Zatracená noční dřina

Hodně se mi to vrylo do paměti. Tohle je originální nápad, někteří lidé zkrátka pracují v noci. Je to jedna z možností jak vyčnívat z davu, jak do něho nezapadnout, jak se od něho odlišovat. A tahle varianta mi nepřipadá vůbec spatná. Práce v noci má něco do sebe. Jak jsem sám letos zakusil. Jistě po ránu jde člověk z práce s trochu otupělými smysly, ale co. Taky mi to něco říká, parta lidí, která si povídá o všem možném, na první pohled to vypadá jako by to byli dobří přátelé, ale asi to tak horké s tím přátelstvím nebude. Když se neznají ani jménem. Pak mě taky zaujala ta podivnost vztahu hlavního hrdiny a jeho přítelkyně. Nevidět jí tak dlouho a při tom s ním sdílet stejný byt, páni to je vztah. Jo a závěr také nebyl k zahození. Taková hodně zajímavá a zvláštní komedie, rád bych se na ní podíval znova. (09.08.2007)

Jak uz tady bylo hodnekrat receno, spojitost mezi Trainspottingem a Human Trafic je opravdu nulova ale zato film spada do kolonky "nezavisly", coz muzu. Nic hrozneho, nic nudneho, zadne bezduche kecy o nicem. Velmi slusny stred. Zatim mam jen nocni parby a ne nocni praci, tak doufam, ze to tak zustane i nadale. Nocni a porad je ke zblbnuti. (22.02.2005)

Každý den, po noční šichtě, se setkávají v malé kavárně - Sean, ošetřovatel v nemocnici, Lenny, operátor na callcentru, Vincent, pomocní v obchodě a Jody, dělnice u pásu v továrně. Nemají spolu nic společného, než právě onu noční - ranní dávku kávy, ale přesto spolu mají více společného, než si myslí. Přes všechno, co o sobě neví, se stávají nejlepšími přáteli - ochotni jeden pro druhého udělat cokoliv... U mně je to přesně stejné, jako tu píše Enšpígl - prostě se mi film perfektně trefil do nálady, a já měl chuť vykašlat se na všechno, najít si nějakej noční job, a po ránu vysedávat s přáteli v kavárnách (podobné pocity jsem zažíval naposled u Erasma a spol). O to horší je to probuzení do reality, a uvědomění si, že jde _jen_ o film - a že takhle by to asi nikdy ve skutečnosti nebylo (asi by každej z nich z práce valil domů, aby se trošku prospal a užil denního života). Ale to je fuk, prostě na tento film se skvěle kouká, i díky hereckému obsazení neznámých tváří - díky čemuž to všechno působilo náramně reálně. Tento film řadím ke svým oblíbeným, a už teď se těším, až si jej pustím znovu... (22.12.2013)

Noční šichty v naprosto nudné práci musí být zatraceně otravné... Naštěstí v tom nejste sami a můžete si aspoň vždycky pokecat s podobně trpícími známými... Geniálně pohodové dílo s poněkud melancholicko-depresivním pohledem na život vás jednak neuvěřitelně rozesměje, ale i donutí zamyslet se nad prázdností vašeho života. Úplně náhodou jsem na Zatracenou noční dřinu narazil v pozdních večerních hodinách na čt2 a zvláštní atmosféra filmu mě hned zaujala. Nechtěl jsem si kazit potencionální zážitek z pohodového filmu sledováním od půlky a ještě v českém znění a po dlouhém sebepřesvědčování se odtrhl od obrazovky a šel ihned film "sehnat" v původním skotském zvuku. Rozhodně doporučuji. (15.05.2006)

Jsem velmi rád, že jsem na tenhle film kdysi narazil při nočním vysílání na ČT1/ČT2 (stále ho mám nahraný na VHS). Není to nic zázračného - je to "jen" obyčejná konverzační dramedie. Do karet jí však v mých očích hraje zajímavé prostředí nočních směn, odpočinkový soundtrack mísící jazzovou kytaru a hity 80. let, promyšlený scénář, uvěřitelné herecké výkony (což je důležité, když většinu času filmu je před kamerou pouze ústřední čtveřice) a dostatek fajn "hlášek". Těžko říct, jestli je to zrovna tím, že jsem si nedávno připomenul jedním videem rozebírající finále Seinfelda, ale chtěl bych vidět více pořadů s tímto složením, scházejícím se v kavárenské kabince a jen tak volně diskutující. (13.06.2005)