Svěřuji ti svou ženu

Překrásná Adina v tomto filmu patří mezí nejkrásnější ženy, které filmově ztvárnila. Pět hvězdiček nedávám za film, ale za ni. Skvěle obstála ve všech německých konverzacích (bez dabingu), byla velmi přirozená a milá. Dávám pět i proto, že díky této jediné nevinné komedii dostala doživotní zákaz umělecké činnosti na území Československa. Na rozdíl od Baarové ji považuji za upřímnější, otevřenější a přirozeně noblesnější. (22.11.2014)

Že někdy budu mít možnost vidět tento film, jsem ani nedoufala. Zajímalo mě hlavně, jakže to ty naše herečky zvládaly, mluvit ve filmu německy. Ale ty zvládly asi mnohem těžší věci, než jen hovořit naprosto bezchybně a plynně německy, a bůhví kolika ještě dalšími jazyky. Protože jsem opravdu až "postihnutá" sledováním starých českých filmů, čekala jsem, co se mnou udělá tahle německá tvorba. A pár rozdílů bych našla. České filmy jsou mnohem lidštější, i v projevech, více citové a proč tak jemně působí, je hlavně zásluhou kvalitní melodické hudby, která naše filmy prochází. Ve Svěřuji ti svou ženu mi ta hudba přišla jak mlácení železnou tyčí do plotu. (02.02.2011)

V době kdy Mandlová herecky dozrávala a v Protektorátě dostávala ty nejlepší role, zahrála si v reichu v dost slaboduché komedii, jakých se točily desítky a ve kterých v Čechách hrála v polovině třicátých let. Herecky se však neměla za co stydět. Dobře zapadla do průměru. Její vcelku plynná němčina mě překvapila. (14.02.2011)

Obviňování fakticky celé generace českých filmových herců z kolaborace s nacistickým režimem bylo budované na písku již v poválečné době. Pokud by mělo být důkladně aplikováno na tehdejší naši společnost, stalo by se evropskou i světovou kuriozitou. Je-li tu po desetiletích možnost konfrontovat někdejší napadnutelná tvrzení se skutečností natočeného materiálu, je nutné tento fakt náležitě přivítat. Snad málokterá česká herečka má tak kontrovezní pověst jako Adina Mandlová. Její velkorysý vztah k mužům, touha vyrovnat se v mezinárodnéím záběru Lídě Baarové, snaha oddávat se bez zábran radostem života kolem ní vytvořila kouřovou clonu pověstí a někdy vysloveně drbů a pomluv. Velmi průměrná německá salonní komedie, vzdáleně upomínající na KRISTIÁNA a ozdobená skvělým výkonem Heinze Rühmanna, této veličiny kinematografie hraného filmu našeho severního souseda, prokazuje opak. Naopak si málokdo uvědomí, že do boje s nacistickým nebezpečím ve Fričově, Voskovcově a Werichově filmu SVĚT PATŘÍ NÁM volá tehdejší Čechoslováky právě hlas této rozporuplné české ženy a nezapomenutelné dramatické umělkyně. Po desetiletích pěna opadla a objevila se skutečná skutečnost. Skutečnost iluzí, ale také tragédie, která nemusela být. Poučení o sváru vášně a rozumu, fanatismu a věcnosti, šílenství a střízlivosti. Poučení varující. (20.03.2011)

Slušná konverzační komedie s občasnou snahou o trochu té "crazy" složky. Překvapí značná otevřenost, se kterou mladá emancipovaná manželka plánuje svojí nevěru. Zajímavé je také sledovat, jak se ve filmu vůbec neobjeví nějaké náznaky války (v tom se neliší od podobných protektorátních děl), legrační je také píseň, dost laděná do dekadentních západních stylů. Je smutné, když si představím, že tento jediný v Německu natočený film, ke kterému se Mandlová upsala, ji stál po válce kariéru. To už ale nesouvisí přímo s tímto filmem. (20.12.2010)