Režie:
Robin DavisScénář:
Patrick LaurentKamera:
Ramón F. SuárezHudba:
Jean-Marie SéniaHrají:
Claude Brasseur, Marlène Jobert, Claude Rich, Jean-François Stévenin, François Périer, Rufus, Jean-Pierre Kalfon, Roger Miremont, Ludmila Mikaël (více)Obsahy(2)
Napínavé francouzské krimi líčí nemilosrdný boj dvou soupeřících policejních oddělení. Šéf speciálního oddělení boje proti gangsterům Fush se snaží v rámci možností hrát čistě a bez podrazů. Ale nedá se říct, že by jeho kolega z kontrašpionáže, inteligentní a cynický komisař Ballestrat, ctil za všech okolností zákon. Ballestrat čeká na vhodnou příležitost, jak svého protivníka i s jeho mladou kolegyní zničit. Ta se brzy naskytne a válka policajtů začíná. Claude Brasseur byl za svůj výkon oceněn Césarem – nejvyšším francouzským filmovým oceněním, jeho partnerku ztvárnila krásná Marlene Jobertová. (Česká televize)
(více)Recenze (70)
Tak já nevím, asi jsem dnes večer neměla naladěno, správně naladěno.. Claude Rich mi nehorázně pil krev, což asi měl, dobrá tedy, nicméně to, co tu předvedla Marlène Jobertová, bylo tristní, nedokážu ji vzít na milost, ať se snažím, jak chci, nahota na úkor logiky mě zatím ještě nikdy nepřesvědčila.. A v závěru, zcela vyčerpána, jsem se musela smát.. Co dělali všichni ti nastoupení a připravení policajti? Stáli tam a koukali se? Co je mi platný zajímavý námět a způsob zpracování (pěkně natočeno), když to má takové nepřehlédnutelné mouchy.. ()
Parádní policajtská záležitost, která se mi líbila víc, než Francouzská spojka, když zůstanu v sedmdesátkách. Dvě policejní party jdou po stejném zločinci a kromě toho, že neváhají šikanovat a vydírat kohokoli, kdo by jim mohl pomoct, tak si dělají podrazy navzájem a strojí pochybné pasti, které občas stojí někoho z nich nebo nějakého civila život. A policejní šéf svým podřízeným vysvětluje, že "stát jim dovoluje zmlátit každého, kdo se jim nelíbí - teplouše, araby - a ještě jim za to platí". Plus je v obou partách zaháčkovaná stále ještě idealistická policajtka, která postupně přichází o poslední ideje... Brasser (Fush) je sympaťák a připomíná tu de Nira, na Jobert se pěkně kouká, ale herecky pokulhává, a Rich (Ballestrat) je dobrej studenej hajzl. Kamera a hudba mi přišly nic moc, neškodila by nějaká výraznější akční scéna (po vzoru té Spojky), ale zase je to příjemně sleazy - Jobert jde hned v první scéně full frontal, později ji skoro znásilní, pak ji vyšetřování zavede do pornokina...). Každopádně za mě jeden z nejlepších policajtských filmů a viděl jsem jich dost. ()
Typická francouzská kriminálka přelomu 70. a 80. let se silným obsazením v čele s Claudem Brasseurem a Marlene Jobert. V konfrontaci s dnešní filmovou tvorbou by to bylo na spolehlivé čtyři hvězdičky, ale v dobovém kontextu se přece jen jedná pouze o mírný nadprůměr, a to především díky scénáři, který trpí určitou nedotažeností. Jinak jde opět o typické motivy z francouzské produkce oné doby, tedy kritika politických praktik mocenských špiček, násilí ze strany policie a rivalita jednotlivých složek policejní moci, která zabraňuje účinnému zásahu ze strany státní moci. Celkový dojem: 65 %. ()
Jako daňového poplatníka mne potěšilo, že zájmem policie je chytit nebezpečného zločince. Je to sice druhotný zájem, neboť daleko důležitější je, která jednotka ho chytí, ale to je jedno. Hlavní je, že po něm jdou, stejně jako sami po sobě a má to hodně slušnou atmosféru. Zejména sexuální jiskření mezi soupeřícími policisty, komisařem Fushem a inspektorkou Garcinovou, je v rámci konkurenčního boje naprosto vynikající. ()
Francouzské kriminálky z této éry mám poměrně v oblibě. Válka policajtů má v sobě navíc pozoruhodné a na dobu vzniku asi i neotřelé téma nekompromisního boje dvou policistů, jejichž konkurence a soutěživost vedou místo ke prospěchu k tragickým následkům. Ale nevím, jako celek mě to tolik nedokázalo nadchnout a na režiséra se scenáristou přišla občas i slabší chvilka. Hon na mladistvého delikventa se mi zdál až příliš rozvláčný a některé scény (jako ta v porno kinu nebo v úvodu s nahatou Jobert v akci) tomu nasadily korunu spíše v negativním smyslu. Co se týče herců, Claude Rich zde definitivně zahodil svou dřívější škatulku i vizáž mladých úlisných milovníků, nechal si narůst plnovous a sehrál netypickou roli tvrdého policajta, ale sehrál to tedy skvěle a z hlavní trojice mě jako jediný skutečně bavil. I Marlène Jobert už dávno zahodila svou něžně křehkou duši z Poslední adresy, nasadila odlišnou polohu, ale tentokrát mě tolik nepřesvědčila a nedokázala upoutat ani tím, že postupně odhalila svoje vnady ze všech stran. Co naplat, byla alespoň pohledná, zato Claude Brasseur mi s tím svým kukučem a neustálým žvýkáním lezl neskutečně na nervy. Netuším, čím tolik ohromil akademiky, od nichž se mu za tento výkon dostalo přestižního ocenění Césara, ale k jeho postavě (ač na papíře jistě hodně zajímavé) jsem si nevytvořil žádný vztah a tvůrcům neodpustím POZOR, SPOILER!, že jsem musel čekat celých 100 minut, až ho odstraní... :o) 55% ()
Galerie (18)
Photo © Union Générale Cinématographique (UGC)
Zajímavosti (1)
- Claude Brasseur získal v roce 1980 za roli Komisaře Jacquese Fushe Césara v kategorii nejlepší herecký výkon. (Terva)
Reklama