50 odstínů vášně

Tvrdé, no veľa žien toto vníma ako príklad ako by sa mal muž správať, akurát to až tak na verejnosti nedávajú na sebe vidieť. Je to proste o tom zvieracom v nás a preto to nie je zlý film, aj keď rád by som to videl inak a rád by som to videl viac rozvité, či už k dôvodom, k zmene, no určite minimálne viac do detailov to súčasné. Samozrejme vek otca a dcéry tu akosi nesedí už vzhľadovo. Biznis príbeh sa mi tiež veľmi nepáči, také to frajerstvo, tohto zobrazovania sveta mám za tie roky už dosť, v mnohom je odtrhnuté od reality života väčšiny ľudí planéty. (23.02.2016)

V podstatě 50 odstínů z Wishe. Vzhledem k tomu, že Padesát odstínů šedi považuji za dost otřesný film, který drží pohromadě pomocí kvalitní a dobře uchopené kamery, hudbě a odpovídajícímu rozpočtu, měl jsem tu malinkou naději, že tento mockbuster by třeba mohl původní film i trumfnout. Stačil by přeci nějaký průměrný scénář, to není tak těžké, ne? Ale ne, je to zkrátka klasická "asylovina". Základní kostra příběhu sice může působit uchopitelně, provedení a jednotlivé detaily se ale skupinově všechny dohromady hroutí. Pravděpodobně si domyslíte, že vám tvůrci chtěli naservírovat příběh realitní makléřky, která před stresem a extrémním pracovním vytížením utíká ke svému druhému já, které chce prozkoumávat nové a neotřelé sexuální zážitky. Kéž by to jen bylo natočeno tak, aby divák nemusel hledat tu myšlenku, jež měl asi scénárista v hlavě. Nic z toho, co jsem výše popsal, v tom filmu prostě není vidět. Občas je tedy něco naznačeno alespoň jinak prázdným dialogem, což vám dá alespoň nějakou indicii k hlavnímu tématu. Hlavní hrdinka Michelle se chová většinou naprosto iracionálně a Ryan je prostě hajzl, protože je to hajzl. Na konci je nám zběžně (asi) naznačeno jakési jeho backstory, to je ale stejně rychle zašlapáno do země a není v něm nijak pokračováno. A ani samotná byznys linka tu nefunguje. Nemusíte být ta nejostřejší tužka v penále, aby vám i bez základních znalostí došlo, že scénárista v tomto odvětví tápe mnohonásobně více než vy. Michelle se tak drží několika slov a základních frází, které uslyšíte na každé schůzi a nikdy to není schopna rozvést. Když jsme se přenesli přes scénář, můžeme pokračovat, jak špatné je vizuální zpracování. Musím uznat, že tu asi byl jakýsi pokus o kreativitu, pokud se to tak dá nazvat. Avšak z pohledu diváka to vypadá, jako by měla kamera mořskou nemoc, protože jinak si nedokážu vysvětlit, proč se v tolika scénách naklání zleva doprava. Přechody během erotických scén jsou také poklad. Barevně mi dosti připomínají intro z Kobry 11, což vlastně dává smysl. Kvalita filmu je vražedná stejně jako tempo Semira Gerkhana. Ještě bych vypíchnul hudbu, která vám už od začátku chce naznačit, že tenhle film bude opravdu vážný. Ať se stane cokoliv, hudba prostě musí být dramatická. Třeba když začíná schůze. Nebo když do místnosti vejde dcera Michelle. Nebo když jdou postavy do restaurace. Nebudu to asi víc protahovat. 50 odstínů vášně je prostě masterpiece of shit. Je to zkrátka (jako je u studia The Asylum zvykem) tak špatné, že se u toho člověk neskutečně dobře pobaví. (13.07.2022)

Je fajn, že tento film ukázal, že Charisma Carpenter je aj vo svojich 44 rokoch stále veľká kočka, ale film ako taký stojí poväčšinou za figu borovú. Ak toto má byť tá horšia variácia na Päťdesiat odtieňov sivej, ktorá sa zhodou okolností odpremiérovala mesiac pred týmto novým "fenoménom", tak sa mu pravdepodobne v najbližšej dobe vyhnem. Bound je proste plochý film s chabým príbehom a nevalnými hereckými výkonmi, ktorého pozitívom je rozumná dĺžka a celkom príjemný hudobný podmaz. (14.03.2015)

Doufal jsem, že tu bude nahá Charisma Carpenter, což se poštěstilo nejen v první scéně, kde je to velmi rychlé. Poštěstilo se i dál a místy je to celkem odvážné. No, vlastně tak v jedné scéně. Jinak je to bohužel dějově hodně hloupé a je mi jasné, že to těží z "50 odstínů šedi". Škoda, že to nebylo ještě odvážnější a trochu víc sexy po delší dobu. (25.01.2015)

Věřím tomu, že mezi mocnými manažery musí být SM celkem v oblibě, ale divák by si chtěl taky trochu užít. Mne tedy nějaké to "Yes, sir" moc nebralo a občasné plácnutí přes sedinku mi taky moc vzrušení nenabídlo. Alespoň po obrácení rolí to vypadalo trochu slušněji, ale pro mne není příliš velkou zábavou sledovat tahání za cizího pinďoura. Přesto jsem se nijak zvlášť nenudil, koukat bylo na co, uběhlo to v solidním čase a tak nezbývá než to ohodnotit, okomentovat a zapomenout. (10.09.2015)