Zjizvená tvář

Jde nemilovat film, který miloval sám Al Capone? Osmdesátiletý praotec všech moderních gangsterek (nikdy bych býval nečekal, že Scarface s Pacinem je de facto doslovný remake) moc nezestárl a dodneška má koule. A to, že se, narozdíl od všech různých gangsterek typu Untouchables, jedná o dobový snímek (úvodní výzva k divákům, aby donutili vládu něco udělat s organizovaným zločinem je božská) je těžké plus. The world is yours! PS: Děkuji filmu za osvětlení dvou vtipných narážek v Někdo to rád horké. (28.12.2012)

Snímek obsahuje naprosto skvělé přestřelky, ale obecně záběry, které z filmu dělají hlavně po řemeslné stránce dílo, jež zaujme. Titulní hrdina je podobně démonický a zatvrzelý jako Al Pacinův. Ano, tohle je skutečně předloha pro legendární De Palmův film, nutno říct, že díky jazzové době má své vlastní kouzlo, svou vlastní naléhavost. Kontrast střelby s krásným životem v klubech funguje, stejně jako zjizvená tvář v kontrastu s krásnou ženou. Mimochodem celkem příjemné je vidět Borise Karloffa v jeho normální podobě, která je koneckonců také snadno zapamatovatelná. (19.12.2013)

Videl som De Palmov remake s Al Pacinom a tak som považoval za potrebné pozrieť si originál. Musím priznať, že ma nenadchol. Určite má svoju historickú cenu a význam pre nakrúcanie ďalších gangsteriek. Paul Muni vtlačil filmu pečať svojej osobnosti, ale ostatní herci hrali dosť toporne a k celkovému dojmu prispeli aj dialógy, ktoré pôsobili dojmom, že uplynul iba krátky čas od nástupu zvukového filmu. Film je aj dnes pozerateľný, ale treba sa obrniť pochopením pre muzeálne exponáty. (12.05.2018)

Patřičně drsné, jak to má u tohoto žánru být. Na svou dobu vlastně velmi drsné a je až s podivem, co cenzura pustila.Jinak jde o film přímočarý, bez velkých dějových zvratů. Výborně zachycená atmosféra. Z dnešního pohledu možná poněkud přhrávající Paul Muni, ale to je potřeba jakoby změnit optiku a stát se divákem z roku 1932, a pak si film vychutná každý příznivec filmových gangsterek. (02.01.2014)

Nejen jeden ze základních pilířů gangsterského filmu a jedna z nestárnoucích klasik, ale i nechvalně proslulá oběť cenzorského aparátu a film, který vyprovokoval zrod několika prudérních spolků a organizací. Zjizvená tvář dokonce vznikla navzdory nelibosti Haysova "pročišťovacího" úřadu (W. H. Hays byl osobou stojící za Produkčním kodexem), který Hughesův ambiciózní projekt odsoudil a zhanil ještě před startem natáčení. Hughese to naštěstí příliš nepálilo. Obratem dal pokyn k natáčení i bez požehnání od "vrchnosti", ba co více, apeloval na Hawkse, aby snímek učinil natolik realistickým, dynamickým, syrovým, napínavým a brutálním, jak jen to bude možné. Díky tomu spatřili světlo světa hned tři odlišné verze téhož filmu. V první "autentické" verzi bylo prý možno napočítat přes 40 mrtvých (sic!), obsahovala scény, ve kterých jsou vládní úředníci upláceni gangstery, politikům v ní byla otevřeně přisouzena vina za existenci kriminálních gangů a Tonyho matka nemusela bez ustání dávat najevo své rozhořčení nad synovou zločineckou kariérou. Taková vybraná konstelace naneštěstí nemohla projít bez újmy. Cenzoři si na tvůrcích vynutili druhou upravenou verzi, která byla zbavena většiny "škodlivého", nebezpečného a morálně závadného materiálu (zvláště pasáží ukazujících korupci v politické sféře, byť se o ní všeobecně vědělo) a zároveň obohacena o jasné morální ponaučení (je špatné být špatný). Stávající podoba však nadále nebyla mnohým po chuti, tudíž byla sestříhána i třetí verze s alternativním závěrem, kde je Tony postaven před soud a spravedlivě odsouzen k smrti. Ta již byla povolena ve většině amerických států. (07.02.2009)