VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Gangsterský snímek, nekompromisně zrežírovaný H.Hawksem, zůstává dodnes (viz např.Scorseseho Skrytá identita a hrátky se značkou X) nejinspirativnějším dílem žánru. Mimochodem, pokud neuvidíte Scarface, nemáte šanci pochopit nádherně ironický vtip G.Rafta v Někdo to rád horké ("Kdo tě naučil tenhle lacinej trik?"). ()
Opravdu jsem nevěřil vlastním očím, jak málo vlastně De Palma k celému příběhu musel přidávat. To co je ale v r. 1983 jaksi "normální" to působí v r. 1932 neuvěřitelně. A ani uvodní apel na vládu a občany a později pouze apologetická a jinak zcela zbytečná pasáž o tom, jak když ten udělá to a ten zas tohle, tak se těch lumpů zbavíme a proto jsme natočili tento film, ani náhodou nezastřou syrovost a téměř nehodnotící deskriptivnost snímku. Mám dokonce pocit, že v De Palmově Scarfacovi (i když ten je pochopitelně na mnoha místech reflexí žánru jako takového) je daleko více zachycen "morální rozklad" anti-hrdiny a vůbec, že je jaksi víc kladen důraz na to, že boží mlýny atd., kdežto zde se Tonyho konec udá jaksi náhodou a rozhodně ne nutně. Pozoruhodný film se spoustou skvělých scén - uvodní "stínovražda", kuželky, s Borisem Karloffem v roli gangstera a několika scénami takřka z grotesek. ()
Precizní reflexe reality organizovaného zločinu dvacátých let. Jde o řadu autentických situací spjatých s životem Al Caponeho (masakr na svatého Valentýna, první použití Thomsonů, války gangů – zabití „květináře“ atp.) s mnoha faktickými detaily. Celé je to skvěle zakomponováno do života ústřední postavy Tonyho, který jakožto zrcadlo Caponeho buduje své impérium na základě násilí, prohibice a nezákonných aktivit. Film ve variantě, v jaké byl puštěn do kin, kritizuje tehdejší společenský stav a dává za ideál příkladnou policejní práci, jež vede až k zabití Tonyho. Na svou dobu je násilí zobrazováno otevřeně jakožto nástroj moci. ()
Původní Zjizvená tvář mě hodně překvapila. Čas na ní neponechal žádné šrámy a stále baví víc než dost. Dokonce bych řekl, že i mnohem více než-li De Palmova verze s Al Pacinem. A to jsem ji viděl jako první. Praotec všech gangsterek a již 90 let starý snímek jde rovnou na věc a hned v úvodu nám představuje Tonyho Camontu (postavu značně inspirovanou Al Caponem) gangstera z období prohibice, který se dere za každou cenu na výsluní. Je charismatický a všichni ho mají rádi. Ale jak to tak bývá, po rychlém vzestupu přichází rychlý pád. Velmi nadčasová gangsterka, která má spád a skvělé herce. Velké překvapení, že i po těch letech v klidu strčí téměř všechny novodobé gangsterky do kapsy a hlavně i remake. Remake, který krom změnění prostředí pro aktuálnost toho přinesl pramálo nového. Rozhodně doporučuji. 8/10. ()
Nejen jeden ze základních pilířů gangsterského filmu a jedna z nestárnoucích klasik, ale i nechvalně proslulá oběť cenzorského aparátu a film, který vyprovokoval zrod několika prudérních spolků a organizací. Zjizvená tvář dokonce vznikla navzdory nelibosti Haysova "pročišťovacího" úřadu (W. H. Hays byl osobou stojící za Produkčním kodexem), který Hughesův ambiciózní projekt odsoudil a zhanil ještě před startem natáčení. Hughese to naštěstí příliš nepálilo. Obratem dal pokyn k natáčení i bez požehnání od "vrchnosti", ba co více, apeloval na Hawkse, aby snímek učinil natolik realistickým, dynamickým, syrovým, napínavým a brutálním, jak jen to bude možné. Díky tomu spatřili světlo světa hned tři odlišné verze téhož filmu. V první "autentické" verzi bylo prý možno napočítat přes 40 mrtvých (sic!), obsahovala scény, ve kterých jsou vládní úředníci upláceni gangstery, politikům v ní byla otevřeně přisouzena vina za existenci kriminálních gangů a Tonyho matka nemusela bez ustání dávat najevo své rozhořčení nad synovou zločineckou kariérou. Taková vybraná konstelace naneštěstí nemohla projít bez újmy. Cenzoři si na tvůrcích vynutili druhou upravenou verzi, která byla zbavena většiny "škodlivého", nebezpečného a morálně závadného materiálu (zvláště pasáží ukazujících korupci v politické sféře, byť se o ní všeobecně vědělo) a zároveň obohacena o jasné morální ponaučení (je špatné být špatný). Stávající podoba však nadále nebyla mnohým po chuti, tudíž byla sestříhána i třetí verze s alternativním závěrem, kde je Tony postaven před soud a spravedlivě odsouzen k smrti. Ta již byla povolena ve většině amerických států. ()
Galerie (94)
Photo © United Artists
Zajímavosti (27)
- Známá scéna, ve které si Rinaldo (George Raft) pohazuje mincí, byla parodována ve filmu Číslo 5 žije (1986). (Alfréda)
- Al Caponovi se film líbil natolik, že si opatřil vlastní kopii. (formelin)
- Původní verze popudila Sdružení amerických filmových producentů a distributorů z několika důvodů: zachycovala politiky a vážené občany, jak se v soukromí paktují s gangstery a pak je veřejně odsuzují. Dále velký počet mrtvých. Nebo když si matka uvědomuje, že její syn je zločinec a přesto ho nezatratí a závěr, kdy se Tony postaví policii s pistolemi. I tak se filmoví historici shodují, že film byl „stínem toho, čím mohl být“. (Zetwenka)
Reklama