Sadko

Klasická dobrodružná pohádka natočená na motivy ruských bájí o bohatýrech. Má mile naivní jednoduchý příběh o cestě za štěstím. Je malebná s kouzelnou nákladnou výpravou a velmi početným komparsem. Takové množství lidiček jsem ještě v žádné pohádce neviděla. I prostředí, v němž se natáčelo, je pohádkově působivé. Má typický ruský charakter a je od našich, německých či amerických pohádek odlišná a snadno rozpoznatelná. I když tvůrci neměli technické možnosti, jaké mají filmaři dnes, dokázali se s trikovou stránkou skvěle vyrovnat. Její vlastenecké vyznění je přínosem pro dětského diváka. Jsem pamětník, a s potěšením jsem se na tento film znovu podívala. Má své kouzlo, a mohl by se líbit i dnešním dětem. (08.01.2016)

Film „Sadko" režiséra Alexandra Ptuška, známého autora loutkového filmu „Nový Gulliver" i barevné pohádky „Kamenný kvítek", je zajímavým pokusem o filmový přepis národní pohádky-byliny. Zajímavý v tom, že používá pouze základních motivů předlohy a rozvinutím všech možností moderní barevné techniky a nenásilné tendence dává pohádce bohatý filmový spád, zachovávaje přitom její národní charakter. Autoři filmu se však dali zlákat právě těmito filmovými možnostmi k tomu, že věnovali málo pozornosti překreslení především hlavního hrdiny filmu a jednotlivých postav a věnovali se spíše barvitému vylíčení prostředí. Tento nedostatek však vyplývá již z předlohy samé, neboť v pohádkách jsou vždy hrdinové poněkud schematisování. Přesto si však film právě pro dobrodružnost příběhů a barvitost prostředí získá úspěch u našich diváků. Filmový přehled 34/1953 (24.04.2003)

Komentář k Sadkovi je nejlépe začít srovnáním s filmem, který v tomtéž roce vznikl u nás a pohybuje se ve stejném žánru. Pyšná princezna Bořivoje Zemana je stejně jako Sadko zřetelně poznamenaná státní ideologií (film konec konců vznikl pod patronací ministerstva propagandy), tím ale veškerá podobnost končí. Česká pohádka baví i po 70 letech, spolehlivě vyvolává úsměv na správných místech a její sledování z vás přitom komunistu neudělá. Skvělé, typově přesné obsazení musí ocenit i dnešní filmoví fanoušci. Sadko je naproti tomu těžkopádný a naivní až běda, a pokud už rozesměje, pak kouzlem nechtěného. Jediné, co je možné hodnotit pozitivně, je výprava, na které režim opravdu nešetřil. Celkový dojem: 25 %. (21.02.2022)

Farebná sovietska rozprávka je zaujímavá po vizuálnej stránke, nie však po ostatných stránkach, s ktorými som mal problémy. Pekné exteriérové scény, pôsobivé hradisko mesta Novgorod a pekné exotické lokácie - farba tomu iba pomáha. Čo však z toho, keď hlavná postava je nadutý a do všetkého sa hrnúci magor a chválenkár. Zvonmi budí celé mesto, aby sa chvastal, že niečo dokáže, na cudzej oslave uráža miestnych a kritizuje. Lebo vo svete na nič iné nečakajú, len na akúsi soboliu kožušinu a obyčajnú ruskú medovinu. Všetko chce riešiť okamžite, bez rozmyslu, ako keby bedač a problémy nikdy dosiaľ nevidel. Áno, chudobný plebs (bežný ľud) treba nakŕmiť, ošatiť a obšťastniť - a to všetko na úkor bohatých a nadutých kupcov (buržoázia). Do všetkého tí Sovieti pchali svoju odpornú ideológiu. Do toho všetkého neustále spevácke vložky, ktoré ma iritovali. Prvá polovica filmu je naviac nudná, stojí na jednom mieste. Našťastie, zachraňuje ju výprávná druhá polovica, kde už hrdinovia zažívajú aj nejaké dobrodružstvá. Po 3 zastávkach však už smútia za domovom, však kde inde je lepšie na svete, než v rodnom Novgorode. Vizuálne pekné, ale inak sklamanie. (30.12.2020)

Hастоящий советский Голливуд! Je to takové rusky rozmáchlé, trochu i buranské, naivní, hrdinské, epické, sentimentální, ale hlavně obrazově nádherné, naprosto pohádkové (zřejmě i inspirované nádhernými secesními ilustracemi Ivana Bilibina k ruským pohádkám). Ta výprava je opravdu hollywoodsky velkolepá. Zvláště ta indická pasáž to je prostě nádhera. A podvodní scény jsou taková roztomilá reminiscence na Mélièsovy filmy. (11.12.2014)