Po strništi bos

Ja mám zo súčasnej českej kinematografie vážne v obľube už asi len Zelenku a filmy s Janou Plodkovou. A Terezka Voříšková sa k nim čoskoro pridá. Scény v ktorých sa v Po strništi bos objavuje, ako jediné (!) siahajú takmer ku štyrom hviezdam, čo je na značku Obecná škola, z tvorby Svěrák a syn, dosť smutný výsledok. Pekný film, akých sú tucty. (28.04.2020)

„TATI, JÁ MĚL HODNĚ NAHNÁNO. ALE V KALHOTÁCH NIC…“ /// Dětský dialogy maj Svěráci zmáklý. Taky tragický věci uměj podat komicky. Příběh je plytkej, ale díky Janovi schopnosti vytvořit poetiku z malinkatejch věcí (třeba z převlíkání Terezy Voříškové) je koukatelnej. Asi není náhoda, že „tohle“ rodinný vyprávění si Svěráci nechali nakonec. Prostě už to není vono. A tak jestli vám nestačí ten holčičí polibek (snad to není spoiler?), můžete to pojmout jako úvahu, zdali by Ondra Vetchý jednou nemohl nahradit Zdeňka Svěráka v Cimrmanech. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 2013 napsal Zdeněk Svěrák, neznám. 2.) Potřebuju se naučit chodit bosej po strništi. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.12.2017)

Ne, že bych Obecnou školu nějak zvlášť uctíval, ale viděl jsem ji mnohokrát a možná i proto jsem se na tento prequel nijak zvlášť netěšil. Ale jsou tu mí oblíbenci, v čele s Ondřejem Vetchým, takže jsem to prostě chtěl dát šanci i navzdory nevlídným recenzím. A čelil jsem pohodovému příběhu, tak krásně rodinně natočeném a citlivě zpracovaném dle vzpomínek Zdeňka Svěráka, přičemž jsem se dojímal každým druhým záběrem a ani trošku nenudil, jak tu čtu od lidí z každého druhého komentáře. Ne, že by se na Po strništi bos vzpomínalo jako na nějakou novodobou českou klasiku, ale věřím, že jakmile to začnou pravidelně reprízovat v televizi, diváci si k filmu cestu najdou a docení jej. PS : Oldřich Kaiser je tu naprosto bombový a neskutečně ho žeru! (09.10.2018)

Řadíte-li se mezi oddané Svěrákovce, Po strništi bos přečkáte bez úhony, a navrch ještě s milým úsměvem. Je to laskavý poetický pohled na svět optikou dítěte, který je však až moc laskavý a příliš nesvázaně poetický - vyprávění schází nosný konflikt, který by pomáhal množství aktérů nějak tvarovat, a epizody ze života se slévají sice příjemně, podpírané různými dílčími zápletkami, ale postrádají pevný rámec a budí dojem, že by mohly pokračovat ještě další hodinu. Kromě Edy je nejlepší postavou s nejzajímavějším příběhem Kaiserův Vlk, ostatní mají víceméně podružné postavení a provádí hlavního hrdinu světem primárně řízeným rodinnými hodnotami a krásami i nástrahami chlapectví, a až sekundárně sužovaným táhnoucí se válkou. Není to špatný film, má přesnou režii a několik hezky vypointovaných humorných motivů, ale výsledek je příliš rozbředlý a nejednotný... 65% (04.01.2019)

Cekal jsem teda vic. Natoceny to je samozrejme skvele, co taky cekat jineho od Sveraka, tady vyrazne cni nad ostatni ceskou produkci, ale to je tak vsechno. Problem je, ze tu neni zadnej pribeh, ne ze by treba takova Obecna skola nejakej zasadnejsi pribeh mela, ale drzelo to pohromade, tady se film rozpada na sled obcas lehce vtipnejch, obcas lehce dramatickejch a vetsinou hlavne nostalgickejch scenek, kde ale ani o jedny nemuzu rict, ze bych si ji par dnu po skouknuti jeste vybavil. Co se tyce hercu, herecka sestava se podarila sestavit silna a vsichni jsou fajn, jen nemaj moc co hrat. No a co se tyce detskejch hercu, hlavni hrdina jeste jakz takz jde, ale ostatni jsou prehravajici blbecci. Chapu, ze z kraticky knizky, ktera je sledem vzpominek, se asi nedalo vystavit nejakej silnej pribeh, ale mozna, kdyby to napsal starsi Sverak, bylo to o nekolik urovni vejs. Film jsem dokoukal, nenudil jsem se, ale znova ho videt nepotrebuju. (02.01.2019)