Dáma s kaméliemi

Klasika, k níž jsem se dostal přes původní český dabing, a kterou jsem si klidně mohl odpustit. Literární předlohu jsem nečetl, ale jakmile dáma na jevišti ohraničující celý slavný příběh poprvé zakašle, je nad slunce jasnější, že to zase bude o ubrečená story o zakrváceném chrcheli. Televizní formát tomu vůbec nesluší. Možná jsem usnul moc brzy (poobědový čas!), ale ve filmu vůbec není vysvětleno, čím dáma tolik působí na muže, ani jak si je získává. Mezi kašlem a tklivou melodií (EM tentokrát bez hvězd) se Isabelle projde po schodech nahá, párkrát polehne na zádech a pak už jdou titulky. Ovšem mezitím spousta nudy. "Měla strašnou smrt. Vážně jsem netušil, co všechno člověk vydrží a jak dokáže trpět." (24.01.2015)

V komentároch sa skloňuje slovo nuda. Veľké emočné hnutia film neobsahuje, no tým sa nudný nestáva. Po úvodnej scéne divadla vo filme, zahrňujúcej srdcervúce vyznanie lásky, Alexander Dumas ml. konštatuje, že dáma s kaméliami takú ohnivú lásku nikdy nezažila, hoci po nej vždy túžila. A tak, sama z chudobných pomerov, sa od útlej mladosti stáva predmetom obchodu. Za ním sa skrýva mužská túžba, nie láskyplná vášeň. Hrdinka sa naučí z radodajného sveta brať to, čo ju teší, a pritom nejako prežiť absenciu vrúcneho citu. Alebo aspoň pozbierať jeho záblesky v rôznorodých prejavoch mužského milostného ukojenia. Sama trpiaca tbc, snaží sa zostávajúci čas využiť naplno. Všetko poňaté vo veľkorysých kostýmoch, s hereckou európskou elitou i skvelou hudbou Ennia Morriconeho. Isabella Huppertová v hlavnej úlohe predstavovala presne tú nepreniknutuľnú a nedostihnuteľnú femme fatale, ktorú síce môže muž dostať do postele, no nikdy ju nemôže dostať doslova, pochopiť a uchopiť. Pretože je v nej niečo, čo sa vzpiera možnosti ju vlastniť, či manipulatívne láskyplne podmaniť. (17.09.2020)

Zadriemal som veľmi rýchlo po začiatku filmu. Možno by sa nemali takéto ťažké filmy sledovať s horúčkou, ale účel to splnilo a prebral som sa až pri začiatku druhého dejstva a nemal som pocit, že by mi niečo uniklo. Pri šialene pomalom tempe tohto filmu mám pocit, že pri poctivom sledovaní by som ho ani nedopozeral a hodnotenie by bolo nižšie. (15.06.2014)

Moc se to snaží být uměním a zapomíná na to, že by měl mít nějaký spád. Hlavně ale tam není psychologie Alphonsin, která by mi vysvětlila, proč si vybrala způsob života, protože mi nepasuje zádumčivá Isabelle Huppert, jak děla ze sebe prostitutku. Ve škole jsme se o tomto díle neučili, a to ani o spisovateli (to jsem zjistil až při hodnocení) ale svoji literární předlohu nezapře, protože jsem si vzpomněl na Nanu (od Emila Zoly), kterou jsem četl před časem. (21.02.2016)

V tomto filmu není romantika ani láska, jako ve verzi z roku 1936 s Gretou Garbo v hlavní roli. Tento film je temný a ponurý, přitom se jakoby vysmívá hlavní hrdince, jako Gian Maria Volonté v závěru. Violetta (Marie) ve filmu není šťastná, přestože dosáhla všeho, co chtěla. Je to zkrátka úplně jiná dáma s kaméliemi, zvláštní, a není špatná. (14.07.2017)