Steve Jobs

// "Počítače byly sestrojeny, aby neobsahovaly lidské chyby. Já tenhle odmítám postavit s těmi tvými." Aaron Sorkin se překonal a vytáhl jeden z nejlepších scénářů za poslední roky, který ve třech emocionálně strhujících aktech stručně odvypráví vše, co byste o lidském charakteru měli vědět. Vynikající po všech stránkách, čistý zásah do černého, novodobá klasika. (17.11.2015)

„Můžu ti nejdřív něco říct o Time magazínu? Věřím, že je to tréninkové centrum pro nájemné vrahy.“ K filmu jsem přistupoval nezaujatě (Jobs a „jeho“ produkty jsou mi u vy-víte-čeho), laicky (danou problematiku neřeším) a s žádným očekáváním. Zprvu mě pobavila vizáž „Winsletky“, avšak postupně jsem objevil hned řadu vtipných věcí, což jsem nečekal. Naopak hlavní hrdina mně byl dost odporný (Fassbender to hrál možná až příliš dobře) a pak jsem měl také problém ještě s jednou věcí. Kdo viděl něco dle Sorkinova scénáře, asi uzná, že je sice mistrem rychlých dialogů, ale má také své manýry, které jsem ještě schopný přijmout třeba v Newsroom, ovšem zde už ne. Řešení osobních vztahů skoro pořád a nejlíp před co nejvíc lidmi, mě stále víc otravovalo, působilo to nezáměrně vtipně a moc chtěně (stejně jako jisté odkazy). A rádoby hřejivý pocit na konci tomu věru nepřidal. Takže ve výsledku to vidím na lepší, ale stále jen průměr. „Chci tím jen říct, že je fajn, že přišli.“ - „Žalují mě.“ - „Ale stejně…je od nich pěkné, že se zastavili.“ (13.07.2016)

Výborný Boyle, ještě lepší Fassbender, nejlepší Aaron Sorkin. Poutavá dialogová smršť ze života megaúspěšného bezpáteřního bastarda, která, přestože má dost násilně uzavřený myšlenkový rámec, stylově reprezentuje hollywoodskou schopnost vyprávět o velkých lidech a jejich osobním údělu. Děj je přehledný i pro naprosté laiky v daném oboru, kvalitně sestříhaný a s velkým přehledem pokrývající patnáct let Jobsova života a kariéry, ale jeho chladná akademická upovídanost mě přeci jenom chvílemi unavovala a nebýt všech výtečných herců, těžko bych mu žral ten jednostranně emocionální závěr. Každopádně pořád luxusní, inteligentní a uvěřitelná konverzačka, splňující současně funkci velkého výpravného diváckého filmu.. (30.01.2016)

„Tlačítka na obrazovce jsme udělali tak lákavá, že máte chuť je olíznout.“ – „Pokud nebudete v sobotu v práci, v neděli už nechoďte!“ řekl mimo jiné Steve Jobs, jedna z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních dekád. A taky nabubřelý řečník, jízlivý vizionář, marketingový král i tak trochu asociál. Režisér Danny Boyle tu překvapivě usedá krapet dál od kamery, než jsme od něho zvyklí, do popředí nahnal dramaturga, scénáristu a velkorysé obsazení. Ti všichni se moc nezdržují vysvětlováním souvislostí, díky nim se ocitneme výhradně v průběhu příprav těsně před zahájením tří zásadních prezentací nového produktu. Žádné dětství, žádné plácání se v minulosti, žádné kudrlinky, žádné patetické emoce, žádná rakovina. I když občas na místě přešlapujeme, a právě tehdy měl Boyle vytáhnout nějaký svůj hravý trumf. Hustě popsané stránky dialogů se asi každému líbit nebudou, ale Michael Fassbender se nebojí přitlačit a příležitost chytil za pačesy náramně. Ostatní zobou spíš drobky, ale vždy záleží na každém, jak s nimi naloží (třeba Kate Winslet dokonale, jak jinak, že?). Ve výsledku Boyleův precizní tým dokáže nejednou strhnout, ale filmem, který bych si v následujících letech chtěl pustit, Steve Jobs tak úplně není. (23.01.2016)

Velká show Michaela Fassbendera a Aarona Sorkinse, režie Dannyho Boylea ustoupila do pozadí, zkrátka zde na typicky "boyleovské" hrátky nebylo místo. Steve Jobs se Vám bude hodně líbit, pokud znáte všechna ta velká jména a produkty Applu a hlavně, pokud pro Vás něco znamenají. S velkými znalostmi tohoto světa u diváka film počítá. Často čtu srovnávání s Fincherovým The Social Network, ale zatímco ten sloužil jako výborná generační výpověď, Steve Jobs se nám snaží přiblížit osobnost jednoho člověka. Nenudila jsem se, je to dobrý film, ale pro mě bohužel nic víc. 70% (14.11.2015)