Reklama

Reklama

Červená želva

  • Francie La Tortue Rouge (více)
Trailer 7

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh trosečníka na tropickém ostrově, obydleném želvami, kraby a ptáky, je zároveň univerzálním příběhem všech zásadních okamžiků v životě člověka. O sebepoznání, lásce, rodičovství i střídání generací vypráví oscarový režisér Michaël Dudok de Wit beze slov, jen s pomocí řemeslně dokonalé animace. (Aerofilms)

Videa (10)

Trailer 7

Recenze (127)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $828,165Tržby Celosvetovo $4,000,000▐ fakt neviem, prišlo mi to dosť pasívne a nikam výrazne nesmerujúce, táto téma mohla byť využitá tak v 15 minútovom krátkometrážnom animáku a mohlo to byť fajn ale takto no fúha /40%/ ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Příběh začíná bouří – opuštěný trosečník se probudí na pustém ostrově a okamžitě začne myslet na to, jak z této opuštěnosti utéct a vrátit se do civilizace. Ač se snaží sebevíc, nedaří se mu. Obzvlášť když přijde na příčinu jeho nezdaru, nedokáže potlačit svůj hněv a beznaděj a udělá něco, čeho bude později litovat. Ale to už k životu patří. Jeho samota mu ovšem dovolí poznat sebe sama a nakonec mu osud dovolí pochopit, co je to láska, rodičovství i poznat ten okamžik, kdy by stará generace měla ustoupit a svět přenechat té mladé. Celý ten magický příběh o koloběhu života je krášlen obyčejnými barvami. Autor to nepřehání s barevností, ačkoliv by mohl. Zůstává střídmý a i důležité věci dokáže zvýraznit, aniž by jim přidával na sytosti. Film pak působí, že kromě červené neexistuje v jeho světě výraznější barvy. A možná je to tak dobře, protože červená je zde symbolem lásky. Bez ní ať si je svět klidně jen černobílý. Přesto lze vidět, že každý tah je namalovaný s péčí a animaci se nedá nic vytknout. Vypráví v podstatě o obyčejné každodennosti, ač na neobvyklém místě, proto se k příběhu velmi hodí. To se ovšem nedá tvrdit o hudbě. Samozřejmě byla úchvatná jako každá hudba, kterou nahraje symfonický orchestr, přesto si myslím, že v některých scénách až kazila dojem, neboť převzala moc nad celým vyprávěním a přesunula ho někam, kde podle právě odehrávající se scény neměl být. Přesto si myslím, že pokud by se někdo jen zaposlouchal do tónů, které zněly, nebyl by zklamaný. Kromě animace a hudby již zbývá poslední důležitá věc, bez které film není filmem – scénář. Červená želva je de Witův celovečerní debut, na kterém pracoval téměř deset let. Je rozhodně mnohoznačný. Pokud jste filmovým kritikem, můžete se ve filmu rochnit a najdete si v něm to své a odejdete spokojení. Pokud jste unavený rodič, který jde s dítětem do kina, místo aby doma doháněl spánek, příběh vás spíš nezaujme. Na druhou stranu zabaví vaši ratolest, protože té by se tento nezvyklý snímek líbit mohl a bude. Proto nebojte se jít na něj s dětmi, nebojte se v něm hledat vše, co skrývá, protože tenhle snímek dokáže uspokojit každou věkovou skupinu. Záleží jedině na tom, zda dokážete tuhle snovou realistickou pohádku přijmout a neptat se „proč?“. Silné 3*. ()

Reklama

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

A já nejsem dojat! Když vím, jaká hra se se mnou hraje, nemám chuť ji hrát. Taková symbolika, až je úplně prázdná, podobenství o životě bez života. Je mi jasné, že na to japonci francouzům skočili, ona je evropa se svými zvláštnostmi hodně přeceňovaná a obdivovaná, tím více, čím je prostému člověku (japonci) vzdálená. Zklamalo. P.S. a spoiler: nemůže po mně nikdo chtít shovívavost s filmem, kde se zabíjí želva, pod jakoukoli záminkou. ()

Omnibus 

všechny recenze uživatele

"Žhnoucí slunce želvu peče, co se (s)vleče, neuteče." Možná bych dal víc hvězd, ale krátkému filmu. Kraťasu provoněnému čajem, uvařeným dcerou při čekání na návrat otce, která si krátí dlouhou chvíli zametáním pláže a chytáním ryb. Viz můj Wit.  A navíc ani nesouhlasím. Samozřejmě úchvatné, filozofické, magické, očistné, o koloběhu života, o propojenosti člověka s přírodou... Aha. Takže je jedno, jak hnusně se k přírodě budeme chovat, klidně i utýrejme mučivou smrtí bezbrannou želvu? Matka příroda, ve své nekonečné moudrosti, nás za to nepotrestá, ale ODMĚNÍ, založením šťastné rodiny. To jako vážně?! Btw, moje útlocitná žena, velká milovnice želv, u toho nešťastně vzdychala a pak přišla se spásným nápadem: "Třeba ta dívka byla zakletá v želvě a princ ji vysvobodil!" Jasně. Tím, že jí přerazí klacek o kebuli a z bříška si udělá trampolínu. Ale co já vím, třeba to holandští kluci při námluvách tak dělají? ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Na první pohled moc hezký filozofický animák, který začíná poměrně nesměle, abych se v něm po půl hodině začal ztrácet a začal sledovat sled hezkých, poměrně jednoduchý, ale na druhou stranu stále se opakujících záběrů. Jako půlhodinový krátkometrážní kousek by to bylo boží. Jako celovečerní film ale poněkud zdlouhavé. ()

Galerie (66)

Zajímavosti (3)

  • Timeline: Film byl spoluprodukován společnostmi Wild Bunch a Studiem Ghibli ve spolupráci s Why Not Productions. Vincent Maraval, přeseda Wild Bunch, navštívil Studio Ghibli v roce 2008 a potkal se s Hayaem Miyazakim. Ten mu pustil krátký animovaný film Father and Daughter a požádal jej, aby našel jeho režiséra - Michaëla Dudoka de Wita. Miyazaki totiž chtěl s Maravalem spoluprodukovat režisérův první celovečerní film. Zástupci společnosti Wild Bunch se s režisérem setkali v Londýně a k projektu jej přemluvili. Film si odbyl premiéru 18. května 2016 na filmovém festivalu v Cannes, kde soutěžil v sekci Un Certain Regard. 13. června snímek otevíral festival animovaných filmů Annency International. Ve Francii se film objevil v kinech 29. června 2016. (Hal_Moore)
  • Ze Studia Ghibli se na filmu podílelo pouze šest zaměstnanců. (Hal_Moore)
  • První film studia Ghibli produkovaný mimo Japonsko. (ganjoman)

Související novinky

69. ročník MFF Cannes

69. ročník MFF Cannes

23.05.2016

V neděli skončil 69. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který přinesl mnoha tvůrcům různá ocenění za jejich tvůrčí činnost v oblasti filmu. Patronem tohoto ročníku stal francouzský… (více)

Reklama

Reklama