Johnny English

Na rovinu: Johnny English je asi nejmizerněji napsaná britská komedie, jakou jsem za poslední léta viděl. Bez legrace. Doslova BEZ LEGRACE, protože tu tam svou účastí dodal až Rowan Atkinson a nebýt jeho, nebylo by co komentovat. Zato je nad čím lamentovat, protože skutečně vtipných míst je poskrovnu a většina z nich je buď jen tak letmo nahozená nebo je režisér nedokázal patřičně vypíchnout. Ufff. Tak a teď si povíme něco o tom, jak může jeden schopný komik zachránit veskrze odepsaný film. Rowan Atkinson natočil počátkem devadesátých let sérii reklam na kreditní karty. Vystupoval v nich v roli protřelého špiona, starého mazáka, který poučuje mladšího kolegu, jak se má agent v té které situaci správně zachovat. Načež se vždycky fenomenálně ztrapnil a něco rozbil, jeho kolega vytáhl kreditku a uhradil škodu. Šlo jen o kratinké televizní black-outy, ale bylo z nich jasné, že představitel pana Beana a Edmunda Blackaddera má ještě třetí tvář a ta že by stála za podrobné přezkoumání. Takže přišel britcom "Tenká modrá linie" s postavou inspektora Fowlera a nakonec definitivní podoba: Johnny English. S Beanem má společnou dětinskou touhu po dobrodružství a nepraktičnost, s Fowlerem sklony k zasvěcenému mentorování a přeceňování sebe sama. Ze všeho nejblíž má ale ke starému dobrému inspektorovi Clouseau Petera Sellerse. Princip je naprosto stejný. English zpravidla nasadí výraz "teď vás mám všechny v hrsti", pustí se do sebechvalného projevu a když už se zdá, že víc se ani zesměšnit nemůže, přijde POINTA (např. scéna na hřbitově). A to, že Atkinson dokázal vykřesat tolik srandy z tak slabého materiálu, si zaslouží 60% (04.11.2005)

„Vy ste sa museli milovať s veľa ženami.“ – „Človek robí, čo môže“ Rowana Atkinsona som mal strašne rád ako decko, ale čím som starší, tým je mi v komediálnych rolách menej príjemný a oceňujem tých pár (skutočne minimum) vážnych rolí, ktoré mal. Johnny English je samozrejme komédia, čiže nadšenie sa asi ani nemohlo dostaviť. Snímka mala byť paródiou na bondovky, bohužiaľ napriek zábavnému paradoxu (scenár napísali bondovskí scenáristi Purvis a Wade) sa žiadna veľká sranda nekoná. John Malkovich ma ako titulný zloduch nebavil a nebyť hŕstky originálnejších scén (pohreb, kačička, nemocnica, moment prekvapenia, DVD, „Som doktor... doktor... Bough.“) a pomerne zábavného Atkinsona (ktorý však nedokáže zamaskovať slabý scenár a mútnu réžiu) neviem-neviem. (27.12.2008)

Absurdní komedie, co paroduje nejslavnějšího agenta britské tajné služby 007. Dokonce má i jeho auto Aston Martina. Film je nejen absurdní, ale i nesnesitelně nudný. Fekální humor střídají trapné scény. Velmi hloupý příběh, do kterého zapadá tolik veletrapných událostí. Johnny English není nic jiného než debilní parodie komedie. K hereckému obsazení ať se snaží Atkinson sebevíc tak z této role nevymáčkne nic dobrého. Zato je tu alespoň krásná Natalie Imbruglia. ( 30 procent ) (31.03.2012)

Je to za 4, ale je to o fous...přeci jen momentů, kde jsem se opravdu za břicho popadl, by se dalo spočítat na prstech jednoprsté ruky. Bráno globálně, spíše jsem se snímkem nenápadně proplížil s lehkým úsměvem na rtech (a to také samozřejmě není málo). Atkinson mi i v nehloupé poloze sedí, jeho výrazný akcent zbožňuju, herecky má rozhodně navíc než jen poskakovat před zrcadlem a dokáže utáhnout každou scénu s nadlidským PŘEHLEDEM. Vážnost v obličeji ála Jistě, pane ministře v kontrastu s vyplazovacími Beanovskými prostřihy tvoří vrchol britského humoru. Suššího než Sahara a ostřejšího než nůž vražený někomu do třísel. Velkým zklamáním je pro mě Natalie Imbruglia, příjemným naopak úděsná francouzština Johna Malkoviche :). Scénář je chytrý až běda, kamera je velice komorní (osobitá), film má to správné tempo a vůbec to všechno odsýpá, že člověk ani nepostřehne, že je o 100 minut starší. Celkově si Howitt drží stále laťku relativně vysoko a Atkinson by se naznačeného směru měl rozhodně držet... (18.04.2003)

Za absolútne zásadný problém považujem fakt, že JE nie je paródiou na špionážne filmy (ale asi si myslí, že je), ale iba snahou využiť beanovskú postavu blbečka v špionážnom filme. Čiže vtipné nie je parodovanie dramaturgických schém, ale Englishova neschopnosť. Výsledkom je však trápnosť. Jediná skutočne vtipná scéna bola tá záverečná a práve vtedy mi prišlo ľúto, že film je iba tuctovým komerčným kalkulom. Nechýba scéna snímania masky z tváre, čo považujem za zúfalú tvorčiu impotenciu, až demenciu. (25.07.2015)