Den pro mou lásku

Velmi silné, ale občas poněkud rozvláčné a zbytečně natahované tam, kde to nebylo třeba. Jinak bych ten film považoval sa skvělé zobrazení tragédie rodičů, kteří přijdou o svoji malou dcerku. Marta Vančurová byla skvělá, možná, že Vlastimil Harapes neseděl jako vysokškolák (v době natáčení mu bylo třicet). Dobrý štěk Dany Medřické, velmi dobrá Jiřina Šejbalová. (07.10.2019)

Sympatická mladá fotografka žije ve skromném, ale velmi útulném hnízdečku s rozkošnou dceruškou. Je tam taky manžel, ale s ním se tolik nepotkáváme. Vede si studentský život a zjevně si není jist, jestli jeho žena je to, co opravdu chce. Jinak všení radosti a starosti. Náladově velmi příjemné, sevřené, intimní. Divák, který předem neví, si však nutně klade otázku, proč by ho to všechno mělo zajímat. Odpověď je náhlá a zdrcující. Totální šok, konec, černá díra. Paralyzován pak sleduji, jak se rodiče protrpí k novému začátku. Jako otec pětileté dcery a divák s vkusem mohu potvrdit, že tady nejde o "citové vydírání" (Mi Nu-Chai), nýbrž o velice přesvědčivě podaný příběh. To samo ještě nedělá film dobrým, ale tady se podařilo skvěle vystihnout náladu, má to intimní hloubku, barvu. To i díky nedostižně vynikající Vančurové. Harapes vedle ní působí jako statista, což je ale výstižné: tento film je spíš "jejím" než "jejich" příběhem. Autorku scénáře prý postihla stejná tragédie a jde tedy o velmi osobní pohled, s nímž režisér Herz naložil opravdu excelentně. Uprostřed bídy a trapnosti normalizace jde o malý zázrak. K tomu, že ve mě tento film zafungoval, velmi přispěla i okouzlující představitelka malé dcerušky. (08.03.2011)

Když jsem film viděla před těmi mnoha lety (je možné, že už je to tak dlouho?), líbil se mi moc. A i teď se na něj ráda znovu podívám, i když celý vidět nemusím. Výborná Marta Vančurová, bohémské prostředí, zajímavě zařízený byt (nic takového v jiných našich filmech nebylo), silný příběh...A ani ten Harapes mi nijak nevadil. A hudba - Petr Hapka, záruka kvality. (Ještě bych dodala, že kameraman Jiří Macháně pochází z mého rodného města. Což mě těší.) (05.03.2024)

V zobrazení chodu života a citů velmi civilní, lyrické scény na hranici únosnosti a otřesná kolotočová hudba daleko za ní. Vyznění pro mě (se třema dětma) vlastně nepochopitelný a nepřijatelný (nejspíš proto, že o to dítě tady zas až tolik nejde). Návštěva u ovdovělé důchodkyně je nejsilnější moment filmu - ztrátu nelze sdílet. (02.02.2020)

Spočiatku obyčajný príbeh panelákovej rodiny s bežnými starosťami s prácou, školou a malými nezhodami. Ale nebol by to Herz, keby nemalo prísť extrémne psychické vypätie pri ťažkej chorobe. A nielen pre rodičov, ale aj pre diváka, ktorý nemusí byť zvyknutý na takéto situácie. Snáď aj v skutočnom živote je možné sa podobne z bažiny utrpenia dostať k malému happyendu. –––– To je dobře, že je tady. Aspoň jí pomůžou. Je tam celý konzilium, samý kapacity. –––– Vy to s těmi dětmi ohromně umíte. Máte taky holčičku? (02.10.2014)