Moje love story!

Pěkný odpočinkový počin, který jen tak neomrzí. Scény se nijak neopakuji, příběh se vyvíjí rozumným tempem (nebýt extrémně uspěchaných 2 episod), zahřeje na srdci, rozšíří úsměv. Dokonce i přítelkyni, která viděla v životě snad 2 anime a byla přinucena se se mnou podívat na cca 17. episodu. P.S. Proč 3*? Protože když to srovnám, čemu dávám 4*, tak pro stě ne :-) Chybí tu 3,5... toto "Love story" zas tak něčím neoplývalo, v budoucnu si neřeknu "jak že to bylo? musím se kouknout znova" a to je důvod, proč jen 3. Zkouknutí hezké, ale že bych to někomu doporučil, nebo tomu dal 4, nedejbože 5* a srovnával to s Ouranem? To ani omylem :-) Hřejivých 65% (24.09.2015)

Konečně příběh s pořádným hlavním hrdinou a to nejen svými rozměry, velikostí srdce a intenzitou projevovaných emocí. Takeo je prostě borec a nejde mu nefandit. Jeho povaha je tak originální a neotřelá, že je to po všech těch bishíkách, generických Takeších a hrdinech s emocionálním rozpětím pařezu, naprostý balzám. Navíc když má člověk sám skoro dva metry a váží něco kolem metráku, tak jisté věci prostě zná a chápe a dokáže se k hlavnímu hrdinovi poměrně snadno přiblížit... Yamato je sice těžká stydlivka, ale na mě to překvapivě působí velmi pozitivně a přijde mi neskutečně roztomilá a navíc ona se i snaží a to je ještě roztomilejší... Suna asi nebude gay, ale je to přesně takový příklad klasického znuděného playboye bez emocí, z kterého si většina děvčátek kolem sedá na zadek a přesně tohle je ten typ, který vévodí spoustě titulů z kategorie shoujo. Takže pro porovnání dobré a fakt, že bude hrát druhé housle - úplně skvělé... Pak tu máme Sunovu sestru a i ta se mi hodně líbí. Zkrátka postavy jsou pro mě skvělé. Příběh působí velmi jednoduše a srozumitelně a prakticky nikam se to nežene a kromě romantiky té nejčistší úrovně se vlastně vůbec, ale vůbec nic neděje... Nejzajímavější je, že mi to vůbec nevadí a že jsem se na každý další díl těšil a tak si u mě Takeo udržel hodnocení nejvyšší, protože tohle je prostě krása a navíc jak asi ti bystřejší z vás pochopili zdejší téma je mi v podstatě docela blízké... 9/10. (15.04.2015)

Z My love story jsem byla trochu nesvá. Čekala jsem něco fakt skvělého a fakt originálního a splnila se mi bohužel pouze ta druhá část a ještě jenom tak na půl. Takeo je fakt správný kluk, ale trošku mi vadilo, že je z něj tvůrci udělali stereotypní karikaturu. Je to takový ten typický silák, co vypadá na první pohled děsivě, ale uvnitř je to skrz na skrz dobrák s vřelým srdíčkem. To za mě docela funguje. Ale proč musí vystupovat hrozně často jako naprostý nadutec? Mně pak tyto okamžiky nepřijdou ani trochu komické, ale je mi z nich akorát nepříjemně. Nejlepším příkladem je asi ta scéna v některém z prvních dílů, kde znásilnil Sunu polibkem. Na to se prostě nedalo koukat. Nebo - proč se ten chlapec na začátku každého dílu představuje? Všichni víme od prvního dílu, že se jmenuješ Gouda a chodíš do prváku na střední. Oceňuji, že pro jednou seriál pojednává o vztahu a ne jen o tom kolotoči nejistot a nedorozumění, které mu předcházejí, tak jako většina shoujo. Protože já mám pocit, že když spolu začnou dvě hlavní postavy chodit, tak tím příběh ani náhodou nekončí a naopak nám to otevře širokou paletu témat, kterým se příběh může dál věnovat, kdežto ty nesmělé tanečky, které předcházejí vzájemnému vyznání, už začínají být pomalu vyčerpané a únavné. Tady ale prvních 10 dílů žádné reálné problémy neřešíme. A pořád zůstáváme v tom stejném kolotoči, kde se potřebujeme ujišťovat, že o nás ten druhý fakt stojí a nevyhneme se přitom (pro mě někdy trochu bolestnému) patosu. A ta přehnaná ostýchavost, co se týká fyzického kontaktu, mi často přišla jako by se sebe Takeo s Rinko navzájem štítili a to není moc cute. První polovinu jsem se rozhodovala, jestli dám jednu nebo dvě hvězdičky. Druhá polovina to zvedla na slabší tři, protože se konečně začalo něco dít, když s tím přišly zamíchat další postavy (například Sunova sestra byla naprosto skvělá). Ale stejně to bylo prostě slabé. (19.04.2021)

Zhruba do své půle je Ore monogatari!! vcelku zábavné rabukome, které, když už nic jiného, má alespoň, na poměry romantických Anime vcelku netradičního hlavního hrdinu. Tím je snad skoro třímetrový hromotluk Góda Takeo, který si, jakkoliv se to úplně na začátku nemusí zdát, najde roztomilou přítelkyni. Kolem Góda se pak v průběhu seriálu motá pár dalších slečen, vznikne i pár milostných víceúhelníků, prostě klasické rabukome. -------- Druhý poločas v rámci seriálové stopáže je ale místy až nesnesitelně stereotypní. Těch pár vtipů, které si tvůrci dokázali vymyslet a světe div se, většina z nich tančí kolem Gódového hromotluctví, opravdu překvapivé, tak těch pár vtipů pořád dokola opakují. Romantická linka scénáře pořádně nikam nevede, dialogy jsou často stěží průměrné a postavy jsou nezajímavé a zapomenutelné. ------- Že jde udělat rabukome aniž by mu došel dech po 10-ti dílech dokázal například fantastický School Rumble, takže to jde, jen se tvůrcům Ore monogatari!! nechtělo nic nad rámec jednoduché zábavy pro nenáročného diváka vymýšlet. Čisté 2* (16.02.2017)

Na tomhle šódžo se mi moc líbilo, že si sice na začátku projdeme tím kolečkem mám ji rád, ale ona mě určitě ne-mám ho ráda, ale on mě určitě ne, ale potom je se to z něj vymaní a my můžeme koukat na vztah dvou naivních středoškoláků. A jejich moudrého „tatínka“ Sunu. Tímhle se to pro mě lišilo do těch ostatních šódžo, kde vyznání a akceptování lásky trvá celých 24 dílů. Samozřejmě je to trochu klišoidní, ale tady to vůbec nevadilo, protože vše bylo použito s mírou, až na Takeovu velikost, která byla výborným zábavným prvkem. Dobrá oddechovka, která nezlobí. Slabší 4*. (04.06.2017)