Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství

Půjdu zřejmě proti proudu, ale oproti předchozím Grindelwaldovým zločinům (kterým jsem dala 3*, vím, ale jsem holt útlocitná) mi to přijde jako odražení se ode dna a jsem tak nějak spokojená, že se to má šanci zase vyšvihnout do výšin. Buďme optimisti! Samozřejmě, že přeobsazení role hlavního záporáka udělalo své. Jasně, že to Mads hraje jinak, po svém, ale líbil se mi, respektive, věřila jsem mu to. Co mi pořád přijde úsměvné, jsou Grindelwaldovi poskoci, kteří vypadají, jako kdyby si hromadně zašli na botoxové vylepšení a teď se jim na tváři nemůže usadit nějaký pořádný výraz. (12.06.2023)

Zbytečné pokračování. Přeobsazení je možná kontroverzní, ale je ku prospěchu příběhu i chemie. Představa, že Johny říká některé repliky Madse do očí Judeovi, tak asi brečím smíchy na místě (a to předpokládám, není záměr). Mrzí mě, že Harry Potter svět je prodlužován právě takovou nastavovanou kaší, kde se už i ztrácí, kdo je vlastně hlavní postava. Postava Mloka je jen stín hlavní postavy, která má nějaký hlubší smysl v příběhu, Albus na sebe stahuje hodně pozornosti, ale nemá moc času na plátně, hlavní tajemství příběhu Credence (Ezra) přešel do role figurky a Grindelwald konečně nahání hrůzu svými rozhodnutími, ale vlastně to na příběhu nic nemění. Jsem rád za návštěvu kouzelnického Berlína a tím moje vzpomínky končí. Adekvátní film pro HBO MAX. (15.06.2022)

Tisíckrát viděná, bezskrupulózně zplagiátovaná a poměrně slaboduchá vykrádačka Gerarda Durella neutěšeně pokračuje, protože neumětelská kopírka Rohlíková s neutuchající kompulzivní potřebou omílat furt to samé dokola ne a ne umřít. Ovšem poté, co z toho naprosto spravedlivě po bolševicku vybagridovali Deppkovic Jeníka za to, že nade vši pochybnost týral domácí mazlíčky, protože mu srali do postele, to kapku zesvižnělo a zhlavopatiodnělo, a ač je Hengist, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dumbledore, pořád bezpáteřní buzna, Mad Mikymaus nemá co hrát a zženštilý Edý xichtem plaší i ty nejotrlejší masařky, je to daleko méně debilotvorné i demagogizující než libovolný Fantastický Spájdrgej a kde ho pohřbít. 2,50000001. (31.05.2022)

V příjemném výsledku je třetí příspěvek do série Fantastická zvířata (franšíza, která zdánlivě existuje s podporou, ale bez oddané fanouškovské základny nebo velkých fanfár) nepatrným zlepšením oproti hrozivému přešlapu, kterým byly Grindelwaldovy zločiny z roku 2018. Veterán Harryho Pottera David Yates stále nedokáže najít to pravé kouzlo, které by oživilo tuto vlastnost kouzelnického světa na úroveň, díky níž by mohla soutěžit ve stejném prostoru jako milované filmy, které přišly před touto sérií. Stále méně a méně jde o titulní zvířata, která toto dobrodružství v čele s Eddiem Redmaynem odstartovala už v roce 2016, a více o snahu přitáhnout další diváckou pozornost a nadšení tím, že do tohoto nejnovějšího dílu vrátí známé stálice, jako jsou Bradavice a mnohem častěji se objevující Albus Brumbál. Je vidět, že mezi Fantastickými zvířaty zuří bitva, která se snaží zjistit, co přesně je a pro koho je, a jejíž bitva není v závěru tohoto třetího výletu jednoznačně vyhraná, což z ní dělá někdy až frustrující chladný zážitek, který přesto dokáže slušně pobavit. Je tu sice pár věcí jako několik krátkých okamžiků strávených zpět v chodbách Bradavic, ale ve většině stopáže filmu není mnoho pamětihodných momentů, které Yatesův film přináší, což není v žádném případě urážlivě špatné nebo nesoudržné, jako byla většina Grindelwaldových zločinů, ale stále vás to nutí si přát, aby se někdo chopil tohoto majetku a proměnil ho třeba ve velkou, průlomovou sérii, kterou by mohl být, což je nyní velmi nepravděpodobné, když zbývají dva filmy. Ačkoliv film nevzbuzuje příliš mnoho padání čelistí nebo magického mrazení, stále je zde nepopiratelná filmová dobrota Rowlingového vesmíru plného kouzel a je zde cítit, že s Brumbálem, který buduje svou otrhanou skupinu pěšáků, a s Mikkelsenem, který Grindelwaldovi dodává značnou dávku hrozby a znervózňující energie, ještě stále existuje naděje, že závěrečné kapitoly tohoto zdánlivě odfláknutého příběhu mohou stále fungovat na úrovni, která zajistí, že od série Fantastická zvířata budeme odcházet v jistém smyslu lhostejní, ale ne naštvaní z toho, co bylo provedeno s naším milovaným světem čarodějů, čarodějek, mudlů a fantastických zvířat. Závěrečné slovo - Fantastická zvířata mají stále daleko i k těm slabším dílům Harryho Pottera. Brumbálova tajemství jsou po zločinech druhého dílu malinkatým krokem zpět správným směrem, a přestože stále nevzbuzují respekt ani v nejmenším, jsou ucházejícím zpestřením každého, kdo se alespoň trochu zajímá o Harryho Pottera. /60%/ (14.04.2022)

Tak nějak nevím, co si o tomhle filmu mám myslet... Na jednu stranu mě bavila spousta věcí vedle hlavního děje, kdy funguje budování světa (minule to nefungovalo, házelo hrozně moc nových postav), funguje to o něco lépe jako film (sice se tu stane úplné prd, taky by se dalo stříhat, ale tak nějak je to víc konzistentní), vlastně jsem se pořád bavil, ale... Ne jako filmový divák, ale striktně jako fanoušek magického světa a to je problém, protože jakmile došlo na cokoliv příběhového, měl jsem nutkání scenáristickému tandemu nejen zlámat pár prstů a způsobit sadu neškodných zhmožděnin, ale ba přímo je sešlehat kabeláží. Ne vážně, tady se dva filmy buduje naprosto dementní linka s anti-charismatickým Kredencem, použije se jako monstrózní clifhanger na konci minulého dílu a zde je celá jeho linka hozena na obecní kompost a pro výstrahu pomočena obecním blbem. Něco podobně nesmyslného se stane na konci filmu, ale to nemohu říct co, neb bych byl spoileroidním pazdrátem. Prostě mě to na jednu stranu baví, ale na druhou hrozně štve... Stejně jako třeba to, že Brumbál není Brumbál - když sedí v kavárně, má si objednat citronový dortík! CITRONOVÝ DORTÍK, minimálně, vám povídám! (26.04.2022)