Zpívej

Nadľahčený pohľad do zákulisí talentových šou je tu v celku vtipne vyoobrazený spolu so schopnosťou situačných gagov, ktoré v drvivej väčšine nahrádzajú naratívne rozprávanie. Samozrejme, nejedná sa o žiadne priekopnícke techniky, ale musím uznať, že v tomto prípade dokáže film osloviť nie len typizovaného diváka, ale širšie publikum a väčšina čísiel sa rozpína do lineárneho deja a nekazí mu inak jeho "coolový" imidž. (12.09.2017)

Už když na začátku zazněla píseň od Beatles, i když v nové aranži, věděl, jsem, že má nade mnou film vyhráno, i když bude příběh celkem předvídatelný, jednoduchý a možná až zbytečně moc emotivní. Ale ta hudební stránka je zde opravdu skvělá a byly vybrány parádní písně, které byly hezky předělány. Za mě spokojenost. (31.03.2017)

A abych ulevil svému svědomí, které mi vyčítalo, že bych měl znova vidět jedničku a hodnotit ji, jak se sluší a patří, tak sem své svědomí poslechl. A rovnou přejde k tomu hlavnímu a to k Busteru Moonovi, který je jasným důkazem, že lež má krátké nohy, přesněji koalí nohy. Buster tady vydrbává se všemi a o už od začátku, pak zažije onen posvátný pád na dno, ze kterého tahá Eddie a slečna Crawlyová, která má srdce ze zlata a pak ho z toho úplně vyvede, Meena a ke konci Buster je vlastně v takové podobě, v jaké měl být už od začátku dvojky. Je tedy zvláštní, že ve dvojce je na tom snad hůře, než byl většinu filmu zde. Nicméně co zbytek filmu ? Tak jak ove dvojce, i tady parta zvířat je skvělá, skvělý sou jejich osobní příběhy, jejich osobního růstu. A i zde sou hudební čísla parádní, ale dvojka je má o dost lepší, né že by zde byla špatná, Rosita zde stále má jednoho z nejvíc odvážných vystoupení, co je v animáku, ale dvojka má prostě lepší výběr písní, lepší choreografii a sou tam vidět emoce, které dělají fakt hodně. Ale dávám za pět, protože Buster ke konci je přeci jenom ve vyzrálejším stavu a je škoda, že mu to nezůstane. (08.05.2024)

Ve filmu jsou hl. postavami všechna zvířata, ale v antropomorfní podobě a s lidskými pocity a reakcemi. Jejich počet je velmi rozmanitý: koaly (hlavní postava), sloni, gorily, psi, žirafy, atd. a dokonce i kalamáry. Jejich obličeje jsou velmi lidské. A městská atmosféra je lidská: budovy, ulice, auta a provoz. Příběh je poměrně zajímavý. Hlavní postava, koala, organizuje pěveckou soutěž pokusit se obnovit starou prestiž svého krásné divadla. To se setkává s několika problémy včetně povodnem, která zničí divadelní budovu mezitím. Ale pomocí přátelství a pomocí veřejnosti představí krásný koncert plný hitů z lidského světa, který nám lidem pořádně hraje na strunu. Díky posledním 15min. 80% (22.12.2016)

Úmysly má dobré, ovšem jeho uvadající a krachující divadlo je proti. Nemá ani na zaplacení herců, takže všechno vsadí na jednu kartu: vypíše talentovou pěveckou soutěž, která má jeho stánek zachránit. Jeho asistentka ovšem zvrtá výši odměny, přidá nějakou tu nulu a zájemci se ve velkém hrnou. Příběh a postavy rozhodně nejsou odfláknuté, právě na životech a osudech zhruba půltuctu vybraných zvířecích zpěváků to celé stojí. Jsou sice plná klišé (prasnice doma dře a nikdo to neocení, slonice trpí velkou trémou, gorilí synek svůj sen tají), ale dá se to snést. Přesto je to docela rozvláčné a tempo místy drhne. Největší potíž je ale podle mého s humorem. Místy si to sedne, občas se tvůrci vytasí se skutečně výtečným gagem, ale po většinu stopáže tomu tak není – a za břicho se nepopadají ani ti nejmenší. A to je problém!! Ano, je to neškodné a milé a možná je popostrčí jasné poselství u každé z postav – prostě se nevzdávat a jít za svým snem – ale ta lehkost a humor prostě schází. Animace a staré i nové hudební fláky naopak potěší. (01.05.2019)