Jeho dívka Pátek

Front page z roku 1974 je větší sranda, protože Walter Matthau je o tisíc procent lepší než přeci jen poněkud sucharská Rosalinda Russell. Novější snímek viděn v dabingu, starší zmíněný v originále s titulky (Levné knihy). Upravuji komentář i hodnocení, viděno v dabingu s Václavem Postráneckým, jehož výkon pozdvihl film o hodně nahoru. A to tak, že i takové eso jako Alena Procházková mu nestačila. Klasická hollywodská komedie válečných let, břitká, úsečná, rychlá, plná zvratů a bláznivých nápadů. Umím si představit, jak to tehdejší publikum hltalo. (29.03.2011)

Konverzační komedie, kde není ani pět vteřin ticho. Všem jede huba, jako kdyby rok drželi bobříka mlčení. Cary Grant potvrzuje svůj komediání talent a společně s Rosalind Russel mi trochu připomínají Oldřicha Nového a Natašu Gollovou. Přesně typově dvojice: šarmantní svůdník versus mladá emancipovaná a inteligentní žena. Nejlépe by se hlavní postavy daly srovnat asi s filmem Roztomilý člověk. Není to komedie, u které by se člověk neustále trhal smíchy, ale rozhodně žádná nuda. (29.11.2008)

Až na to, že jim chybí páteř, jsou zdejší novináři celkem sympaťáci. Což neznamená, že by bylo lehké narazit mezi převažující mužskou částí osazenstva na někoho jiného než na podvodníky, zloděje, vrahy a ňoumy. Přítomnost jenom příležitostně vypočítavé ženské hrdinky je proto nesmírně příjemná a přejete si, aby Hildy nakonec učinila správné rozhodnutí a před stlaním postele dala přednost akčnější žurnalistice. Film v tomto ohledu nabízí pointu sice ne revoluční, ale poměrně uspokojující z pohledu obou pohlaví. Pravděpodobným záměrem tvůrců bylo odvést pozornost diváků od probíhající války, která je společně s jinými vážnými tématy zlehčována také přímo v dialozích. Scénář si na druhou stranu nedovoluje překráčet dobovou hranici vkusu a některé scény jsou pro vyvážení nevážného pojaty velmi seriózně. Hawks tohle „přepínání“ hravě zvládá a mistrovsky si přitom vypomáhá střihem. Místo hudby mu jako zvukový doplněk slouží samotná slova. Náhle utichnutí je jako zvážnění, dovede úplně pozměnit náladu. Jde-li o množství slov, His Girl Friday patří k filmům, u nichž divák neškolený v rychločtení nemá napoprvé šanci stíhat číst titulky i sledovat děj. Bonusem pro angličtináře je řada slovních vtípků zašifrovaných do již sdělením vtipných hlášek. Strhující tempo činí z His Girl Friday jasného kandidáta na nejlepší akční komedii všech dob. Přitom se odehrává v pár místnostech a záběry jsou povětšinou poměrně dlouhé. Něčeho takového si ale, unášeni proudem (vět), nemáte šanci všimnou. 90% Zajímavé komentáře: imf, mortak (07.09.2011)

Snaživě vtipná screwball comedy, kde Walter Burns reprezentuje dobový americký ideál (rozhodně ne v takové míře podvratnosti, jak si nejspíš tvlůrci mysleli): sebestředný a vulgární psychopat, který s lidmi jedná prasácky a bezskrupulózně, tudíž dostane vždy to, co chce. Slabota je to zejména proto, že nemá soupeře - Hildin nápadník (Bruce Baldwin) je idiot, tudíž je easy jej zesměšnit a ukázat převahu; nikdo od začátku netuší, proč si jej chce Hilda vzít - ani divák to netuší, ani Hilda, ani Bruce samotný si tím není jistý. Scénář tudíž neobsahuje žádný konflikt, pouze potvrzuje urč. klišé o tom, kde přirozeně leží sympatie (hrdinky i diváků), tudíž se jedná o kýč. (01.08.2023)

Po pomalejším rozjezdu následuje zběsilý závěr, film je dobře vygradovaný. Nejvíce mě na něm bavily nekorektní a cynické narážky na dobový tisk, soudnictví a společnost vůbec, které byly občas tak ostré, až skoro nebyly vtipné. Vlastně to je to, co bych filmu vytkl - ačkoli komedie, moc se u něj nezasmějete. ,,Na titulní straně" sice neznám, ale zato znám skoro všechny ostatní filmy Billyho Wildera a právě jeho jsem chtěl dát za příklad toho, že se dá dělat konverzační komedie, která je cynická, svižná a zároveň tak neskutečně vtipná, že smíchy padáte ze židle (např. jeho Raz, dva, tři). U Jeho dívky Pátek se spíš jen sem tam pousmějete. (18.01.2012)