zachráněny, 200 000 dolarů zaplaceno... závěr s neskonalou štedrosti (lepší hotel pro no name vynálezce žádající o masovější výrobu), ale rafinovanou odměřeností, Joy neměl chybu. Kapitalistický sen o prodávání mopů a jejich tvoření v malé továrničce s imigranty pracujícími pod minimální plat v režijně zdařilé formě. Poměrně zábavné. Otázkou je, jak do studia zavolala její kamarádka, když byla odpojena telefonní linka pro neplacení? (08.01.2016)