Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (30)

zette 

všechny recenze uživatele

Hodne dobry film Jiriho Hanibala, celkem me zarazi tak nizke hodnoceni... Velmi dobre natocene s depresivni hudbou Jiriho Svobody, ktera se do filmu skvele hodi. Zaujmou i herecke vykony, v cele s presvedcivou Ranatou Maskovou ci budoucim playboyem Markem Vasutem (ve filmu Vojta, udivuje me, ze ne vsichni ho poznali:-) ). Z dospelych hercu dominuje duo Cupak-Stepankova, skoda, ze jejich postavy nedostaly vice prostoru! ()

fantoci 

všechny recenze uživatele

Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou. Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal. ()

Reklama

Danula13 

všechny recenze uživatele

Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Hned na začátku jsem si říkal, že ta cesty od brány k zámku je mi povědomá. No bodejť, to jsou Jevišovice, tam jsem vloni byl, v zámku je domov důchodců. Při procházce tím krásným parkem po mně několik dědečků a babiček žadonilo, jestli nemám cigaretu nebo drobný na kafe. Působilo to na mě stejně depresivně jako tenhle film. Což mu ovšem na kvalitách neubírá. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Ta dlouhá cesta na začátku by se klidně mohla brát jako symbol. Bylo tady toho ale mnohem víc, nad čím by měl člověk alespoň trochu přemýšlet. Hudební doprovod chvilkami působil jako z nějakého hororu. Božena Bohmová by mohla zahrát i bachařku z kriminálu. Ta se ale dovedla zatvářit pěkně nepřéjemně. Celý příběh byl hezky proložen lyrikou. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Film vznikl podle stejnojmeného románu pro děti od Heleny Šmahelové, který byl vydán v roce 1957. V té době autorka pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně, a tak dokázala trefně vykreslit poškozené vztahy mezi dětmi a dospělými. (Facillitant)
  • Filmovanie prebiehalo v Jevišoviciach pri Znojme. (dyfur)
  • Jako dětský domov posloužil filmařům jevišovický Nový zámek na Znojemsku postavený na konci 19. století. Kolem něj se rozprostírá rozsáhlý park s mytologickými sochami Lorenza Mattieliho, který byl ve snímku často používán. Zámek dnes slouží jako domov pro seniory. (Facillitant)

Reklama

Reklama