Režie:
Rob GreenKamera:
John PardueHrají:
Eddie Marsan, Josh Cole, Andrew Lee Potts, Jason Flemyng, Andrew Tiernan, Jack Davenport, John Carlisle, Charley Boorman, Simon Kunz, Christopher Fairbank (více)Obsahy(2)
Ustupující zdecimovaná německá četa nachází úkryt na německo-belgické hranici. Objekt se zdá být ideální i velmi rozsáhlý. Jenomže nic není tak, jak na první pohled vypadá. To, že bunkr není nejen vhodný, ale velmi rychle se z něho může stát past, na sebe nenechá dlouho čekat. Německá jednotka se sice ukryla před nepřáteli, kteří zemi osvobozují, ale skutečný nepřítel se skrývá jinde. (PROCESOR)
(více)Videa (1)
Recenze (93)
"Když příliš dlouho hledíš do propasti, propast začne hledět na tebe." Tímto k zamyšlení vhodným citátem film začíná. Tvůrci si zvolili velmi výstižný citát. Skvěle vykresluje atmosféru bunkru. Tesklivá melodie foukací harmoniky, která se ozývala v lese, kde byli Američani, by mi na klidu moc nepřidala. ()
Tak jako téma chápu - nacisti zblblí svým vlastním sadismem hledají nepřítele na každém kroku, ale sami sobě jsou tím největším, plus do toho pomsta všech těch nevinných mrtvých, asi jako. Plus legenda o moru. Na mě to nefungovalo ani náhodou. V úvodní scéně jsem čekal víc, než jeden povzdech, po kterém Němci utekli, pak trvá hodinu, než se do tunelů dostaneme, a mezi tím je to vlastně těžká nuda o ničem. Ten prďola, co hrál Kreuzmanna, nehrál on náhodou stavitele Titaniku ve stejnojmenném filmu? To je další věc - ti herci se mi sem nehodili. Všichni zaměnitelní kromě starce, mladíka a Kreuzmanna, všichn stejní, nikdo výrazný. Vůbec jsem netušil, který z nich je ten bláznivý velitel, jak se sobě všichni podobali. A nakonec ani strašidelné to vlastně nebylo, protože nějaké zombie, duchy, cokoliv, tady fakt není skoro vůbec vidět. ()
Pomerne dobre zvládnutý film. V bunkri sa zbehlo niekoľko charakterov - nadrogovaný horlivý vyznavač veľkonemeckej myšlienky; vojak ktorého trápi svedomie, že strieľal na dezertérov, pričom veľa nechýbalo a bol by ním sám; vojak ktorý pochopil, že Nemecko je už na kolenách a ďalší odpor je len mrhanie životmi; starec, ktorý si svoje odbojoval v prvej vojne a žiali nad stratou syna; mladík, ktorý nevie čo je správne a čo nie a nakoniec veliteľ, ktorý je proste len veliteľom a cíti sa byť zodpovedným... spoločne čelia neznámu, skrývajúcemu sa v podzemí, pričom to neznáme je ich svedomie. Aj po technickej stránke uspokojivé - pekné maskáče typu hrach a hlavne krásne zábery na samopal/útočnú karabínu Sturmgewehr StG44. ()
Atmosféra vcelku ucházející, "ponorková nemoc" funguje.. Ale přeci jen, když už je zde naznačeno nějaké nadpřirozené něco a tajemná minulost hrdinů, tak také očekávám rozhřešení a nebo alespoň nějakou pointu. Nápad asi dobrý, ale bez konce - přičemž sem ten otevřený konec opravdu nepatřil, protože pak celý děj zůstane jakoby v mlze a divák si z něj neodnese vůbec nic. ()
Takový nízkorozpočtový horůrek, který staví pouze na atmosféře z neznáma. Není to špatné, rozhodně nenudí a herci jsou slušní. Řekl bych, že to bylo i docela obstojně režisérsky zvládnuté, akorát scénář chtělo lépe vypilovat a finále mohlo být více strhující. Konec mě docela zklamal, čekal jsem nějakou zajímavou pointu, ale i tak nelituji a Bunkr mě nějak závažněji nezklamal, bohužel také ani nepřekvapil. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (2)
- Natáčelo se ve Velké Británii a v Kanadě. (Terva)
- Protitankové překážky kolem bunkru pocházejí z Československa. Jedná se o rozcocháče, známé též jako „české ježky“. (Matej.Krajci)
Reklama