Fontaneho Effi Briestová
Fontane Effi Briest
Effi Briestová
Obsahy(1)
Filmová podoba diela nemeckej literárnej klasiky rozpráva životný príbeh mladej Effi. Vo veku 17 rokov ju vydajú za baróna Instettena, a ten si ju odvedie do pomoranskej provincie, prostredia, ktoré jej je úplne cudzie. Hoci sa snaží prispôsobiť sa svojej novej pozícii, predsa sa cíti osamelá a od svojho o generáciu staršieho manžela sa jej veľa pochopenia či podpory nedostáva: miesto toho, aby jej dával najavo, že ju miluje, snaží sa ju neustále vychovávať. Príchod mladého majora Crampasa nadobro zmení životy všetkým trom... (florigera)
(více)Recenze (15)
Nudné romantické drama bez romantiky, podbarvené příšernou odrhovačkou (a jedenkrát zazní sonáta Měsíčního svitu). Ztráta času. BTW, podle IMDB zní celý název filmu "Fontane - Effi Briest oder: Viele, die eine Ahnung haben von ihren Möglichkeiten und Bedürfnissen und dennoch das herrschende System in ihrem Kopf akzeptieren durch ihre Taten und es somit festigen und durchaus bestätigen," což je snad ještě horší než samotný film... ()
Neotřelá a bravurní režie založená na ironii a na přiznání literárnosti adaptované látky (bílé "zatmívačky" připomíkající otáčení stránek knihy, samostatné psané citace z předlohy, mnohost dialogů). Je málo filmů kritizujících pokrytectví vyšší společnosti 19. století, které si z toho zároveň dokáží dělat srandu, ale na druhou stranu i soucítit s postavami. Akorát člověk musí zavčasu pochopit, o co vlastně ve filmu jde a pak si to jen užívat (a jistě nejde o romantiku a ani o drama). ()
Uznávám, že jsem přemýšlela nad jednou hvězdičkou, ale oceňuji odvahu a neotřelost, s jakou byl film natočen. Kniha se mi nelíbili a film byl tudíž jen něco jako znovu prodělané utrpení. Dle mého zbytečné dlouhé citace z románu, nervy deroucí hudba, rozsekaný děj a až moc se snažící hlavní představitelka. Pokud jste nečetli knižní předlohu, vůbec nedoporučuji. Pokud ano a přesto se rozhodnete pro film, mnoho štěstí. ()
Zhlédnuto v původním znění s anglickými titulky. Ač nedotčen stejnojmennou literární předlohou Theodora Fontana, soudím, že se s ní Fassbinder vyrovnal osobitým způsobem, který dal vzniknout výjimečnému filmu. Který pravděpodobně balancuje někde na pomezí mezi vznešenou nudou a strhující intelektuální podívanou - výsledný dojem se asi bude odvíjet od individuálního diváckého vyladění. Osobně se, mimo jiné díky respektu k formálnímu zpracování tohoto snímku a hereckému výkonu mé oblíbenkyně Hanny Schygully, decentně kloním spíše k druhému náhledu. ()
Klasická literatura neklasicky zfilmovaná s klasickým rukopisem R. W. Fassbindera. Precizně naaranžované, nuancované záběry s jeho oblíbenými rekvizitami zrcadel a rámů doplňují citace z románu vlastním voiceoverem režiséra a titulky v stěží čitelném švabachu. Bílé zatmívačky obrací stránky poutavé knihy plné uměleckých portrétů, ve které Fontanův tragický příběh dělá pouze garde estetickým ilustracím a originalitě subjektivního zpracování. ()
Galerie (39)
Photo © Tango Film
Reklama