Ready Player One: Hra začíná

Trend videoherních digifestů zachytil i mistr Steven a výsledek je obecně spíše pozitivní, nemohu se zbavit ale pocitu, že je místy Ready Player One zbytečně zběsilý a nepřehledný. Obecně se nepředpokládá, že by snad Spielberg chtěl po tolika letech áčkového točení v Hollywoodu ještě někoho šokovat samoúčelně napěchovanou akcí, či strhujícími triky za každou cenu, ale těch situací tak trochu na hraně je tam docela dost. Instantní romantika, ani závěrečná bitva nejsou nic co by se vyhlo typickému klišé. Pomrkávání na filmové klasiky, přičemž pár z nich je dílem samotného tvůrce této vypalovačky, je v pořádku. Těch 140 minut ale už ke konci docela drhlo a komediální vsuvky nic moc. Víc jsem si užil pozvolnějšího, osudovějšího a AUDIOvizuálně vypiplanějšího Trona Legacy od Kosinského, jehož digitální scénografie a cit pro vizuál jsou dál, narozdíl od jeho režisérských schopností uchopit slušný scénář. (15.06.2018)

Velmi volné zpracování knihy Ernesta Clinea, updatované jak pro modernější generaci, tak pro filmové fanoušky. Spielberg už dlouho nenatočil nic tak hravého a vysloveně pro zábavu a nechybí zde jeho klasické trademarky. I když se úkoly týkající se klíčů diametrálně liší, jádro příběhu zůstalo stejné a je to právě Mark Rylance, který ho nese na svých bedrech. Jeho Halliday má dokonale nastavené parametry roztomilého šílenství a i proto nezní jeho klasické pravdy o životě banálně. Poselství o tom, že internet není všechno není zase tak důležité jako ta neskutečná porce zábavy, kterou si hromada fandů užije při opakovaných projekcích a hledání těch "jejich" věcí. Akce je totiž bobastická a narvaná odkazy až k prasknutí. Každého dostane jiná drobnost (za mě Godzilla theme ;) jaká dostala vás? (28.03.2018)

Téhle mega fetišistické velikonoční omeletě nelze odolat. Nevíc se k ní vracím stejně rád a ze stejného důvodu jako k dobré hře. Spielberg v něčem prostě nestárne. Nebo neumí dospět. Což je úplně jedno, dokud pořád umí vyprávět. I u zápletky jak z 'Goonies' se dokážu přistihnout, že se na něj už 35 let pořád těším. Komu jinému ostatně patří film, který staví popkulturu na roveň náboženství. (14.10.2018)

Hustý. Tohle bych od Špilberga nečekal. Doslova splněnej sen všech puberťáků v dospělým těle a čistokrevná popkulturní záležitost. Je fakt, že ze začátku jsem se do toho nemohl úplně dostat, ale pak jsem to přestal řešit a nechal se mlátit odkazy snad na všechno zásadního co tu kdy ve filmech bylo. Film je neuvěřitelně hravej a já jsem při jeho sledování upadal do čím dál tím většího transu a s každou další minutou si ho užíval víc a víc. Taky se ještě bezesporu žádnýmu filmu nepovedlo, tak umně spojit reálný svět s virtuálním. Takže jak jsem se obával, že už je mistr za zenitem a hodně nudná Akta Pentagon mě v tom utvrdila, tak teď už chápu, že tam holt natočil akademickou nudu na objednávku a tady se bohatě revanšoval všem fanouškům i když takový úlet snad nikdy nespáchal. A taky asi Steven navštívil můj profil a zjistil, že jsem si ho odebral z oblíbenců, tak se rozhodl, že mi to vrátí i s úroky. Na čistých 5* to není, ale já je dám, protože ve skvělým loňským roce se nenašel ani jeden film u kterýho bych o tom aspoň uvažoval. No a záporák co se jmenuje Nolan? To nejde nemilovat.95% (29.03.2018)

Trochu jsem váhala, jestli jít s hodnocením až nejvýš, ale nakonec mi došlo, že tak strhující a zábavný film už jsem vlastně neviděla, ani nepamatuju. Vizuálně parádní, plné odkazů na hudbu i kulturu z osmdesátých let, ve kterých si každý najde to svoje (za mě vede DeLoraine, Shining a Twisted Sisters). Spielberg prostě stále umí. (29.12.2018)