Šermíř

Šermíř je skutečná promarněná šance - coby historické drama až příliš laskavé a spíše jen naznačované, jako sportovní drama zase moc patetické...ta šermířská soutěž v Leningradě jako by vypadla z nějakého hollywoodského sportovního dramatu. Trochu to vypadá, že se tvůrci nemohli rozhodnout, co přesně chtějí natočit, Šermíři ubližuje ona žánrová nejednoznačnost, žánrový pel-mel... Kladem je sice pěkná kamera a lyrické pasáže, opravdu krásná hudba a ponurý začátek s povedeným příjezdem hlavního tajemného hrdiny snímaného stylem počítačové hry 3th person akce, ale pak se vyprávění uhne a režisér neví, čemu dát přednost - jestli diváka přikovat do sedadel hrůznou realitou 50 let v Sovětském svazu, nebo jim vyloudit nějaké emoce a předvést náklonnost pro šerm coby sport, případně uhnout film k romantické lince... Ve výsledku se nestane ani jedno z toho... Asi nejlepší film na téma tragického a bezvýchodného osudu estonského národa je jednoznačně 1944: Přinuceni k boji... (13.07.2017)

Film má od začátku skvělou depresivnější atmosféru, dílem díky klavírnímu doprovodu, dílem kvalitně vybraným exteriérem malého Estonského městečka a dílem neukecanosti hlavních postav. Mnoho se odehrává jen v náznacích např. o minulosti hlavního hrdiny tak můžeme vést jen doměnky: Filmové vyprávění bylo chytlavé, ale filmový nadprůměr nakonec sesadil závěr, já si připadal jak v jiříkově vidění, takovej americkej patos v evropsky komorně laděným dramatu jsem snad ještě neviděl. (07.04.2016)

Pokud si vzpomínám, tak o šermu jsem snad neviděla ještě žádný film, natož podle skutečné události. Byla jsem příjemně překvapená civilním podáním bez zbytečného patosu a vyhrocených scén, které by nám vyrazily dech z hrudi. Takhle to bylo a šlus. Možná ten konec nebyl úplně objasněný, ale ten si lze lehce domyslet. Bylo úsměvné vidět ty dětské tvářičky s červeným šátkem kolem krku, jak dychtivě touží šermovat. Nebyla to jednoduchá doba a já chválím Endela, že to i v těch podmínkách dal i když věděl, co ho čeká. Výborný film. (15.02.2016)

Veľmi príjemné estónske prekvapenie z estónskeho povojnového vidieka, keď tam zúril stalinizmusa všetko všecinko riadili funkcionári. Scéna zo schôdzky rodičovského združenia bola excelentná. Na citovú pílu príjemne tlačil hudobný symfonický saundrack. Chválim aj kameru a dobové kostýmy. U mňa plných päť bodov . (11.04.2017)

Napriek tomu, že v prípade tohto filmu určite zostanem pri nadpriemernom hodnotení, pretože mi z istých príčin bol veľmi sympatický, musím konštatovať, že sa radí do kategóŕie tých životopisných príbehov, ktorých spracovnie týmto spôsobom neobľubujem. Pri niektorých filmoch, ktoré vznikli na základe života niekoho reálneho, mávam pocit, že sa autori toľko snažili okresať košatý skutočný príbeh do filmového formátu, až z neho zostane vždy len holá kostra. Režiséri to potom doplnia zopár divácky obľúbenými dramatickými a romantickými scénami, podfarbia peknými zábermi kamery a "vytlčú" z hercov čo sa dá. Lenže napriek tomu, že to potom na plátne vyzerá veľmi dobre, mne osobne toto nestačí. Od životopisného príbehu očakávam kontakt s reálnymi udalosťami, alebo hlbší pohľad na zaujímavú osobnosť. Potom sa totiž často stáva, že filmy na základe fiktívnych príbehov sú realite podstatne bližšie a teda pre mňa zaujímavejšie. (17.03.2016)