1944: Přinuceni k boji

Geniální koncept filmového vyprávění, v němž se v půli příběhu změní hlavní hrdina i celkový rastr připomíná stejný model z Lynchovy Ztracené dálnice, jenže tady je to zcela racionální přechod mající ilustrovat bezvýchodnost malého národa uvězněného uprostřed dvou okupačních mocí, dvou diktátorů, dvou ideologií, dvou totalit...Estonci uvízlí mezi Hitlerem a Stalinem, mezi hnědou a rudou totalitou, mezi fašismem a komunismem, násilně rozdělení do dvou stran ideologické barikády... Vysvětlení takového paradoxu, jako je každoroční hrdý pochod veteránů z jednotky SS v současném Talinu... (12.07.2017)

Skvělý vlastenecký počin estonských filmařů líčící útrapy estonského národa decimovaného za druhé světové války hned dvojí okupací a tyranií - fašistickou z jedné strany a sovětskou ze strany druhé. Estonští muži nedobrovolně "rozebraní" mezi obě strany a nemilosrdně postaveni proti sobě, tak bojují nejen o holé přežití, ale trpí uhasínající národní identitou a také nemilosrdnými komunistickými půtkami, pouze násobícími utrpení. 1944 je filmařsky precizní válečný film s výbornými exteriéry, výpravou a kamerou, film nepostrádající vyhrocené a velmi silné momenty za účasti výborného hereckého obsazení. Jen škoda opravdu přehnaných prvoplánovitě sentimentálních excesů (např. holčička s panenkou pozpěvující si ve stínu útočícího leteckého kulometu), kterých je naštěstí jen minimum. Zasahující, silné a s náběhem na pátou hvězdičku. (19.05.2015)

Po dramatickej stránke som čakal viac. Bez výhrad som spokojný iba s technickou stránkou, hlavne s vizuálom, aj herci celkom ušli. No príbeh ako taký ma moc nezaujal - málo zaujímavých situácií, málo emócií... proste pomerne veľká šedivosť jednotlivých scénok. Aj keď sa tu niečo v tomto smere začalo, tak výsledok čo sa týka pocitovej stránky vyznel kamsi do stratena. Lepší priemer. 65/100 (04.11.2018)

„VĚNOVÁNO VŠEM, KTEŘÍ BOJOVALI A UMÍRALI ZA NEZÁVISLOST…“ /// Elmo Nüganen umí. Tentokrát vopustil žánr dramatický drama a hned v úvodu mě (a vojáky v zákopech) zasype hlínou a střepinama. Fajnová pěchotní akcička má brzy pokračování a já jen nevím, jestli mám jako fakt držet palce „těm druhejm“. Cha! Jen půlku času, páč ta druhá je věnovaná (konečně?) našim rudým barvám. Kterej frajer by v půlce filmu vyměnil partu vojáků za jinou? Tenhle estonskej týpek v pohodě. Pěšáky v zákopu střídaj pěšáci za tankem a já začínám chápat, že tyhle národy kolem Rusa, to neměli jednoduchý. Dobře natočená epizoda Estonskejch válečnejch dějin. Možná i proto, že necejtěj potřebu megalomanský stopáže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak vyhnat nepřítele ze zákopu. 2.) „...a tak sme tých boľševikov bili...“ 3.) Thx za titule ,,KUBA2000“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (06.06.2015)

(Proti) válečný film o osudu Estonska, s jehož obyvateli manipulovali Hitler i Stalin. První polovina filmu je věnována hlavně vojákům pod vlajkou SS, druhá opačné straně - Rudé armádě. Dojímali mě hlavně civilisté, stařenka, které vůbec netušila, kdo u nich zrovna táboří a kdo je nepřítel. Pokaždé to přece byli Estonci. Oba hlavní hrdinové jsou velmi sympatičtí a filmu neškodí ani lehká romantická linie ve druhé polovině. Určitě stojí za to vidět. (29.06.2015)