Experiment

Na to, že jsem k tomu přistupoval pomalu s odporem. Německej jazyk se mi nelíbí a hned od začátku mě tahal za uši. Film se rozjížděl dost pomalu, ale vygradoval. Poslední pulhodinku jsem seděl přikovanej a sledoval. Ano uznávám, dalo se to předvídat, ale přesto... Pro mě to bylo na plnej počet. Navíc sledovat jak se v outsiderovi rodí "nacista" první kategorie bylo něco hrozivého. Doufal jsem ještě v trochu hrozivější konec, leč i takto jsem spokojenej. Experiment se vymknul z rukou, ale já jsem rád že se mi do ruky dostal. BTW: Jsem zvědavej jak to američani předělaj (27.09.2010)

Poměrně slušně udělaný thriller o jednom experimentu, který se zvrhne. Po psychologické stránce je to slabší záležitost, po stránce průběhové je to mnohem kvalitnější a po stránce dějové je to děsivě strhující. Kam až se může dostat lidské chování lze pozorovat na nepovedeném experimentu, který simuluje vězeňské prostředí. Experiment se zvrhává celkem brzy. Představitelé dozorců se vžívají do svých rolí tak silně, že je jen otázkou času, kdy přijde otřesný skutek. Dozorci jsou provokováni nejagilnějším představitelem vězně číslo 77 Tarekem Fahdem (Moritz Bleibtreu), který chce podrobnosti experimentu prodat médiím. Ale do obranného mechanismu dozorců se promítají jejich přílišné vžití do rolí, jejich osobní životní frustrace a opojný pocit nadřazenosti moci. Ve svém zapojení do projektu promítají své jinak nenaplněné ambice a pro představitele vězňů nastává postupné omezování základních lidských práv a očistec nedůstojným ponižováním. Z vězňů: číslo 38 Steinhoff (Christian Berkel), profesionální voják rozhodných činů, číslo 82 Schütte (Oliver Stokowski), pomalu vykrvácí po připoutání k židli, číslo 69 Joe (Wotan Wilke Möhring), vzdávající experiment po psychickém zhroucení a dalších osm (Stephan Szasz, Polat Dal, Danny Richter, Ralf Müller, Markus Rudolf, Peter Fieseler, Thorsten Dersch a Sven Grefer). Z dozorců: agilní a ambiciózní Berus (Justus von Dohnányi), nejvíce se vyžívající v ponižování druhých, imitátor Elvise Eckert (Timo Dierkes), muž nízkých pudů, nešťastný Bosch (Antoine Monot Jr.), násilně přiřazený k vězňům pro jeho lidskost, a dalších pět (Nicki von Tempelhoff, Lars Gärtner, Jacek Klimontko, Markus Klauk a Ralph Püttmann). Z dalších rolí: profesor Klaus Thon (Edgar Selge), snažící se experiment vyhrotit, doktorka Jutta Grimm (Andrea Sawatzki), snažící se upozornit na vzrůstající nebezpečnost experimentu, a Dora (Maren Eggert), nová spřízněná duše Tareka. Kam až může dospět lidské chování? Navíc pokud je mu dána určitá úloha a možnosti a v jeho činech se promítají i jeho osobní frustrace? Až do velmi krutého zacházení a pošlapávání lidskosti. Bohužel je to obraz lidské společnosti a jejich činů. Lidé dokáží být velmi krutí k ostatním, často se nechávají strhnout hrubou silou a jako stádo ovcí se podílejí na zvěrstvech. A v tom je ta největší nebezpečnost lidstva, která se pak často mění ve válečnou rozepří. (04.10.2012)

Psychologický překvapivě prázdné a obsahově také. Partička lidí se nechá zavřít a podstoupí experiment, který je rozdělí na dva nemilosrdně se nenávidějící skupiny dozorců a vězňů. Kdo by čekal pokojný průběh je na omylu, protože "když dáš člověku moc nad jiným člověkem, vždycky jí zneužije...". Herci tu nejsi nijak kvalitní, ale lehce to napomáhá mírné snaze reálného experimentu. Bohužel délka zabíjí obsahově velmi řídký scénář, v kterém pouze čekáte, kdy konečně vězni pochopí, že jediná možnost, jak přežít je útěk. Tempo je pomalé, i když film ze začátku působí jako malý dokument postupem času se změní v obyčejný film, který vás ničím nepřekvapí. (15.07.2007)

Po druhém shlédnutí musím jít s hodnocením strmě dolů. Příliš těžká látka pro zdejší německé poloamatéry. Hlavní dějová linka je prošpikovaná zbytečnými a nezajímavými zájmy 'hlavní' postavy a nejen jí, které jsou absolutně mimoděk podstrkávány divákovi jako cukrová vata. To hlavní, o co tu jde, je natočeno neohrabaně a herci jsou navíc dost otřesní. (11.09.2005)

Záleží na divákově přístupu, Experiment totiž v pohodě ustojí zábavnou žánrovku s lehčím sociologickým přesahem, nicméně rozhodně ne studii chování vzorku populace v extrémních podmínkách, jakkoli ho tím kdokoli může zaštiťovat. I z pozice klasickýho narativního filmu to má sice nejednu mouchu (zejména ze scénáře smrdí, že autor v době jeho psaní přišel o panictví), ale na druhou stranu až překvapivě kvalitní dramaturgie dokáže v pohodě udržet u monitoru celý dvě hodiny děje ve dvou místnostech. Což je vlastně i celkem vzácnost. (22.03.2013)