Gandahar

Poslední režisérský animovaný počin Reného Lalouxe je v porovnání se starší Divokou planetou o několik tříd výše a to v mnoha rovinách. Jasně, že svoji roli hraje věkový odstup 15-ti let a na Divoké planetě se podepsal zub času, ale Gandahar je zkrátka o dost ucelenější a zábavnější vůbec. Pokud vás Divoká planeta fascinovala svoji bizarností, fantaskním světem a surreálnou atmosfou, tak nebudete vůbec litovat i zde! Prostý příběh zato opět s alegorickým podtextem a kosmickým až duchovním nádechem. Při prvním zjevení armády černých kovových robotů šel vyloženě mráz po zádech, čemuž výtečně pomáhala hudba a zvuková stránka. Po celou dobu výborně příběhu sekundovala. Stejně jako v případě Divoké planety jsem mohl spatřit pozoruhodné nápady v univerzu Gandaharu. Radost se kochat omračujícím vizuálem. Animák Gandahar bych také nedoporučoval pro nejmladší diváky, protože by mohl působit příliš pochmurně a možná strašidelně. (09.11.2015)

No teda whoow--Tolik fantasie naprosto utržené ze surrealistického řetězu..Kde jsou ti tvůrci?Kde je toho víc?Jaktože tohle není více známé(85hodnocení???)?Zasraný Disney a jeho velkoočičkovský sentiment!..Tak úžasné až psychedelické orgie naprosto bez svazujících mantinelů se vidí jen málokdy....Pár zádrhelů a nečistot si v tom asi taky každý najde ale to jsou jen drobnosti, které Gandaharu jako celku něják zásadně neškodí=krása! (21.02.2011)

Ano. Takto má vypadat skutečná sci-fi. Je tristní, že jí není dopřáno větší pozornosti. Je to ale asi dáno tím, že Gandahar nabízí místo prosté akce naopak autorovu imaginaci - a ta se zpravidla spíše odsouvá do pozadí. Gandahar je jeden z nejlepších zástupců svého žánru, který bych s klidným svědomím řadil vedle Kubrickovy Vesmírné odysey nebo japonského filmu Ghost in the Shell. Ty čtyři hvězdičky jsou vlastně nadsazené, protože podobných námětů je v tištěné podobě mraky. Ale na filmovém plátně, kde vládnou Vetřelci, Matrixové a Blade Runnerové (a to jsou bezesporu ty lepší snímky) je Gandahar zjevením. Souvisí to pravděpodobně i s tím, že zachovává původní Asimovovu představu o cizích světech a nepřekrucuje ji do masového mainstreamu, jako se to stalo s jinou jeho klasikou Já, robot. Nakonec bych ještě rád podotknul, že po dějové stránce Gandahar připomíná jiný kreslený film a to Oheň a led od R. Bakshiho, který sice není na tak vysoké úrovni (a navíc se jedná o fantasy), ale přesto bych vám ho doporučil, pokud vás Lalouxův snímek oslovil (29.01.2008)

4* s Divokou Planetou se svezlo, že jsem zkouknul i tenhle kousek od stejného režiséra, který je o 15let novější, ale stylově hodně podobný svým fantastickým světem. Tady se objevují ještě divnější bytosti a zrůdy a zároveň má v sobě i velký kus erotična, takže má podle mě hodně blízko k japonskému žánru anime a manga komiksům. Propracovaným sci-fi příběhem mi byl bližší a působil na mě zajímavěji než starší bratříček. Oba byly v průběhu dalších let určitě hodně inspirativní pro další filmy, a proto si zaslouží vysokou známku za originalitu. Zub času však i tu působí čím dál víc, ale tady své 4 hvězdy určitě dám. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (12.02.2017)

Veľmi ma mrzí, že som Gandahar nevidel ako dieťa, prípadne v prvých rokoch teen veku, pretože si dobre viem predstaviť, ako by zapracoval s mojou fantáziou a asi by som ho zaradil po bok Nekonečného príbehu a Posledného jednorožca. Ale nedá sa nič robiť. Aj tak ale Gandahar nie je primárne určený deťom, tí si užijú tvorcovu imagináciu (i keď tie dnešné asi stará animácia neosloví), my životom skúsení dobre vieme, čo nám chcel Laloux povedať a že je s čím v našom svete porovnávať. V podstate nemám čo vytknúť, snáď len sebe spomínaný fakt, že som nebol schopný na film naraziť pred tridsiatimi rokmi. (05.02.2023)