Láska s vůní pryskyřice

“Jo, jenže já si připadám, jak prázdnej futrál. Tělo velký, ale síla už v něm není…“ Je velmi těžké přiznat si, že nemáte život ve svých rukou, že Vám všechno utíká mezi prsty, všechno v co jste věřil. Že musíte svůj život přehodnotit a pokusit se začít žít jinak, dokud je ještě čas... Láska s vůní pryskyřice možná není film, ke kterému by se Vám chtělo extra vracet, je to takový obyčejný příběh o obyčejném lidském osudu, nijak nevybočující z dobrého průměru naší domácí kinematografie. Zdobí jej však mimořádně dobré a velmi civilní herecké výkony především staré gardy, nádherně sugestivní hudba Angelo Michajlova a citlivě zakomponované poetické záběry přírody. (09.05.2015)

Trochu jsem mel obavu z Vlado Mullera v podobne roli, jako te serialove z roku 1980, kde jsem ho rad nemel. Zase se jedna o velmi sveraznou postavu, ktera za svou zivotni lasku poklada les... Me ten film zaujal, krasne natoceny s nadhernou hudbou a s osudy obycejnych lidi. Ta svatba byla silena.-). Moc pekny film. (14.05.2020)

Snímek těží samozřejmě z Müllerova chlapáctví a to jak toho vizuálního, tak toho předepsaného jeho filmové figuře. Tam se ale velmi rychle ukazuje, že to má lesní dělník s tím svým furiantstvím ve skutečnosti docela nahnuté. Jednak ho začíná zlobit zdravíčko a navíc mu hrozí, že zůstane sám, opuštěný. Je zvláštně příjemné sledovat ten jeho vzdor, marný boj s přicházejícím stářím a zoufalé pokusy odvrátit neodvratitelné. Líbil se mi tu celkem i Vašut, ovšem jeho starší a slavnější kolegové byli jaksi nepřesvědčiví. Nostalgie přesto zaúřadovala, film určitou atmosféru má a po letech se mi na něj koukalo celkem fajn. Hodnotím jako průměr. (05.05.2021)

Milé překvapení. 1) Nic jsem nečekal. S ovladačem v ruce jsem byl připraven rychle probrouzdat filmem, zhlédnout scénky s 24letým Markem Vašutem - jediným důvodem, proč jsem si film natočil._____ 2) Čekalo mě milé překvapení - člověčenské herectví 48letého (!) Vlado Mullera (otce zpěváka Richarda Mullera). Příjemná atmosféra severočeských lesů spolu s absencí pro dobu typické vlezlé politické propagandy vytvořily pohodový trochu dojemný snímek o tom, jak to v životě někdy chodí. A i ten Vašut se tu neztratil... (07.07.2014)

Film z prostředí dřevorubců.V.Muller jako tvrdý samorost který má vždy poslední slovo.Jen si nechce ani náhodou připustit že už má nejlepší léta za sebou.Těžce bojuje s rypáckýma komentářema svých parťáků že patří do starého železa.Hezký je okamžik když porazí obrovký smrk jen ruční pilou a sekerou.Vašut je zde v nejlepších mladistvých letech a musím ho pochválit,vůbec nenosí nos nahoru. (23.05.2013)