Díky za čokoládu

Vydařená sonda do navenek celkem klidné a normální rodiny, kterých je kolem nás spousta. Výborná Isabelle v hlavní roli psychicky velmi nemocné ženy, která by se na první pohled rozdala. V tomto případě však na první pohled nedejte a buďte velmi opatrní, co Vám tato žena nabídne na pití, nemuselo by se Vám to vůbec vyplatit, i když by to byla ta nejsladší a nejlepší čokoláda na světě. (22.07.2014)

Můj osmý film Clauda Chabrola a první, který jsem viděl v českém znění - to je jeho jedinou chybičkou (viz komentář igiho B.). Tradičně mistrné mysteriozní dílo, se zvláštním tajemstvím, netypickými mladými hrdiny pomalu rozplétajícími nitky děsivé záhady a zvláště zcela strhující Isabelle Huppert, která svoji chabrolovskou sofistikovaně zlou postavu zahrála s bezpříkladnou elegancí a noblesou. (24.08.2006)

Isabelle Huppert skutečně s přehledem zvládá ztvárnit v jakémkoli smyslu narušenou osobnost. Člověk by se jí někdy až skoro bál. Musím někde sehnat film, v němž bude také někdy hodná a milující. Snad se mi to povede. Vypadá to, že je předurčena k typu postav s poněkud odlišným charakterem. Přestože mě však opět velmi okouzlila, nemohu dát "čokoládě" plné hodnocení. V tomto filmu jsem postrádala trochu více emocí: projev strachu, zlosti, opovržení. Jestliže Mika byl svým způsobem člověk, který většinu svých skutečných emocí skrýval a jiné pouze hrál, ostatní by na tom podle mě měli být odlišně. Právem by se mohli bát, zlobit, nějak reagovat. Ve většině situací bych si představovala jiné reakce okolí na chování této ústřední postavy. Každopádně poděkujte za svou čokoládu, Mika si totiž moc přeje, aby všichni kolem ní byli šťastní. (19.01.2010)

Zde velmi podceněný film. Psychologické drama chvílemi na hranici hororu, kdy po celou dobu není jasné, jaké jsou motivy, jež daly vzniknout klidnému, chladnému zlu, jež vyvěrá z nitra podivné ženy, přičemž je docela dobře možné, že žádné takové motivy vůbec neexistují, ovšem tvůrci se neobtěžují nám to podrobně vysvětlovat - což je ohromně ku prospěchu věci. Gigantický podíl na silném vyznění má zejména Isabelle Huppert, která je své roli zcela originální a dokonalá. (25.05.2012)

Claude Chabrol zůstává i v ČOKOLÁDĚ věren svému klasickému tématu, odhalování zla a neladu pod zdánlivě bezkonfliktní a poměrně odolnou povrchovou škraboškou. Věrna sobě samé zůstává i jeho dvorní herečka Huppertová, která svou rozpolcenou ženu manažerku i adoptivní matku jako tradičně hraje s velkým nadhledem, viditelnou chutí a standardní suverenitou. Přesvědčuje i příběh soustředěný do dvou os: mladé klavíristky, okouzlené dílem vynikajícího klavírního virtuoza, a vlastního houslistova života, jemuž dominuje stále mladá a pohledná novomanželka středních let, působicí zdánlivě jako středobod domnělého harmonického rodinného soužití. Tam, kde policie kapitulovala, nastupuje v nové generaci neopotřebovaný dívčí pohled a nesnímatelná rouška krok za krokem otevírá skutečnou osobnost mravně a patrně i psychicky narušené ženy, která svým způsobem svou rodinu - byť nedospěle - miluje. Rohypnolové mezníky jsou krutým vystřízlivěním zejména pro jejího adoptivního syna i manžela; v poslední fázi divadelní hry nastupují obnažené vnitřky všech a věci, o kterých se obvykle nemluví, vyplouvají na povrch ve své sevřené žánrové i věcné podobě. Toto dílo lze považovat zralý plod obou zmiňovaných stále předních tvůrců francouzské i světové kinematografie. (15.12.2009)