Zatracená noční dřina

Jako notorický nespavec vím, že noc je jako stvořená pro přemítání o smyslu života, rekapitulaci osobních (ne)úspěchů a zároveň trochu náměsíčný nadhled nad tím vším. Hrdinové tohoto filmu se takhle noc co noc scházejí nad kafem, analyzují události svého života a navzájem neznají ani svá příjmení. To je trochu jako z mého života a proto mám ten film rád. A teď řeknu kacířskou větu: mám ho dokonce o něco radši než Ztraceno v překladu na stejné téma. Tak, je to venku. 80% (08.09.2005)

2006 Tuhle devadesátiminutovku křtím na ostrovní Samotáře. Příběh kamarádů, kteří se znají pouze z kavárny kde se vždy po noční směně slézají a řeší své problémy. Film těží z unavené atmosféry a černého humoru. Mé velké Dík patří pokaženému autorádiu díky němuž je snímek doprovázen hity z osmdesátek. 2014 Film mám v topce od počátku mé registrace tady, viděl jsem ho snad třicetkrát ale už je to nějaký ten pátek kdy tomu bylo naposled. Vím, že jsem ho měl na VHSce a to je zařízení které nepoužívám dobrých 8 let. Jdu shánět originální znění a jsem strašně zvědavej jestli se film za tu dobu nějak změnil :o) ___ještě víc zhořkl, světlo na konci tunelu je oslepující (28.10.2006)

Když už patříte k těm "vyvoleným", co chodí na noční, jistě by jste ocenili kvalitní film na tohle téma. Tahle "uplkaná" záležitost vás ale dokonale otráví svým postojem k tématu, potažmo životním hodnotám. Chvíli se ty sáhodlouhé dialogy o ničem dají poslouchat, ale je to film, a ne rozhlasová hra. Statická podívaná vás tak dozajista ukolébá dříve, než vám vaše noční skončí. A pak už si na nic z filmu nevzpomenete. Klady: v prvních fázích se film jevil jako téměř "undergroundová" záležitost + potencionální postavy. Zápory: nepříjemně ukecaná záležitost + statické pojetí + nulová psychologie a vývoj postav s potencionálem + nudně a "televizně" zrežírované + dokonalá nuda. Mé hodnocení: 20% (28.02.2013)

Noční šichty v naprosto nudné práci musí být zatraceně otravné... Naštěstí v tom nejste sami a můžete si aspoň vždycky pokecat s podobně trpícími známými... Geniálně pohodové dílo s poněkud melancholicko-depresivním pohledem na život vás jednak neuvěřitelně rozesměje, ale i donutí zamyslet se nad prázdností vašeho života. Úplně náhodou jsem na Zatracenou noční dřinu narazil v pozdních večerních hodinách na čt2 a zvláštní atmosféra filmu mě hned zaujala. Nechtěl jsem si kazit potencionální zážitek z pohodového filmu sledováním od půlky a ještě v českém znění a po dlouhém sebepřesvědčování se odtrhl od obrazovky a šel ihned film "sehnat" v původním skotském zvuku. Rozhodně doporučuji. (15.05.2006)

Základní nápad se mi hodně líbí - ostatně taky sedím po každé noční v hospodě. Dalo se to udělat různě. Tvůrcům však evidentně šlo spíš o inteligentní zábavu, než o velké umění. Mohl to být klidně průser, ale není. I když je to o generaci, která je úplně někde jinde než jsem já, neuráželo mě to. Tahle parta se mi jeví přece jen mnohem sympatičtější a víc ze života, než hrůzní, načinčaní, a hlavně prudce nesnesitelní "Přátelé". (Fuj.) Navíc ty noční šichty a následné ranní odreagování v restauračním zařízení - to nás od začátku spojovalo. Tomu jsem rozuměl. Jasně, má to i nějaká ta slabší místa, kdy se našinec obvykle kroutí, ale nakonec vše zachránila scéna s autorádiem, které nejde vypnout ani přeladit. Pohled na trance & dance mládež, kterak hodiny trpí při pop rockových baladách osmdesátých let (např. Heart) byl jednoduše k nezaplacení. A to už je druhý neotřelý nápad tohoto snímku, vzniklého v dobách, které si s originalitou a neotřelostí zrovna netykají. Proto neváhám jít o hvězdičku výš, než by mi asi měla diktovat objektivita. (05.05.2007)