Deset malých černoušků

Předlohu mám velice rád a obecně i téma - skupina lidí na místě odkud není cesty pryč a kteří umírají a vzájemně se podezřívají. Nicméně tento film je bohužel dost hrozně natočen. Především díky hereckým "výkonům" jsem měl chvílemi pocit, že sleduji parodii (něco jako skvělou komedii Clue). Z postav mi přišel fajn jen pan soudce, ostatní byli buď nezajímaví nebo přímo strašní (např. herečka). A navíc: jen málokdy jsem měl u sledování filmu tak rušivý pocit z hudby. (05.09.2011)

Primárně jsem nepochopil, proč že se snímek volá Deset malých černoušků, když překlad zní definitivně úplně jinak (i ty pitomý figurky se černochům vážně nepodobaly!). Jinak to není nikterak dokonalé či dokonce úžasné. Nejúžasnější skuteční je zjevně fakt, že český dabing se neuskutečnil (elóel). Ale pro někoho, kdo miluje vše by Agáta Christí je to úžasně strávených 90 minut. 85% (21.07.2012)

Kniha mě úplně dostala a navíc je úplně ta nejlepší, kterou jsem od Agathy Christie četl. A samozřejmě jsem chtěl vidět i tuto filmovou adaptaci. Trochu jsem se jí obával, byl jsem přesvědčen, že nemůže knihu překonat - a ejhle, ona se jí mimimálně vyrovnala. Je tu pár změn, hlavně finále, což mě nejprve trochu zklamalo, ale nakonec jsem se s tím smířil. Výměna pustého ostrova za horskou chatu také příběhu nijak neuškodila. Film byl skvěle obsazený, atmosférický a maximálně napínavý. Atmosféra byla naprosto na jedničku a to, že byl film černobílý na ní ještě přidávalo. Skutečně vynikající napínavá detektivka, která nádherně rozjela atmosféru a mě vyrazila dech. Detektivka podle knihy, o níž jsem si myslel, že se nedá zfilmovat. Omyl. Za mě rozhodně 90%, jsem nadšený a velmi brzo si to rozhodně zopáknu. (09.03.2013)

Černoušci jsou pro mne vůbec nejlepší Christieovka, takže nebudu shovívavý. Přejdu zbytečnou nedůslednost vůči knižní předloze (např. významu říkanky a jejímu vztahu k způsobu vražd se nevěnuje dostatečná pozornost). Co ale nelze prominout je změna závěru. Proto nelze než z jinak uznatelných 4* jednu nutně ubrat. A můžou být rádi, že jen jednu. (24.05.2011)

Kdybych před zhlédnutím filmu nečetl knihu, asi by moje hodnocení vypadalo jinak. Film se skoro vůbec nedrží knižní předlohy a nejen to, nedrží se ani toho, že oběti jsou ve filmu zabíjeny podle nějakého pravidla. Například pan Grohmann se měl „posekat“, paní Grohmannová se neměla probudit a celý příběh se měl odehrávat na ostrově. I přes tyto nedostatky jsem se u filmu vyloženě nenudil. Co mi ale vadilo nejvíc, byla kompozice v některých záběrech, kdy postavy doslova vylézali ze záběru. Nevím, jestli to nebylo způsobeno tím, že mám v mojí verzi filmu seříznutý obraz, ale připadá mi to málo pravděpodobné. (12.02.2012)