Zúčtování

Určitě jedno z překvapení roku. Promyšlené psychologické drama o autismu tu O'Connor mísí s brutálním akčním nářezem ve stylu Johna Wicka. Affleck je skvěle obsazený. Příběh krásně odsýpá a pořád se něco děje. I účetní část je zajímavá. Není tu nouze o vtipné situace ala Ben kontra normální svět. Bernthal jako padouch super. Uvažte Barman vs Punisher, kdo by na tohle nešel? (04.11.2016)

První půlka 3/5, ta druhá 5/5. Překvapivě velice pomalý rozjezd, který se prolne do celého filmu a až do samotného konce vyvolává mnoho otázek, na které záměrně neodpovídá. Sám budu potřebovat druhé shlédnutí. Faktem zůstává, že Affleck je zde jako vždy výborný a vůbec nejlepší jsou akční scény, ve kterých "Warrior" Gavin O'Connor naprosto válí. Sice to občas drhne a možná jsem čekal malinko více, ale nekompromisní účetní rozhodně nezklamal. A ten závěr? Bman v Punisher first round. Tedy skoro. PS : Vůbec těch příměrů k Batmanovi je tady více než dost. Wolff si čte Detective comics, zpívá si onu známou říkanku Solomona Grundyho, narážky k Alence v říši divů, setkává se s detektivem Gordonem a spolupracuje s Robinem...8/10 (08.11.2016)

Solomon Grundy, Born on a Monday, Christened on Tuesday, Married on Wednesday, Took ill on Thursday, Grew worse on Friday, Died on Saturday, Buried on Sunday, That was the end, Of Solomon Grundy. Solomon Grundy, Born on a Monday... Už dost, Chrisi, podívejme se na O´Connorovu účetní závěrku, konkrétně výsledovku. Na straně zisků figurují perfektně ozvučená, dostatečně surová akce a především akt stvoření neobvyklého superhrdiny, s kterým by se mohly ztotožnit osoby s poruchami autistického spektra (samozřejmě tím nemyslím přejít z rychlosoučtů rozsypaných párátek na headshoty). Mezi ztráty řadím zbytečnou komplikovanost a narušení dynamiky při flashbacích a zdlouhavém vysvětlování minulých událostí. Obrovským pasivem je pak twist, ke kterému jsem se celou dobu modlil, aby nenastal. Kterýkoliv účetní by si spočítal, že jeho statistická pravděpodobnost je asi taková, jako že J.K. Simmons bude ještě někdy mít vlasy až na ramena. Temný rytíř z účtárny sice skončil v černých číslech, ale jeho zisk se po zdanění žánrovými konkurenty jeví jako zanedbatelný. Ohledně Afflecka nesdílím všeobecné nadšení. Jeho standardní herectví připomínající člověka, co má v zadku vražený mražený asparagus, bylo pro ztvárnění postavy s Aspergerovým syndromem naprosto ideální, stejně jako třeba když Arnie představoval kybernetický organismus s rakouským přízvukem.. (11.11.2016)

Kam oskarové nominace daly oči? Zúčtování je totiž tak nářezovej film, že lepší Ameriku jsem hodně dlouho neviděl. A kdo by kdy řekl, že v tom bude mít prsty zase Ben Affleck. Ten Affleck, o kterém jsme si dřív mysleli, že z hraní toho moc nepobral. No a přitom tady má postavu nejdivnější z nejdivnějších, která se nejenom zvláštně chová, ale ještě nás příjemně překvapí solidními filmařskými momenty v průběhu samotného filmu. Nicméně moc rád bych neoceňoval jen herecké výkony, ale stejně tak bych se moc rád zaměřil i na příběh, který ze začátku působí možná trošku zmatečně, aby po asi hodině rozjel naprosto epickou epopej, která vypráví jeden epos o účetním, který se dozajista stane nejslavnějším účetním na širém světě. K tomu úžasně přirozená Anna Kendrick, která prostě a jednoduše hraje opět samu sebe, mi dělala tak hroznou radost, jako naposled v Lítáš v tom. No a J.K. Simmons? Ten od Whiplashe předvádí jeden dokonalý výkon vedle druhého. The Accountant je prostě filmařský balzám na lidskou duši, který Vám hravě připomene to nejlepší z Ameriky v době, kdy toho z Ameriky moc dobrého nevychází. Dobře oni, tedy! (05.05.2017)

No konečně!!! Už jsem málem zapomněl, jaké to je jít z kina naplněn absolutním potěšením a s tím hřejivým pocitem u šulínka, pulzujícím radostí, že jsou po všech těch supergejských pičózách, psychodeliktických smaženicích pro artové hnědopichy a trapných fekálních kokotmédiích stále ještě mezi námi fantastičtí scénáristé, skvělí režiséři a totálně prkenní neherci. Ale jebat! Pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „nevadí“. Sice by to třeba takový Éda Norton dotlačil až k extázi, ale zase bych se ztrapnil onanováním na veřejných místech, a tuhle globální dokonalost kupodivu nedokázal zprasit ani Nekrotický Ben, jenž poprvé za kariéru dostal roli, šitou Aspergerem téměř na míru jeho obrně. Tohle člověku připomene, proč vlastně čumí na pohyblivé obrázky a jaké ty dokáží být v povolaných rukou a s perfektním, mnohavrstevným, zajímavým a inteligentním příběhem v zádech dokonalou zábavou. Poprvé za celou mou virtuální existenci mě něco donutilo přehodnotit 10 vrcholných, což mě po vzoru mých největších funoušků kompulzivně ponouká vyhlásit obvyklý ultimativní čelynč: „Dej tomu míň než čtyři a jsi nevkusný velepičus, přechytřelý ufon, vyrachtaná kudlanka, maďarská lopata, esoterický bukanýr, hloupý nezletilý honibrk nebo jen prostě jinačí (čti totální kokot)“. Zařazení se do výše zmíněných kategorií už nechám plně na typu vaší invalidity, ale moc mě neserte, chci, aby to tu do měsíce zaslouženě ukazovalo prdel Forestu Žumpovi! (07.11.2016)